Wiesbachhorn, štít nad Lučním potokem

Wiesbachhorn, štít nad Lučním potokem
Wiesbachhorn.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Turistům lze doporučit výstup k přehradě Mooser, horským vlkům na chatu Heinricha Schwaigera vysoko nad hladinou a znalcům až na dominantní třítisícový vrchol Wiesbachhorn.

Jak na to

Výstup na Wiesbachhorn
Od chaty Heinricha Schwaigera jdeme pěšky na východ přes sněhové pole. Skalní bariéru nad námi protíná široký komín, kterým je protažené kovové lano. Pomocí lana se vytáhneme na skalnatý hřeben a bez velkých těžkostí se po něm vydáme vzhůru. Kličkujeme mezi skalkami a sněhovými plotnami prvního stupně horolezecké stupnice. Po pár stech metrů se ocitneme na sněhovém poli, které nás dovede na předvrchol Fochez. Po sněhovém hřebeni jdeme dále na planinu pod sedélkem Wielinger. Nad námi se zdvihá poslední úsek zvaný hřeben Kaindl. V nejprudším místě je prudký až 35 stupňů. Stoupáme padesát až sto metrů vpravo od něj, protože vlevo bývají naváté velké převěje. Když se hřeben položí, jdeme ještě padesát metrů na východu k vrcholovému kříži. Návrat vede stejnou trasou.

Prvovýstup
Cestu objevili 9. září roku 1867 dva horští vůdci Hetzové.

Doprava
Do Zell am See autem přes hraniční přechod Dolní Dvořiště a po dálnici přes Linz a Salzburg k Bischofshofenu. Silnicí podél řeky Salzach do Zell am See a na Kaprun. Za lyžařským centrem silnička pokračuje k několika menším parkovištím a jednomu obřímu betonovému monstru Kesselfall. Auta v něm parkují v několika patrech. Sem jezdí příměstský autobus z Zell am See přes Kaprun. Jeho zastávky nesou logo Postbus. V letné sezóně tady lze přesednout na další autobus, který tunelem odváží turisty k pozemní lanovce. Ta je vyveze o několik set metrů výše, kde přesedají na další autobus a ten je odveze okolo přehrady Wasserfall a salaše Furthermoar na hráz přehrady Mooser.

Spaní a jídlo
Veškeré ubytování a stravování od kempů po drahé hotely a od hospod po výborné restaurace najdete v Zell am See. V nejvyšší nouzi se dá zajet autem pod most z Kaprunu přes řeku Salzach (břeh blíže ke Kaprunu) a přespat u paty mostního pilíře.

Kam na lyže
Mezi Zell am See a Wiesbachhornem leží Kaprunský ledovec. Lyžuje se na něm téměř celý rok. Teď na jaře je v dobré kondici. Informace o provozu lanovek a vleků najdete na internetových adresách Kaprun a Kitzsteinhorn. Lyžařští turisté v tuto dobu stoupají nejčastěji na nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner a poněkud bližší Johannisberg.

Co nezbytně s sebou
Kdo jde až nahoru na Wiesbachhorn, musí počítat s patnáctikilogramovým batohem. Během dvou dnů navíc nastoupá a poté sejde 2500 metrů převýšení, což je hodně i na alpské poměry. Pro srovnání: výstup na Sněžku v Krkonoších obnáší necelých 600 metrů převýšení, na Gerlach ve Vysokých Tatrách 800 metrů a na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc 2000 metrů. Proto je potřeba mít s sebou veškeré zimní vysokohorské vybavení: teplé oblečení, náhradní rukavice a ponožky, pevné kožené pohorky nebo plastové horolezecké boty, batoh 40 l, černé brýle, krém na opalování faktor nejméně 20, turistický cepín, mačky, horolezecké lano, pár karabin a smyček, hodinky s budíkem, lavinový vyhledávač, bivakovací pytel, čelová lampa, mobil, zapalovač, pojistka na horolezectví, lékárnička, podrobná mapa a průvodce, jídlo a pití. Hodit se může GPS nebo výškoměr.

Ve druhé polovině května se pro výletní autobusy otevírá vysokohorská silnice z Kaprunu k přehradám Wasserfall a Mooser ve Vysokých Taurách.

