Megapascaly nestačí, nahrazují je kilogramy

Pokud by chtěl nějaký zjednodušenítak bych pevnost lana uváděl v metrech. Sice v úvaze zanedbávám spoustu části, ale je to vždy pro bezpečnost lezce, ne proti ní jako je to v případě kg. Prostě vezmu nějakou standardní hmotnost člověka, zaokrouhlenou nahoru, třeba 100kg(težší lidé si musejí koupit kvalitnější vybavení, tak to je ve všem (boty, lyže)), to bych vynásobil nějakým rozumným koeficientem bezpečnosti, stačí možná 1,5, tedy zátěž 150kg. A teď bych spočítal z jaké výšky může dotyčný do lana spadnout, v rámci garance nepřetrhnutí se. U statických lan, karabin,... je vše jednoduché, u dynamických, je nutné započítat protáhnutí lana, tedy postupné spomalení. S tím že bych počítal že nahoře je lano pevně uchycené, ne jako je většinou ve skutečnosti, přes kladku(=karabinu) vede ještě dolů a tedy se protahuje větší vzdálenost. Myslím, že metr je jednotka snadno představitelná a jisté zaokrouhlené je ku bezpečnosti.

Když zmiňuješ odborníky z Lanexu, tak jsem se na jejich stránky podíval, jak používá slovo pevnost výrobce lan. Cituji:

"Jak se měří pevnost lan?"

Měření pevnosti v tahu se provádí tahovou silou při konstantní rychlosti, která se zvyšuje tak dlouho, dokud nedojde k přetržení pramene lana. Zaznamenává se pevnost v tahu a místo, ve kterém došlo na zkušebním vzorku k přetržení. Pevnost v tahu se udává v newtonech nebo jejich násobku (daN = dekanewton, kN = kilonewton). Každý zkušební vzorek, který se přetrhne mimo volnou zkušební délku, se považuje za vyhovující požadavkům z hlediska pevnosti v tahu tehdy, jestliže není síla zaznamenaná při přetrhu nižší než 90% stanovené minimální pevnosti v tahu.

Myslim že lidi z Lanexu by se Ti taky vysmáli jak všechno zjednodušuješ, co píše Hásek na začátku je pravda... Že si strojař či co eště neznamená se si sežral všechnu chytrost a že karabina udrží 2 t mi stačí

Nevím, jak se cítí pan Hásek, ale já se cítím povinen uvádět věci na pravou míru, když jsi ho na dálku urážel. Mimo jiné také proto, že jsem ho jako šéfredaktor Horydoly o tento článek požádal. Čekal bych debatu ne osobní, ale na dané téma. Např. "Všichni lidi se musí naučit představě, co je to jednotka N." nebo "Zjednodušení je příliš velké, protože....." nebo "Jasně, když si koupím v krámě malý vklíněnec nebo repku a vím, že udrží 300 kg, tak si do nich můžu sednout, ale nesmím do nich skákat." nebo atd... Většina diskusních příspěvků je zatím jen o tom, že tohle zjednodušení je to blbost a autor je snad padlý na hlavu.

To je rozumné i logické, na jednotkách SI fyzika nestojí ani nepadá, pouze je vše přesné a srozumitelné. Vyvarujeme se takovým průšvihům (omlouvám se za příklad z naprosto odlišné branže), který před léty měli pánové z NASA, kdy jim u Marsu shořelo půl miliardy USD (rozuměj sonda za tuto sumičku), když ji navedli při brzdícím manévru přílíš blízko k povrchu myslíc, že min. výška pro tento manévr uvedená výrobcem je ve stopách, kdyžto, mrška jedna, ona byla v metrech… To je ale něco jiného, než zaměňovat naprosto odlišné fyzikální veličiny. To už se můžeme pak dočkat blábolu o KAMENI MUDRCŮ…

Omlouvám se panu Háskovi, pokud se cítí uražen mým hodnocením autora článku. Já skutečně nehodnotil pana Háska jako osobu, ale jen a jen jako autora jednoho jediného článku.
Opačně se mi může stát, že o autorovi nějakého obrazu, hudební skladby či jiného uměleckého díla řeknu: "To je génius!" A dotyčný může být pologramotný, arogantní atd. atd. Prostě jsem jej hodnotil zase jen a jen na základě jednoho jediného velmi úzkého pohledu.
Tož jsem vysvětlil, jak jsem dospěl k svému hodnocení. No - a za tím si stojím.
Howgh!

