Grandiózní feráta Orla Perc

Grandiózní feráta Orla Perc
SDÍLEJ:
Chceme zkusít projít Orlu Perc - Stezku orlů. Její trasa vede po hřebenu a je údajně nejtěžší turistickou cestou v Tatrách.
Jak na to Popis trasy

Krzyżne (2112 m n.m.) - Kopa nad Krzyżnem - Mł. Buczynowa T. (2171) - Buczynowa Przeł. (2127) - Wlk. Buczynowa T. (2184) - Przeł. Nowickiego - Pościel Jasińskiego (przeł.) - Orla Baszta - Orle Turniczki - Granacka Przeł. (2145) - Granaty Skrajny (2225) - Pośredni (2234) - Zadni (2240) - Czarne Ściany - Buczynowa Strażnica - Przełączka nad Dolinką Buczynową (2225) - Kozi Wierch (2291) - Kozia Przeł - Wyżnia - Kozie Czuby - Kozia Przeł. (2137) - Zamarzła Turnia (2179) - Zmarzłe Czuby - Chłopek - Zmarzła Przeł. - Mały Kozi Wierch (2228) - Zawrat (2159).

Doporučené vybavení

Pohorky

Nepromokavá bunda

Čepice

Batoh 30 l

Teplé oblečení do batohu

Mapa, průvodce

Busola

Lékárnička

Hodinky

Tmavé brýle

Opalovací krém s faktorem nejméně 15

Jídlo na celý den

Pití (lze doplnit po cestě)

Mobil

Základní jistící pomůcky (přilba, lano, úvazky, karabiny, začátkem léta cepín)

Bivakovací vybavení (v případě, že chcete nelegálně tábořit)

Dorážíme do Popradu nepříjemně brzo ráno. Je hrozná kosa. V dálce se už slunce odráží na zasněžených štítech Tater. Sedáme na autobus do Lysé Polany - hranici s Polskem. Na celnici ukazujeme pasy. Dál musíme děsnou dálku, snad 9 km, po silnici k Morskiemu oku. Docela se divím, chtějí po nás zaplatit vstup do Národního parku 20 zlotych.

Mořské oko

Cestou prochází hodně lidí. Nepříjemně hodně. Procházíme lesem kolem vodopádů a začínají se objevovat hřebeny. Konečně jsme u Oka. Je skoro poledne, tak dáváme voraz a jídlo. Nad jezerem se zvedá ohromná hradba Mengusovských štítů. A vzadu, v oparu, je vrchol Rysů je ostrej a jeho severní stěna je už pocukrovaná čerstvým sněhem.

No zvedáme kotvy a serpentinujeme svahem hřebenu Miedziane s podzimně zbarvenou travou do sedla Szpiglasowa. Jehlu Mníchu právě zlézají horolezci, vidíme jejich bílý přilby. Dorazili jsme na sedlo. Odsud je vidět jezero Wielki Staw Polski. A za ním se táhne hřeben po němž vede Orla.

Hrubý štít

S Mirou ještě vyběhneme na Szpiglasowy Wierch (Hrubý štít). Nejsme si jisti s dnešním bivakem. Na noc u jezera je ještě brzo a bude se nám hodit, když dojdeme co nejdál. Chtěl bych se dostat do sedla Krzyzne, kde vlastně Orla začíná. Viděl jsem někde na netu fotku ze sedla. Stály tam stany a vypadalo to docela dobře.

Dohodnuto. Dnes tam dojdeme. Děsí nás jen brutální stoupání žlebem, který ze sedla Krzyzne spadá. Pořád si říkám, že to nebude tak hrozný. Slízáme ze sedla Szpiglasowa. Je to severní svah a drží se zde sníh. Jdeme pře potok, obcházíme jezero. U cesty jsme si prohlédli kamenný přístřešek, kde by se dalo přenocovat. Jak jsme se ale dozvěděli později, je to past místních ochranářů parku. Kámoše co zde byli asi 14 dní po nás, v noci navštívili a odlehčili jejich peněženkám. Blížíme se ke žlabu, kde vede cesta na Krzyzne. Je to strašně strmý. Funíme nahoru. Hodně pomalu. A čas utíká rychle. Horší než jsem si myslel. Jsme už hodně unavení.

Nejkrásnější bivak

Potkáváme kluka holku, Poláky. Jdou dolů, asi do chaty. Začínám mít pomalu starosti. Je to určitě poznat, protože pořád říkám, že už je to kousek. Že co nevidět jsme tam, a jakou si uěláme dobrou večeři. Padá mlha a za ní následuje mlha. Vidíme už sedlo, aspoň si to myslíme. Zdá se tak blízko. Tak jen sklopit hlavu a dupat. Za světla už určitě nedojdeme. Potkáváme ale i jiný blázny. Tři Čechy, kluka a dvě holky. Jdou z Orly na chatu. Vůbec jim nezávidím, tak dlouhej sešup a ve tmě. Konečně v sedle, vyfluslí, ale jo.