Bez autobusů a lidí

Lze se tak pohodlně dostat až do samého srdce Východních Alp mezi nejvyšší rakouský štít Grossglockner (3798 m n.m), sněhový Wiesbachhorn (3564) a skalnatý Kitzsteinhorn (3027). Stačí tam však být o pár dní dříve a místo zaplněného turistického centra můžeme procházet liduprázdnými horami.

Místo peněz se tu platí vlastním potem a někdy i krví z puchýřů. Pohodlí ale není všechno a pěší túra rozhodně stojí za to.

Elegance k pohledání

"Wiesbachorn má jehlanovitý tvar, který je nejkrásnější z celého Tyrolska," je přesvědčený redaktor turisticko-horolezeckého časopisu Alpin Horst Höfler. "Jeho elegantní firnový hřeben nabízí neskutečně krásnou a dlouhou vysokohorskou túru."

Pěší výstup na Wiesbachhorn neboli Štít nad Lučním potokem začíná na parkovišti u hotelu Kesselfall (1069). Ze silnice do lesa tu odbočuje pěšina ke spodní stanici pozemní lanovky. Pod ním se dá přespat ve spacím pytli na několika parkovišťátkách pod širým nebem nebo dokonce v obřím betonovém několikapatrovém krytém parkovišti. Není to úplně legální, ale místní turisté, kteří chtějí vyrazit za svítání, to tak běžně mimo hlavní sezónu dělají.

Údolí vodopádů

V sobotu ráno jdeme svižně, ale máme čas obdivovat vysoké vodopády po obou stranách údolí. Podél jednoho dokonce několik stovek metrů stoupáme. Přitom podcházíme pozemní lanovku třemi krátkými tunely vytesanými do skály. Tudy se v létě vytahují přes strmé srázy auta, autobusy i zemědělské traktory. Okolo tečou desítky malých potůčků, a tak s sebou nemusíme v batohu nosit pití. Prostě nastavíme ruku a z ní pijeme chladnou vodu.

Míjíme horní stanici lanovky, překračujeme silnici a před prvním z osmi číslovaných tunelů pro autobusy odbočujeme doleva dolů do svahu. Portály jsou ještě zasypané sněhem, protože sněhové frézy začínají pracovat až těsně před otevřením silnice pro běžný provoz.

Stezka nás vede přes menší vodopád, ve kterém je upevněno lano. Je to jediná pomoc, aby nás příval vody neshodil stovky metrů z kolmých skal. Po pár desítkách metrů se ocitáme na hrázi přehrady Wasserfall (1672). Své jméno nese oprávněně, protože ze všech stran do ní stékají vodopády rodící se v okolních sněhových polích.

Zasypané tunely

Ve výšce nad námi vidíme hráz přehrady Mooser, kam budou směřovat naše další kroky. Silnice se k ní prodírá dvěma téměř kilometrovými tunely a množstvím dalších kratších. Turistická stezka nás však vede po skalních a travnatých stěnách na čerstvém vzduchu vysoko nade dnem údolí.

Jen v jednom místě se jejím budovatelům nepodařilo vysekat bezpečnou trasu do skal, a proto prorazili nízkou štolu do automobilového tunelu. Jinde zajistili nejnebezpečnější místa ocelovým lanem zavěšeným do skalních skob.

Les se v této výšce mění na ostrůvky křoví a mezi nimi se ozývají první svišti. Nikdo je tu neohrožuje, a tak je možné je dlouhé minuty pozorovat, jak panáčkují před norami.

Mačky a cepín

V průvodcích se píše, že výstup od Kessellfal na Schwaigerhaus trvá šest hodin. Na jaře, ve sněhu a s batohem na zádech je však nutno počítat s celodenní dřinou. V okolí přehrady Mooser (2036) stojí několik chat, dá se tu najíst i přespat.

Nás však zajímá už jen výstup k chatě Heinrich-Schwaiger-Haus (2802). Dostáváme se k ní břidlicovými svahy, sněhovou břečkou a dokonce i ledovými úseky. Míjíme tabule s varováním, že cesta je určena jen pro zkušené turisty s dostatečným vybavením, další tabule upozorňuje na laviny a časté pády kamení. Tady už jde do tuhého.

Nazouváme na boty horolezecké mačky a do rukou bereme cepíny. Nejsme daleko od toho, abychom vytáhli z batohu lano a navázali se na něj. Pod rozbředlým sněhem se skrývá tvrdý led.

