Snad jenom mamince byste ho nemuseli ukazovat. Pro její duševní zdraví je lepší, když vás nevidí kouřit trávu, pít alkohol, ponocovat a hlavně létat na kole po lese jako raketa. Ona to stejně ví, ale doufá, že z toho jednou vyrostete.
Jedenáct bodů pro dobré bikové video
1. Rider nebo star? Rozmyslete si předem, jestli si chcete zajezdit, nebo natočit video. První je zábava, druhé práce. Nekonečné opakování záběrů, hledání nejlepšího místa pro kameru a čekání na světlo nedává moc prostoru pro samotné ježdění.
2. Divák je pán! Chcete ho obrat o jeho čas, tak mu za to něco musíte dát. Neotřelé záběry, novou lokalitu, drsnou akci, zábavu, inspiraci pro jeho bike. Známá sjezdovka natočená hlavovou kamerou nikoho neoslní.
3. Obrazová kvalita. Přepněte kameru na maximální rozlišení a plný datový tok. Postavte ji na stativ nebo se aspoň sami zapřete a přestaňte se třást. Počkejte na slunce. To je nejzákladnější, co můžete udělat pro kvalitní obraz.
4 Zběsilá jízda? Kamery umějí přibližovat a dá se s nimi hýbat – mnohdy bohužel. Velkou nectností amatérů je zběsilé švenkování, kdy šmejdí po okolí jako diví, a neustálá transfokace, protože si myslí, že přibližování a oddalování je zábavné. Není! Divákovi z toho jde hlava kolem.
5. Headkamera jako koření. Levné, nezničitelné, outdoorové kamerky se mezi bikery rozšířily jako mor. Kdo nefilmuje, jako by snad ani nejezdil na kole. V dobrém videoeditu slouží jejich roztřesené záběry jako koření. Nikdo není zvedavý na desetiminutový sjezd lesem. Kličkování mezi stromy přestane bavit asi tak u pátého kmene.
6. Mysli a potom toč! Přehrajte si napřed scénu v hlavě jako režisér. Kudy pojede rider, kde skočí, kde ho necháte udělat efektní smyk, co bude v pozadí, zda se v záběru neobjeví odložený batoh, nebo náhodný turista. Myslete také na bezpečnost jezdce i svoji – zvláště ve městech nebo na silnicích. Pak budete mít klid na pořádné filmování.
7. Nepadej! Pohlídejte si, že kamera bude stále vodorovně. Vodní hladina nesmí být nakloněná, domy jsou stavěné kolmo k zemi a stromy nerostou šikmo. Záměrnými deformacemi obrazu i jeho nakláněním velmi šetřete. Diváci o to nestojí, i když vám to připadá vtipné.
8. Čím víc materiálu, tím lépe. Kromě samotné akce dotočte mnoho detailů, celků a polocelků. Podívejte se, jestli v trávě neleze šnek, zda není naco zajímavého na odloženém biku, zda na nebo nepluzí zajímavé mraky. Snímejte zeshora, zespoda i ze strany. Raději v dlouhých záběrech (nejméně 10 sekund). Všechno se může hodit při závěrečném střihu.
9. Nikdy! Vypněte všechny efekty v kameře, protože už byste se jich nikdy nezbavili. Můžete je udělat při střihu v počítači. Stejně tak nekomentuje při natáčení. Snímejte jen původní zvuk. Komantář je možné dodat doma u počítače.
10. Stříhej bez milosti! Pamatujte, že video delší než tři minuty prakticky nikdo nesleduje. Platí to na YouTube stejně jako v partě kámošů. Sami si můžete udělat archivní hrubý sestřih a schovat si ho na památku (stejně se na něj už nikdy nepodíváte), ale pro veřejné promítání musíte stříhat jako ďábel. Každá vteřina filmu, která nezaujme, nemá právo na existenci. Nejlépe, když dáte své záběry někomu jinému, ať je sestříhá.
11. Hudba pomáhá. Reálný zvuk z akce je málokdy zajímavý. Komentář nudí. Hudba hraje na city. Někdy je lepší ji přimíchat do ostatních zvuků, vatšinou ale vyzní nejlépe sama o sobě. Dokáže zcela změnit vyznění celého videa. ...a nemusí to být vždycky jenom heavy metal.