Karnevaly a masky

Svátky a zábava při nichž jsou k vidění alegorické průvody kráčející za hudebního doprovodu, mají ostatně kořeny skoro v každém horském městečku nebo vesnici.

Ve Val di Fiemme se o poslední karnevalové sobotě slaví karneval Carnevale dei Matòci, v němž vystupují legrační postavy, které nosí barevné oblečení ozdobené stuhami a kokardami křiklavých barev s tradičními dřevěnými maskami na tvářích, procházející v průvodu deseti částmi obce Valfloriana.

Během průvodu musí překonat různé překážky a tropí si žerty z přihlížejících. Když dorazí do poslední části obce, Casatty, připojí se k nim harlekýni a zahájí slavnost tancem, žertíky a typickými sladkostmi.

Ve Val di Fassa probíhá karneval ve znamení starobylých ladinských tradic.

V Penia se představuje ladinský každodenní život v mascherèdes - žertovných a posměvačných představeních a v Canazei se můžete zúčastnit alegorického představení Molin de le veies, v němž starý mlýn dokáže přeměnit staré dámy na mladé dívky.

Slavnosti vrcholí poslední karnevalovou neděli v Campitello di Fassa průvodem, v němž figuruje Bufòn, Marascons a Lachè, přičemž všechny postavy nosí umělecké dřevěné masky vyrobené současnými sochaři z údolí.

Bufòn, který nosí kuželovitý klobouk a masku s dlouhým nosem, přetřásá na náměstí prohřešky a ctnosti vesničanů a tropí si žerty z místních mladých dívek, je vždy vítán velkými ovacemi.

Na karnevalu v Grauno ve Val di Cembra naopak žádné masky ani kostýmy neuvidíte. Je tu pouze velký smrk. Den před Popeleční středou totiž vesničané dotáhnou strom, kterému osekali větve, na náměstí a začnou pod ním vykládat posměšné historky ze života obyvatel vesnice.

Pak se přejde ke křtu stromu, který se takovýmto způsobem stává obětním beránkem za všechny škodolibé řeči, které se vyprávěly na náměstí. Večer se strom pokrytý slámou přemístí na Doss del Carneval a umístí se do sedmimetrové jámy. Nakonec jej zapálí poslední sezdaný muž v roce a vznikne tak obrovská vatra viditelná po celém údolí.

Také ve Val dei Mocheni v Palù del Fersina vznikly karnevalové slavnosti ze starobylých lidových tradic. Vše se točí kolem postav starce (der bètscho), stařeny (de bètscha) a nosiče vajec (dör oiertroger), za kterými následuje skupina mladých v maskách a branců (koskrittn).

Den před Popeleční středou se tato neobvyklá společnost vydá po cestách, které spojují usedlosti, rozsévají u domovních dveří blahobyt a hojnost a barví mladým ženám a dětem tváře načerno. Jednotlivá zastavení doprovází přípitky a tance. Průvod končí při západu slunce zapálením hranice ze slámy ze starcova hrbu a z papírů závěti obou stařečků.