Platíme dobrovolně

Provoz na chatě začíná v polovině června, ale do té doby je otevřený zimní prostor, kterému se v německy mluvících zemích říká winterraum. Nečeká nás žádný komfort, ale v přízemí najdeme jako ve většině podobných chat palandy, deky, kamna, dřevo, pár židlí a stůl. Za pobyt platí návštěvník do kasičky podle vyvěšeného ceníku v přepočtu okolo dvou set korun.

Samozřejmostí je zápis do knihy hostů a úklid před odchodem. A ještě jedno německé slovíčko je tady dobré znát. Na jedné straně deky je vyšitý nápis „fussende“. To je tam, kam se strkají nohy.

Brzké vstávání

Na Wiesbachorn se v neděli vyráží za svítání. Výstup není horolezecky příliš náročný, ale vyžaduje jistotu chůze na úzkém sněhovém hřebenu, zkušenosti s převějemi a trochu také se skalním lezením. Jde se totiž celou dobu v horolezeckých železech, s cepínem v rukou a s lanem v batohu. Pokud se na některých úsecích udělá místo sněhu led, musejí se turisté na lano navázat a vzájemně se jistit proti případnému pádu.

Přes sněhové plató se dostáváme k hlubokému skalnímu komínu, kde najdeme železné lano na pomoc a zajištění bezpečnosti výstupu. Přes skalnaté úbočí nad ním se dostaneme na táhlý sněhový hřeben a jím na vyvýšeninu Fochez (3165). Pokračujeme hřebenem zvaným Kaindl až na vrchol.

Na Wiesbachhornu je železný kříž a vrcholová kniha. Cesta na vrchol trvá asi tři hodiny, námaha ale stojí za to. Ze závěrečné sněhové čepice lze totiž přehlédnout velkou část rakousko-německých Alp. Jen namátkou: nedaleko se zdvíhá špičatý Grossglockner, na obzoru rozložitý Watzmann, v pozadí hradba Dachsteinu a pod námi stéká obrovský ledovec Pasterze.

A jak to bylo doopravdy

Pozor! Takhle by mohl znít reklamní článek k pěšímu výstupu na Wiesbachhorn za krásného počasí. Ve skutečnosti je každý turista rád, že má túru za sebou. Celou dobu jsme si vyčítali, že jsme nevyrazili o pár dní později a nemohli použít autobus. Na chatě jsme úplně hotoví. V ledovo-hliněno-ledových polích pod ní jsme totiž střídavě byli všichni v krizi a plazili se do kopce jen silou vůle.

Po relativně dobře strávené noci (to znamená, že nám neví zima, ale v této nadmořské výšce se neustále budíme) jdeme nahoru. Spíše se zase plazíme skrze mlhu a mraky. Teprve nahoře se dělá hezky, a tak aspoň sledujeme pár nejvyšších kopců, které prošpikovaly mraky a dostaly se na slunce.

Už aby to skončilo

Odpoledne sestupujeme od chaty dolů mokrým lavinovým sněhem, kterého je po pás a pod ním leží sklovitý led. Smrtelný pot nám vyráží na čele a ze všech sil se snažíme zmizet z nebezpečného svahu. „Ať se sníh nerozjede,“ máme všichni jedinou myšlenku. Byla vyslyšena, a tak stojíme po dvou hodinách u horní přehrady. Další hodiny se brodíme mokrým sněhem po silnici a nakonec si krátíme cestu kilometrovým tunelem. "Snad to na druhé straně roztálo."

Neroztálo, ale naštěstí se sněhem proti nám právě prokousává fréza. Necháme obsluhu dodělat její práci a s díky uctivě obcházíme její nebezpečně vyhlížející stroj. Na parkoviště k autu docházíme už za tmy. Byly to dlouhé, ale krásné dva dny!

