Cyklonovinky 2024

 Tato doba je cyklisticky dost za námi; nějaké rádoby proužky pro cyklisty se nedají srovnávat s tím, co je dnes běžné. I v této sféře se mnoho změnilo.

Většinou jsou komunikace státní nebo komunální takže na nich, po zralém uvážení by se dalo dělat mnoho. A nerozhoduje v tomto případně jednotlivec ale odpovědná instituce nebo úřad. Oproti době Dederonské nebo Husákovské musí každý připustit, že na povrchu ČR najdeme dnes cyklistické stezky a stezky pro cyklisty a chodce, které tu tenkrát nebyly. Je jasné, že pro odpovědné zastupitele budování jakékoliv stezky není vůbec důležitou záležitostí, ti maji na krku spoustu jiných balvanů.

Kdybych ale chtěl koupit nějakou louku či záhumenek a prodejce by mi se do kupní smlouvy snažil vměstnat nějaké věcné břemeno tak bychom asi koupi neuzavřeli. Na různých videích je vidět jak vypadá třeba stezka vedoucí lesem, po které jezdí spousta cyklistu ať už s běžným MTB anebo elektrickými koly. Že by ti co stezku používají byli k přírode nějak extrémně ohleduplní se zrovna nedá řict.

Je to škoda, že se nestaví. Ze zkušenosti v bývalém NDR vím, že nějaká ta cyklostezka byla všede hned vedle chodníku, mnohdy jako soičást. A nebo  postačil prouižek na 3 kachle a sloužilo to též. A i u nás by to mnohde šlo. Některé chodníky ve městech jsou místy a ž 3m. Jde jen o vůli místních zastupitellů, kteří ovčem mnohdy vhodné obecní pozemky houfně prodávají pro soukromé firmy. Ty tamm maj třeba i vlastní komunikace mimo areal se zákazem, A ono by postačilo při prodeji dát břemeno obecného používání.

Velice často srovnáváme stav cyklostezek v ČR a v Holandsku. Životní styl je v Nizozemí úzce spoután s kolem. V zemi s populací 17,9 miliónů obyvatelstva je 23 miliónů kol.  Holandsko je celkem bez kopců, hlubokých lesů, také skoro celý terén je prakticky obydlený. Jízda na kole má v Holandsku tak letitou tradici, že se nám o tom v ČR může jen zdát. Cyklostezky jsou často oddělěny od silnice a většinou nají červený povrch. Cyklostezku mohou použít kola, elektrokola a mopedy a skútry s maximální rychlostí 25 km / hod.

Cyklisté MUSEJÍ dodržovat pravidla silničního provozu – a to disciplinovaní Holanďané většinou také dělají.

Platí přednost zprava a povinnost zastavit na červenou. Jízda dvou osob vedle sebe není zakázána – ovšem nesmíte někomu překážet nebo ho dokonce nějak ohrožovat. Neexistuje povinnost nosit ochrannou přilbu. jen řidiči „vozidel“ kteří jsou rychleší než 25 km / hod přilbu  mít musejí.

 V Nizozemí existuje 20 000 km cyklostezek, na cyklostezkách nemá chodec co dělat. Na křižovatkách jsou pro kolaře vlastní semafory.

Dojde – li ke střetnutí kola a auta jsou policisté často na straně byciklu. Ovšem povinné vybavení kola policie často kontroluje a pokuty jsou dost vysoké:

• Špatné osvětlení: 45€
• Jízda v pěší zóně: 60€
• Jízda na červenou: 85€
• alkohol (0.54 promile): € 130
• jízda bez odrazovky: 30 €
• nefungující osvětlení: 45 €
• chybějící zvonek: 30 €
• předjíždění vpravo: 85 €

Pokud dojíždíte na kole do práce, obdržíte od státu za každý kilometr 0.19 €.

Ve školách je povinná cyklistická výuka a všechny děti projdou testam způsobilosti dodržovat pravidla silničního provozu.

Mám zato, že by bylo dobré vzhledem k boomu cykloturistiky zhodnotit stav a počet cyklostezek v česku a také ona pravidla provozu na nich a souběžných silnicích a komunikacích. (Zdá se, že onen boom a dřívější podpora z EU se projevuje jakousi stagnací).   Stále se jezdí na silnicích přestože hned vedle jsou cyklostezky, podobně můžete občas na cyklostezce vidět elektrozávodníky co tam nepatří. A už i mimo mísu je otázka rabování přírodních cestiček jak bikrosáři, tak oněmi 4 kolkáři, jejichž vozidla byla původně určena jen pro speciální účely, ale pro kšefty se rozšířily všude. Prostě dravost moderní doby se projevuje i tu.