To sedlo mě zhrozilo. Vůbec se nepodobá to plošině z fotky. Je to takovej úzkej zářez v hřebenu. Stan se zde pořádně postavit nedá. A kdyby jo, tak ten kdo se v nocí převalí, se skutálí severní nebo jižní stěnou 400 m dolů. Jdu se s předstíraným klidem podívat za jeden vrcholek, abych něco našel. Naštěstí je tam velký plató. Samej kámen a sníh, ale pro stan se místo najde. Nakonec z toho bude nejkrásnější bivak, co jsem kdy zažil. Za tmy stavíme stany a vaříme. Jsme pořád v mlze. Objevuje se pár problesků nebe. Najednou se kolem valí cáry mlhy a všechna v chuchvalcích rychle odchází do doliny. Nad námi svítí hvězdný nebe, jasný jak není vidět ve městě. Západ hoří červenou barvou. Před ním kontrastuje temná silueta hřebene. Jako by byl zapálenej. Jen tak stojíme a zíráme.

Sníh v severních stěnách

Ráno nás budí prosvítající slunko. Skáču zimou kolem stanu, ale je krásně. Dnes nás čeká hřeben Orly. Ze sedla Krzyzne se prodírá cesta mezi rozeklanými skalními zuby hřebenu. Skála je ještě studená. Tvrdý zelený lišejníky drásají prsty. Sem tam je nějakej řetěz. V severní stěně se drží na cestě sníh, takže to je docela vo hubu. Jedno místo je obzvlášť hezký. Přelízáme hřebínek, je to spíš takový ostří, dá se na něm obkročmo sedět jako na koni. Dostáváme se do severní stěny. Kolmá stěnka se traverzuje a je zajištěná řetězem. Pod celým úsekem je vejška tak 30 m kolmo a pak zbytek ostrej sráz kamsi dolů. S adrenalinem v žilách to přelízáme a dáváme kochací pauzu, je na co koukat.

Máme nějaký problémy, úsek který má trvat asi dvě hodiny, jsme lezli hodin šest. Tak se rozhodujeme z hřebenu sestoupit co nejdřív to půjde. To ještě ale musíme prolízt kolem Orlích věží a abychom se dostali na vrchol Skrajneho granatu. Po stoupání v jižní stěně Orly Baszty pomocí kramlí se dostáváme zase do severní stěny, je zde žebřík, na cestě sníh a led. Konečně jsme na vrcholu Skrajneho Granatu.

Černý rybník

Sestup do Gasienicowe doliny je úmornej. Konečně docházíme k Czarnemu Staw Gasienicowemu. Pavla vaří čaj. S Mirou jdeme k hřebenu pro vodu. Blíží se večer a dohadujeme se o dnešním bivaku. Chceme ještě přejít hřbet Maly Koscielec a za ním najít místo pro stan. Z vrchu hřbetu vidíme spoustu ples v dolině, tady se určitě něco najde. Kolem ples jsou plácky, některý jsou docela podmáčený. Níž je srub spodní stanice lanovky, tam by se možná dalo spát pod přístřeškem bez stanu. Zdá se mi, že slyším nějaký mručení. Podívám se na Pavlu a na Miru, vidím, že nejsem sám, kdo to slyšel. Úsměvy nám mrznou v tvářích. Medvěd!

Ze směru kudy vede cesta z údolí k chatě, slyšíme pravidelně docela nepříjemný bručení. Rychle spekulujeme, co budeme dělat dál. Dolů se nikomu jít nechce - jít mědvědovi pod drápy. Tady spát nemůžeme, je to slyšet moc blízko. A kolem jsou hřebeny, kde bychom se moc nevyspali. Z hřebenu sestupuje skupina lidí. Jsou to nějací Poláci. Zastavujeme je, ptám se jich kde budou nocovat. Upozorňuju je na medvědí zvuk zdola. Polák jen mávne rukou a řekne něco jako wošč. Až ukáže parohy pochopili jsme, že myslí jelena. Jdeme dál kousek za nimi. O moc klidnější nejsem. Slyšel jsme jen štěkat srnce, jelena nikdy.

Medvědi nebo jeleni?

Začíná se stmívat a my stojíme pod dolní stanicí lanovky, vedoucí na Kasprowy Wierch. Rozhodujeme se přespat zde pod malým přístřeškem u vchodu do chatky. Potmě vaříme, soukáme se do spacáků. Celou noc řvou jeleni. No jo, je říje, tak chtějí chlapi zapůsobit na laně. Konečně si začínám připouštět, že to co jsme večer slyšeli, byl taky jelen. K ránu jsou na hřbetu spadajícím do údolí vidět siluety jelenů a laní. Je jich tam fakt hodně, nikdy jsem to neviděl.

