Do Mongolska pro dinosaura

Spolupráce českých a mongolských paleontologů bude probíhat podobně jako u zavedenějších archeologů v Egyptě.

Češi letos označí několik vybraných oblastí, kde budou chtít kopat. Mongolové tato území zaregistrují a až do roku 2009 budou vyhrazená jen pro české výzkumníky.

Požádali jsme proto členy expedice o podrobnosti.

Kam za dinosaury jedete?

Vladimír Růžička (technik, kuchař, horolezec): Z hlavního města Ulanbaatar pojedeme 750 kilometrů po silnici na jihozápad. Tam je poslední vesnice. Dalších 350 kilometrů budeme pokračovat do oblasti Nemeght. Měla by tam vést cesta.

Jak to tam vypadá?

Boris Hlaváček (publicista): Propátráme obrovské mírně skloněné údolí ve výšce 1500 až 1600 m n.m. Okolní hory dosahují výšek téměř tři tisíce m n.m. V březnu tam teplota klesla na padesát stupňů pod nulou, teď tam bude v noci okolo nuly a přes den padesát až šedesát stupňů nad nulou. K tomu tam stále fouká vítr. Do těchto podmínek nebereme žádné ženy.

Kdy vyrážíte?

Hlaváček: Letošní průzkumná část expedice letí 3. července a vrací se 28. července. Na tuto prospektorskou fázi naváží tříměsíční pracovní pobyty po dobu následujících tří let.

Co to bude stát?

Martin Mazuch (paleontolog): Letos půl milionu korun, celkový rozpočet odhadujeme na deset milionů korun. Velkou část musí zaplatit sponzoři. Vědeckou expedici totiž organizuje obecně prospěšná společnost pod záštitou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Hlaváček: Právě jsme ve stádiu shánění peněz. Každá koruna je pro nás dobrá a zoufale ji potřebujeme.

Na co peníze použijete?

Hlaváček: První rok nebude příliš finančně náročný, protože budeme hledat lokality, kde se pokusíme v následujících letech něco najít. Označíme si je pomocí GPS a budeme o jejich využití jednat s mongolskými úřady.

Mazuch: V dalších letech bude potřeba nejvíce peněz na výkopové licence. Odhadujeme jejich cenu na stovky tisíc amerických dolarů.

Budete spolupracovat s Mongoly? Říká se, že mnozí umí česky, protože tady studovali.

Hlaváček: Oni umí spíše rusky... Velmi nám pomáhá profesor Minjin z Technoické univerzity v Ulanbaataru. Dinosauři sice nejsou přímo jeho obor, specializuje se na paleozoikum, ale ve svých pětašedesáti letech je to bystrý člověk. Pomáhá nám v jakémsi obchodě: my budeme moci provádět vědeckou činnost v Mongolsku a několik Mongolů bude u nás studovat paleontologii. Je to takový handl.

Mazuch: Navíc je pro nás příznivá politická konstelace. Vloni se změnila vláda, která se chce ukázat v dobrém světle a v tom jí jistě zahraniční vědecká činnost pomůže. Stejně tak chce vykázat činnost mongolská ambasáda v Praze. A do toho celé Mongolsko slaví 11. července 800 let od svého založení Čingischánem.

Mongolové budou s vámi společně pracovat přímo v terénu?

Mazuch: S přímou pomocí nepočítáme. Předpokládáme, že výzkum na nalezištích pokryjeme prací našich doktorandů a studentů vyšších ročníků. Samozřejmě koordinujeme své záměry s mongolskou stranou a víme, že nedaleko nás bude pracovat podobná mongolská skupina. Kooperovat tedy budeme s jejich vědci, ale mentalitu a pracovní zvyky prostých zaměstnanců neznáme, a tak nemáme odvahu je zaměstnat.

Hlaváček: S mongolskýcmi vědci máme výborné styky. Od nich a od Rusů jsme získali tipy na perspektivní lokality. V plánování nám pomohli kolegové z brněnnské Masarkovy univerzity, kteří navštívili údolí Draků před pár lety jako turisté.

Jak o nich věděli?