za tu hrubku. kolegovi, samozřejmě. eště mě k těm jednotkám napadají praktické kilowathodiny elektrikářů místo džaulů a automechanikovy otáčky/min místo pana herce.

já nejsem rozvážný. ba naopak. ale na interfernetu se snažím krotit, čertví, kam se to zatoulá a kdo to kdy přečte. k té srozumitelnosti/nesrozumitelnosti odborníků: jak kdy. každé zobecnění má své výjimky. většinou jsem se setkal s tím, že pudivítr o dvě lekce napřed machruje a bazíruje na detailech, skutečný odborník a schopný popularizátor je schopen hrubých zjednodušení v zájmu srozumitelnosti - jinak vysvětluje školákovi, jinak kolchozníkovi a jinak kolegovy z příbuzné branže. k jednotkám: jo, když jsem vylezl ze školy, tak jsem byl zapřisáhlý bojovník za SI jednotky. teď v rámci srozumitelnosti používám pro sílu tuny a pro namáhání základové spáry atmosféry nebo kg/m2, takoví výživáři taky nepoužívají ty správné džauly, ale praktické a představitelné kalorie.

Samozřejmě máš pravdu, že popularizace je věc obtížná a zrádná, vytvořit něco pro laiky bývá těžší než pro odborníky, ale závěrem asi těžko může být "každá popularizace je dobrá". Zjednodušení mohou být fungující nebo praštěná.Příklad přijatelného zjednodušení: Jak je pád horolezce tvrdý závisí na POMĚRU délka pádu / délka lana, do kterého lezec padá. Teda: čím větší kus lana se zapojí do brždění, tím je pád měkčí - takže je bezpečnější padat 5m když už jsem 30m nad zemí, než 5m nad zemí. A samozřejmě taky čím kratší pád, tím lépe.Příklad absurdního zjednodušení: Tvrdost pádu je představa, které nás zavádí na zcestí. Správně bysme jí museli měřit v kilonewtonech krát sekunda. To je složitá veličina, která se počítá integrálem, takže tím se nebudeme zabývat, protože by to byla blbost. Lépe si představíme metry. Tvrdost pádu proto budeme měřit prostě v metrech, třeba pád z 5 metrů je jasně tvrdší, než ze 2. Metry snadno přepočítáme z centimetrů škrtnutím dvou nul. Výrobci nám vycházejí vstříc a délku lana píšou v metrech rovnou. Tady ten článek mi bohužel přijde spíš druhého druhu. Zjednodušení? Pro laiky? Podle mě naopak autor zavádí zmatek a složitost tam, kde přirozeně nejsou. Jaké megapascaly?? Setkal se někdy nějaký "normální smrtelník" s tím, že by se pevnost horolezcké výstroje udávala v MPa? Tak proč se tu takové sprosté slovo vůbec objevuje? Mezní zatížení lomeno plochou průřezu? Polymery? Únosnost? Na mě to působí spíš tak, že autor chce nejdřív ohromit posluchače, nečím, co mi teda připadá jako dosti zmatené výpisky z nějaké základní přednášky "Pružnost a pevnost" na nějaké technice. Druhý problémem je to vlastní poselství, "měřte sílu v kilopondech, kterým budeme říkat kilogramy". Se zvedáním různých věcí opravdu máme zkušenosti - takže když zvednu kilový kámen a hodím ho ze skály, působím silou 1kg. Poté kámen dole pod skálou někomu přistane na hlavě, kterou mu rozbije, nejspíš taky silou 1kg. Přesněji teda asi 9.8, během pádu na něj působí tíhové zrychlení 9.8, pokud zanedbám fázi měsíce.

Ale jo, možná je to myndrwertyxkajzkomlex, ale když mi řeknou "Já sem na to inženýr, tak já mám pravdu!" tak se cukuju. Možná je to i z toho lezosvěta, kde je oblíbené "Já vylez XXbc a tak geologii, mechanice, sexuologii, chovu nutrií... rozumím nejlíp a basta!"
Ale to je fuk, co se škádlívá... :-)
Já bych nějaký zjednodušení nechtěl. Když tak, tak už zcela prakticky -- vydrží to pád takhle velkýho šutru ze tří metrů.
I když se s tím dá fixlovat, viz boty s goráčem v akvárku.