Cyklistický výlet na Bořeň a jízda do Prahy

Možností, jak se dostat z horolezeckého tábořiště pod Bořeněm na metro do Prahy je mnoho. 

V zásadě musíme vždy překonat nepříjemné stoupání v Českém Středohoří, přejet přes Ohři, znovu vystoupat do posledních výběžků Středohoří a klesnout k Vltavě. Převýšení vydá na 600 až 800 metrů. Jede se většinou po vedlejších silnicích či prašných polňačkách a na závěr po cyklostezce. Musíme počítat i s krátkými úseky pro frekventovaných sinicích. Jinudy to nejde.

PŘED 10 LETY: Z Bořeně do Prahy na elektrokole

STRAVA.com Stáhněte trasu Bílina - Bořeň (4 km)
STRAVA.com Stáhněte trasu Bořeň - Praha (97 km)

VIDEO na kole z Bořeně do Prahy

V pátek večer vystoupíme z vlaku v Bílině, zapneme světla a blikačky a vyjedeme po zelené turistické značce strmými ulicemi a pak lesní stezkou pod Bořeň. Na louce pod jižní stěnou stavíme tarp a opékáme buřty na ohni.

V sobotu celý den lezeme na zdejších vyhlášených skalách.

V neděli po ránu sbalíme saky paky. Horolezecké krámy, stan a spacáky nastrkáme do kapes na kolech a zbytek hodíme do batůžků na zádech. Plánujeme jet co nejpřímější cestou do Prahy a s co nejmenším převýšením.

Vesnice bez otevřených hospod

Z tábořiště sjíždíme k podzemnímu pramenu. Budeme žíznit! Podzemní kaverna je zaplavená, znečištěná a pošlapaná od krav. 

Jedeme rozbitou polní cestou na jih po hřebeni k vysílači a po silnici do Hrobčic. Projedeme vesnicí a úmorně stoupáme okreskou do Mrzlic ke kostelu svatého Jakuba většího. Vedro je k padnutí.

Mírně klesáme do Tvrdína. Po pravé ruce se pohledem loučíme s Boření.

Zase šlapeme do kopce přes Měrunice. Horké trápení ukončí až silniční sedlo mezi kopci Hradišťko a Plešivec v nadmořské výšce 490 m. Překonali jsme České Středohoří. Odpočíváme na nejvyšším místě dnešního cyklistického dne.

Ze Středohoří k Vltavě

Šedesátkou sjíždíme hodně rychle a dost strmě do Řisut a po hlavní silnici do Želkovic. Konečně je otevřený aspoň stánek se zmrzlinou! Nedělní poledne bylo až dosud ve znamení zavřených hospod ve všech vesnicích.

Za vesnicí odbočíme doprava do polí a po prašných cestách pro zemědělskou techniku míříme do Třebívlic k zámku. Na nádraží se napojíme na cyklotrasu 3119. Rovinatým terénem projíždíme Solany a Lkáň po vedlejších silničkách. Z obzoru na nás přísně shlíží dvě věže hradu Hazmburk. Objedeme ho zprava prašnou cestou do vsi Klapý. Dnes nemáme čas na prohlídku hradu ani famozní vyhlídku do kraje na soutoku Ohře a Labe.

Pokračujeme po silnici do Libochovic. Ve městě to žije! na výběr je několik otevřených restaurací, kaváren a cukráren. Zajíždíme k zahrádce Černého orla u zámku, protože tady stojí nejvíc odstavených bicyklů. Udělali jsme dobře. Pivo i jídlo bylo za přiměřenou cenu a velmi dobré. Prohlídku zámku Libochovice si necháme na příště. Chceme se dostat do Prahy dříve, než padne soumrak.

Přejíždíme Ohři po starém silničním mostě. Jsme na nejnižším bodě dnešní cesty (165 m n.m.).

DOLNÍ OHŘE: Překvapivě rychlá kráska

Napojujeme se na cyklostezku 6 podél Malé Ohře a jedeme lesní silničkou do Budyně nad Ohří. Po hlavní silnici, ale s velmi malým provozem motorových vozidel, šlapeme do Mšené - Lázně. Projedeme toto malé ale známé lázeňské centrum. My, kteří jsme prožili velký kus života v Mariánských a Františkových Lázních a také Karlových Varech, se poněkud posmíváme kapesním rozměrům lázeňských domů a lázeňského parčíku.

Hlinitými polňačkami a asfaltovými okreskami míříme přes pole do Charvatců, Hospozínku, Černus a do Velvar. Na historickém náměstí hledáme otevřenou hospodu, ale nesetkáváme se s úspěchem. Středověké město opouštíme Pražskou bránou.

Stoupáme na Malou Bučinu. Otravný kopec má necelých sto metrů převýšení, ale zdá se nekonečné. Široká silnice má stálý spád, vedle ní vede železnice, výhled před sebe je daleký, aut okolo projíždí hodně. Každé trápení musí jednou skončit. U železniční zastávky Olovnice jsme nahoře. Rychle a pohodlně sjíždíme do Kralup.

Vltavská cyklostezka

U železniční zastávky Předměstí najíždíme na cyklotrasu 202 a projíždíme skrz parky do centra města. V supermarketu kupujeme každý dvoulitrovou limonádu a na posezení ji vypijeme. V Kralupech přejedeme přes Vltavu po lávce pro pěší. Najedeme na Vltavskou cyklotrasu číslo 7 a po pravém břehu řeky dojedeme až do Prahy. Tady už je hospod a kiosků obrovské množství.

Po krásném asfaltu podjedeme zámek Chvatěruby. Mineme jez a přívoz Dolany. U přívozu Máslovice najedeme do terénu. Na úzké kamenito-prašné stezce je nutné dávat pozor. Místy najíždíme na vysokou kamennou navigaci a spadnout s naloženým kolem několik metrů do Vltavy by nebylo nic hezkého.

V Řeži už jsme zase na pěkném asfaltu. Postupně míjíme další přívozy Úholičky, Klecánky, Roztoky a Podbaba. U zoologické zahrady přejedeme přes Vltavu po Trojské lávce. Vezmeme to přes Stromovku, Strossmayerovo náměstí, Štefánikův most a okolo Obecního domu do Hybernské ulice, která nás vyplivne u Hlavního nádraží.

Zobrazit místo Běžky a kola na větší mapě