Mazuch: Ve dvacátých letech minulého století vedl Američan Andrews gigantickou výpravu s několika nákladními auty a několika karavanami velbloudů do nitra Mongolska. Šel téměř najisto, protože následoval místní starobylé pověsti. Ty ho zavedly do údolí Draků, kam jedeme i my. Našel tam nejen kostry dinosaurů, ale takém jejich vejce.

Od té doby se tam nekopalo?

Mazuch: Ale ano. Sporadické výzkumy běžely stále. Většinou se ale zaměřovali trochu jinam, než na paleontologii. V roce 1946 přišel po druhé světové válce ruský paleontolog Jefremov, ale toho vystřídali především geografové a geologové, kteří hledali ložiska surovin. V šedesátých letech tu kopali Poláci a trochu i Mongolové. Sedmdesátá léta byla ve znamneí ložiskových geologů z Československa a v devadesátých letech dostali licence Američané a Japonci.

Proč nepokračují ve výzkumu?

Mazuch: Japonce ve východních státech nemá skoro nikdo rád a Američané si mnohé pokazí arogancí. A navíc v Mongolsku už několik let znovu úspěšně působí čeští geologové a geofyzici.

Jak staří jsou dinosauři, které chcete najít?

Mazuch: Nemegh spadá do svrchní křídy.

Nemůžete mluvit spíše v rocích, než odborných termínech?

Mazuch: Naši dinosauři jsou staří 65 až 80 milionů let. Měli už za sebou největší rozvoj, který se odehrál na přelomu triasu a jury. Jejich celkový počet od té doby nekolísal, měnilo se však druhové složení.

Jaké dinosaury očekáváte?

Mazuch: Určitě tam jsou například protoceratopsové (předchůdci dravých rohatých dinosaurů), iguadonti (bíložravci), hadrosauři (s kachním zobákem), sauropodi (bíložraví obři), velociraptoři (malí rychlí dravci) a tarbosauři (mongolská obdoba obrovského amerického dravce tyranosaura).

Jak je najdete?

Hlaváček: Povrchovým průzkumem. Jejich kostry jsou erozí částečně obnaženy. My musíme určit, zda má smysl je vykopat.

Mazuch: V písku najdeme zachovalé kostry, v jílu možná i otisky měkkých tkání.

Proč vaši dinosauři zemřeli? Jde o známou globální katastrofu?

Mazuch: Tihle jsou starší a zemřeli proto normální smrtí. Dinosauři, které nacházejí vědecké expedice po celém světě, obvykle zemřeli rychle a překryla je nějaká vrstva nánosu. Například měli úraz, nebo je zabil jejich predátor. Poté padli do bažiny a okamžitě přišly přívalové deště, které na něj nahrnuly bahno. Měkké tkáně zetlely a kosti se nám zachovaly.

Jak vypadala tehdejší krajina v Mongolsku?

Mazuch: Dinosauři se proháněli víceméně po rovině. Sladkovodní jezera a bažiny tvořila mělká voda a nízké kopečky. Občas sem zasáhlo mělké moře. Hranice moře a souše nebyla příliš jasná. Tehdy se teprve tvořila Čína z mnoha mikrokontinentů, které se k sobě přibližovaly, Indie tlačila na sibiřskou a kazachstánskou pevninskou desku, v těch místech se začaly zvedal Himaláje a obrovské roviny pod nimi. Klasické oceánské moře ještě nevzniklo, na jeho místě se rozlévalo pramoře Thetys.

Co budete dělat s nalezeným materiálem?

Mazuch: Hlavním cílem expedice je vykopat a přivézt kompletní kostru velkého dinosaura do Prahy. Pro ní je již připravený projekt Chlupáčova paleontologického muzea v pražské budově Přírodovědecké fakulty. Je to objekt, na který se dají nalákat sponzoři. Dalšími cíli je samozřejmě výzkum ve světově významném nalezišti, které Mongolové pokládají za rodinný šperk.

Jak zhodnocují Mongolové výzkumy na svém území?

Hlaváček: Neznám všechny podrobnosti, ale například severně od naší oblasti Nemeght vede speciální turistická trasa, kde se návštěvník může pokusit najít aspoň kousek svého dinosaura.