Vstáváme brzo, kolem šesté, aby si nás zde nevyhmátl nějakej ochranář. Stoupáme východním svahem na Kasprowy Wierch. Ani nesnídáme, slunce je totiž pořád za hřebenem a tady dole ve stínu je děsná kosa. Je tady hodně lidí. Na vrcholu je chata a lanovka. Prochází zde taky slovensko-polská hranice.

Chceme přejít Červené vrchy, které zde začínají, a jejich hřeben vede na západ. Červené vrchy jsou součástí Západních Tater, jejich součástí je vlastně i Kasprowy Wierch, Červené vrchy končí až Laliovým sedlem, kde už začínají Vysoké Tatry. Hřebenovka je to pěkná. Jde se po ostrém hřebenu, občas se sejde na polskou, jindy na slovenskou stranu. První větší stoupák je na horu s legračním jménem Goryczkowa Czuba. Myslel jsem, že to ve slovenštině bude G. Čuba, je to ale přeložený G. Kopa.

Pak klesání a pak zase funění Suchy Wierch Kondracky. Odsud jsou vidět pěkně Liptovské kopy. Další kopec šlapeme přes Kondrackou kopu na Malouczniak. S těma báglama je to docela záhul. Jelikož jsme ale mladí, zdraví a vitální, tak stejně všechny předbíháme. S nuceně nasazeným výrazem svěžesti se tváříme jako že nic. Hahááá. Na vrcholu Malouczniaku už dáváme vytouženej oběd. Válíme se na na vrcholu a já za chvíli usínám.

Výhled na Giewont

Probouzím se za posměchu Miry a Pavly. Polský holky, co sedí kousek od nás, se na mě taky se smíchem otáčejí. Nechápu, až je mi vysvětleno že jsem chrápal. Na severu je vidět zajímavá hora Giewont s velkým křížem na vrcholu. Z vrcholu jdeme strmým klesáním a hřeben tady nabývá zajímavýho charakteru. Na slovenskou stranu spadá prudší travnatej svah. Ale na polské straně se láme kolmýma, až stometrovýma stěnama dolů. Pavla má trošku závratě a tak jen poulí očima a musí nás fotit.

Čeká nás poslední vrchol Červených vrchů Ciemniak. Tady cesta spadá do Polska. My chceme jít ale po hranici směrem na jih. Půjdeme hřebenem dolů, je na něm vyšlapaná stezka. Vede občas svahem. Blíží se občas i hranám stěn. Trocha adrenalinu neuškodí. Pavla má obavy, přesvědčujeme ji ale, že to bude "Piece Of Cake" a vyrážíme. Klesání je to moc krásný, strmý, trochu náročnější, ale pohoda. Hodně působivej je obrovskej prostor pod námi. Hřeben ho rozřezává. Napravo je to velká hloubka do Polska. Klesáme o celých čtyři sta metrů na vzdálenosti 1,2 km do Tomanovské sedla.

Hledání vody

Nad sedlem rostou v kleči dobrý borůvky tak zde chvíli parkuju a barvím si pusu na fialovo. Mira s Pavlou na mě čekají v sedle. Nemáme vodu. S Mirou půjdeme na polskou stranu, podle mapy zde mají být prameny. Je ale sucho a voda stéká jen v mokřinách ze svahů. Musíme teda níž. Hodně klesáme, potkáváme lidi. Říkají, že asi 20 minut je chata s pramenem. Jdeme rychlým tempen asi 40 min, ale pořád nic. Vzdáváme to. Jsme už dost daleko a je pozdě. Vodu bereme v lese z potoka.

Musíme vylézt zpátky do sedla. Je to horor. Po celodením treku jsme vyfluslí a kopec je příšernej. Vracíme se konečně k Pavle, hlídá krosny. Byli jsme pryč přes dvě hodiny! V kleči hledáme místo pro stany. Vaříme a domlouváme se, že na Roháče už pokračovat nebudeme. Sestoupíme Tomanovskou dolinou. Ležíme před stanem a popíjíme čaj s rumem a rum, před setměním schází z vrcholu Polská Tomanová čtyři chlapi a budují si taky kemp. Jsou to nějací dobří kořeni ze Severní Moravy. Mluví kratce a pořád se něčemu řehtají. Ráno se loučíme s horama a sestupujeme na slovenskou stranu. Jdeme Tomanovskou dolinou, u potoka dáváme pauzu a samosebou se nezapomene konečně vykoupat. Voda je děěěéésně studená. Napojujeme se na Tichou dolinu. Tichá dolina je dlouhá, nechutně dlouhá. Měří asi 11 km. Vede v ní asfaltka, takže žádný měkký chození.

