7 koloběžkářských řek

Doporučujeme sedm oblíbených koloběžkářských tras podél velkých řek.

1. Labská stezka se dá projet na koloběžce z Vrchlabí až do Hamburku. Pokud máte měsíc času a dostatečnou vůli, abyste každý den šlapali, ujedete 1300 kilometrů většinou po cyklostezkách nebo vedlejších silnicích s malým provozem.

Dodejme důležitou radu: v Čechách a v Německu do Drážďan je radno jet po proudu, protože stále mírně klesáte, ale v Německu se jezdí obráceně proti proudu. Od Severního moře totiž vanou pravidelné větry, proti kterým se těžko probojovávají cyklisté natož pak koloběžkáři.

Jestli si chcete udělat výlet jen na víkend, doporučujeme nejhezčí úseky okolo Kuksu po zbrusu nových cyklostezkách, nepřerušovanou cyklostezku středočeským Polabím od Poděbrad do Neratovic nebo průjezd majestátním Labským kaňonem z Děčína do Pirny.

2. Vltavská cyklostezka začíná ve Vraném na jižním okraji velké Prahy, protáhne koloběžkáře metropolí po obou březích veletoku a zamíří do Mělníka, kde se napojí na Labskou stezku. Měří 70 kilometrů.

Na kratší vyjížďky je velmi oblíbený úsek z Prahy do Vraného a zpět, případně systém cyklostezek po úplné rovině mezi Mělníkem a Veltrusy.

Za projížďku ovšem stojí i pražská nábřeží, která poskytují nádherný pohled na historické město. Jen je potřeba se vyhnout pravému břehu mezi Mánesem a Národním divadlem, kde cyklostezka mizí a lidé na kolech či koloběžkách musejí vjet na tramvajové koleje do hustého městského provozu.

3. Po stopách českých králů je stezka podél Berounky s proměnlivým charakterem od polních cest, přes asfaltové cyklostezky, vedlejší silničky až po vyhrazené cyklistické pruhy ve městech.

Jak se na 50 kilometrech mění samotná cyklostezka, tak se dramaticky proměňuje krajina. Z kopcovitého podhůří Brd ve Zdicích se projíždí Beroun a za ním vápencový kaňon, který jako mávnutím kouzelného proutku skončí, vjíždí se do Pražské kotliny a na závěr až do samotného srdce hlavního města.

4. Zelená cyklomagistrála Ploučnice pořád klesá z Ještědu, kam se lze nechat vyvézt lanovkou z Liberce, až do Děčína na Labi. Měří celkem 85 km a dá se na koloběžkách projet za jeden dlouhý den. Trasa využívá samostatné cyklostezky a vedlejší silničky, ale mnohdy zamíří také na silnice se silným motoristickým provozem. Není tedy vhodná pro rodiny s dětmi, ale dospělí si na ní užijí nezapomenutelný výlet.

5. Baťův kanál lemuje cyklostezka dlouhá 80 kilometrů. Jede se stále po rovině, změny směru a sklonu se odehrávají vždy jen na pár metrech u mimoúrovňových křižovatek se silnicemi a železnicemi. Povrch cyklostezky je asfaltový, což vyhovuje nejen cyklistům a koloběžkářům, ale také inline bruslařům. Maximální bezpečí hlavně pro děti zaručuje, že cyklostezka je důsledně vedena mimo motorovou dopravu.

6. Cyklostezka Bečva se táhne podél Vsetínské Bečvy. Začíná pod česko-slovenským Makovským průsmykem a z Beskyd vede koloběžkáře přes Vsetín do Valašského Meziříčí. Měří 57 kilometrů a většina trasy je samostatná stezka pro pěší a cyklisty. Některými obcemi prochází po chodnících nebo cyklopruzích v běžném provozu. Velkou výhodou je, že podél cyklostezky jezdí cyklobus. Jízda s kopce je tedy zaručena.

7. Moravská stezka je dálková cyklotrasa dlouhá 308 kilometrů. Víceméně podél řeky Moravy vede z Jeseníků na Jižní Moravu, přesněji z Mikulovic na česko-polské hranici do Břeclavi a k soutoku Moravy s Dyjí na česko-slovensko-rakouském trojmezí.

Sedmidenní trasa využívá v největší možné míře cyklostezky a cyklotrasy, ale mnohdy se nevyhne ani silnicím s motorovým provozem. Kdo ji zdolá, udělá si dobrou představu, jak vypadá moravská krajina včetně důležitých historických měst.

Článek vyšel v příloze Hospodářských novin Dovolená nejen v Česku.