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Letní výstup na Weisbachhorn
Popis výstupu v létě najdeš tady.
  • Autor camillo
  • Datum a čas 29.4.2005 10:15
Reaguj
Celkem 1 příspěvek v diskuzi


Pomořansko - Pomorze - Pommern

Pomořansko - Pomorze - Pommern

Pomořansko je historické území s úctyhodnou tradicí rybářů a obchodníků, kteří využívali slané vody Baltského moře i sladkou vodu vnitrozemských jezer a řek. Zároveň je zemí válečníků, neboť ho na úsvitu dějin obsadili západní... celý článek

Spotřeba vody a elektrické energie poněkud trápí Švýcary

Kiteboarding na Rujaně

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Via Renata na Wetzsteinkogel. Tělo tuž, vápno buš

Via Renata na Wetzsteinkogel. Tělo tuž, vápno buš

CLIMBING GUIDE Jestli je nějaký důvod trénovat na těžší cesty, jedním z nich může být tento: na alpském vápenci začínají pěkné cesty často pětkou nebo šestkou.
Ballova lávka na Monte Pelmo

Ballova lávka na Monte Pelmo

AKTUALIZACE Ballova lávka (Cengia di Ball) je mezi ferátisty pojmem. Není třeba dodávat, že je to výstup na Monte Pelmo v Dolomitech. Skalní rampa, která protíná obrovitou východní stěnu, je totiž
Soutok Vltavy a Sázavy na koloběžce

Soutok Vltavy a Sázavy na koloběžce

FOOTBIKE GUIDE Míříme na koloběžkách do míst, kde se odehrávaly podstatné události českých dějin. Kde Sázava ústí do Vltavy, soupeřili Přemyslovci o vliv, benediktini postavili významný klášter, těžilo se zlato, stavěla
5 věcí, které na dovolené se slunečními brýlemi nikdy nedělejte

5 věcí, které na dovolené se slunečními brýlemi nikdy nedělejte

Sluneční brýle patří mezi nejdůležitější věci, které si s sebou balíme na dovolenou - k moři, na hory, na vodu, na kolo.
Livigno na vlastní nohy: 1500 kilometrů horských tras

Livigno na vlastní nohy: 1500 kilometrů horských tras

Hluboko v italských Alpách, obklopené horským tichem a dechberoucí přírodou, leží Livigno. Známé také jako Malý Tibet nabízí více než 1500 km značených turistických tras, které vedou od poklidných pastvin přes lesní

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Tour de France Francie 5.-27.7. Silniční cyklistika 5.7.
Zlatá pětka Emila Zátopka Plzeň 24.7.
Denali - diashow Praha, Rock Cafe Přednáší Lukáš Pátek 24.7. 19:00
Vesnická architektura od středověku - přednáška Praha, Trmalova vila Přednáší Pavel Bureš 24.7. 16:00
Selské slavnosti Holašovice   25.7.
Hrdané slávnosti Stará Ľubovňa, hrad 25.-27.7. 25.7.
Šumavský cyklomaraton Zadov Horská kola 26.7.
Pohár povodí Ohře Tršnice Vodácký maraton 26.7.
Zlatý maraton Emila Zátopka Plzeň 27.7.
Zadiel - začátek lezecké sezony
  Povolené lezení 1.8.-31.1. 1.8.

Diskuse

Phulaooo novivev471 novivev471, 24.7.2025 19:18, 1 příspěvek
Kurailuoo novivev471 novivev471, 24.7.2025 19:17, 1 příspěvek
muttiyai novivev471 novivev471, 24.7.2025 19:15, 1 příspěvek
Inu Honza, 24.7.2025 11:45, 4 příspěvky
Valašské Meziříčí Japon pornoları, 24.7.2025 9:27, 120 příspěvků
jiokicvmkdbbb cihon34535 cihon34535, 23.7.2025 21:39, 1 příspěvek
lemacetttt cihon34535 cihon34535, 23.7.2025 21:39, 1 příspěvek
Aljaška na SUP od Chobotnice Střelec, 23.7.2025 9:25, 5 příspěvků
brdské osmistovky Beňour, 22.7.2025 20:59, 1 příspěvek
dík taky lezec, 19.7.2025 22:12, 1 příspěvek

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Kozí mejdan Horydoly , 19.7.2025 23:25
Ceny obědů opět rostou Horydoly Open, 18.7.2025 0:01
Výšlap na Prašivou s TOMÁ... Horydoly , 13.7.2025 15:48
Re: Restaurace a hospody Horydoly Open, 9.7.2025 13:51
V pátek začíná 34. Festiv... Horydoly Open, 9.7.2025 13:36
Pillerseetal Horydoly , 4.7.2025 22:24
Pro zvědavce: Kino Alm, k... Horydoly Open, 4.7.2025 12:04
Třídenní trek přes Piller... Horydoly Open, 4.7.2025 12:01