SDÍLEJ:

Diskuze

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Celkem 0 příspěvků v diskuzi


Nepískovcovým skalám je 30 let

Nepískovcovým skalám je 30 let

RETRO Triáda horolezeckých průvodců Nepískovcové skály vyšla před 30 lety. Pro horolezce, kterým je dnes mezi čtyřiceti a šedesáti lety, to byl určující počin v jejich sportovním životě.... celý článek

Rysy v zimě. Díky Horalko!

Zimní hřeben na Východní Železný štít

registrovat




Nejčtenější články

Posvátné hory na Sinaji

Posvátné hory na Sinaji

Jednou ze zastávek na cestě po krásách Egypta jsou hory na Sinaji. Cesta začíná ve městě Sinaj, kde není zhola nic k vidění. Odtud jede mikrobus do Al-Milga, ptejte se na
Zimní Sázava v kajaku

Zimní Sázava v kajaku

AKTUALIZACE Každý vodák zná dolní Sázavu od Týnce do Pikovic. Z Prahy je tam vlakem nebo autem za hodinu. Svezení pěknými peřejkami za ideální vody zvládne za tři, čtyři hodiny. Jenže
Hrad Makovica neboli Zborov

Hrad Makovica neboli Zborov

AKTUALIZACE Šariš je zemí bohaté historie. Architektura tu doslova mluví. Nejde při tom zdaleka jen o nejnavštěvovanější gotická města. Zřícenina obrovského hradu Makovica byla až donedávna známá jen historikům. Rostl na ní
Vlakem do Chorvatska

Vlakem do Chorvatska

Každý rok sledujeme, zda je vlakové spojení z Česka do Chorvatska v provozu, kolik stojí jízdenka a jak dlouho se rychlík kodrcá, než dojede z Prahy do Splitu. Letos jedou letní vlaky 22 až
Opatovický kanál klidně teče

Opatovický kanál klidně teče

AKTUALIZACE Začíná podzim, stromy zlátnou, řeka příjemně teče a v poklidu pádlujeme. ...ona to ale není tak úplně řeka! Je to umělý Opatovický kanál, který napájí rybníky mezi Hradcem Králové a Pardubicemi.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Vysoké Tatry a Kežmarská chata - výstava Kežmarok, muzeum 27.2.-18.4. 27.2.
Ďumbier - konec lezení   Lezení povoleno 15.12.-28.2. 28.2.
Uganda - diashow Praha, ZOO Přednáší Kateřina Chauveau 28.2. 18:00
Nepál - diashow Liberec, Experimentální studio Přednáší Ladislav Zibura 28.2. 19:30
Eskymování Prahy, Sokol Vinohrady   1.3. 20:30
Himálaj, Vietnam - přednáška Praha, Národní muzeum Přednáší Miloslav Šmídmajer, Josef Šimůnek 1.3. 19:00
EurAsia Rail - veletrh Turecko, Istanbul 2.-4.3. Železnice 2.3.
Zapomenuté výpravy - přednáška Vyškov, ZOO Přednáší Marek Hýža 2.3. 18:00
Kolem světa Plzeň, Měšťanská beseda 2.-4.3. Cestovatelský festival 2.3.
Venezuela jeskyně - diashow Křtiny Přednáší Marek Audy 2.3. 18:00

Diskuse

Genetic sulfonylurea rebl... ikamebcuor, 27.2.2017 5:19, 1145 příspěvků
Make Fast Cash Online Ashelysib, 27.2.2017 5:14, 5 příspěvků
Local cialis 20 mg anxiou... ahiyuyicuvat, 27.2.2017 5:14, 1145 příspěvků
Bleeding; multi-organ biz... epilirudugof, 27.2.2017 5:09, 1145 příspěvků
Continence globulin poets... uxihugimu, 27.2.2017 5:09, 1145 příspěvků
In shorthand purchase cia... gukudpuxew, 27.2.2017 5:06, 1145 příspěvků
The shifty; diaphragm, bl... iwuyeocvuq, 27.2.2017 5:01, 1145 příspěvků
The societal, sildenafil ... ipixipace, 27.2.2017 4:59, 1145 příspěvků
Exclude shadow backed onl... aogewox, 27.2.2017 4:59, 1145 příspěvků
Regular students optimist... euwibup, 27.2.2017 4:51, 1145 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Polární kraje Horydoly , 27.2.2017 2:01
Vítkovice Horydoly , 24.2.2017 19:48
Beskydy na lyžích 2016/2017 Horydoly , 24.2.2017 19:46
Dendrologická zahrada Prů... Horydoly , 23.2.2017 13:34
Horobál Horydoly , 23.2.2017 13:30
Re: Pivo Horydoly , 22.2.2017 11:15
Pražský pohár v běhu na l... Horydoly , 22.2.2017 10:42
Běžecké závody 2017 Horydoly , 22.2.2017 10:30