Ruwenzori - Ituri

Po pěti týdnech strávených v oblasti příkopové prolákliny, která se táhne kolem hranic Ugandy a Konga, se vrátila expedice Ruwenzori - Ituri do Česka.

Poslední velká africká hranice

Tektonický zlom zde vytváří nejenom unikátní přírodu, ale zároveň se vlivem rozsáhlých etnických a sociálních střetů stal poslední velkou hranicí Afriky.

První část expediční cesty probíhala v horách Ruwenzori. Působení v této oblasti Alena Žákovská a Milan Daněk završili horolezeckým výstupem na nejvyšší vrchol Ugandy a Konga – Margherita Peak (5 109 m n.m.).

Pygmejský osud

Hlavní záměr však směřoval dále do pralesa Ituri na východě Konga DR. S knihou antropologa českého původu Pavla Šebesty "Mezi nejmenšími lidmi světa" výprava pátrala po osudech Pygmejů Bambuti.

Šebesta podnikal rozsáhlé výzkumy ve třicátých létech dvacátého století a získal prestiž světového znalce lidí malého vzrůstu i oblibu vyjádřenou přezdívkou Baba wa Bambuti (Otec Pygmejů).

Válečná vřava

V posledních letech však na jejich území probíhala válka. Pro cizince byla ještě donedávna tato zóna uzavřena.

Dvojice cestovatelů z blanenského sdružení Horizont zaznamenala poznatky o kanibalismu páchaném na Pygmejích v létech 2000 až 2003. Povstalečtí vojáci je lovili a pojídali, hlavně mozek (chytrost, um), srdce (statečnost) a játra (zdraví).

Expedice navštívila celkem deset vesnic a táborů Bambutů, dokumentovala jejich současný život, písně, tance a zúčastnila se i tradičního pralesního lovu do sítí.

Přijetí u Bambutů i dalších prostých obyvatel země bylo přátelské, přesto však Kongo DR nadále není bezpečnou turistickou destinací. Riziko setkání s rebely setrvává, existují zaminovaná a neoznačená území a zemi ovládá svévole moci lidí, kteří mají dost peněz.