Víkendový výlet na elektrokolech Giant

V pátek večer nasedáme na elektrokola Giant Aspiro Hybrid a Giant Twist Esprit. První je spíše cestovní trekkingový model poháněný motorem v zadním kole a druhé je městský elegán s motorem v předním kole. Aspiro je rychlejší s chlapským charakterem a Twist je pohodlnější ženský bicykl. 

Přečtěte si městskou část testu elektrokol Giant

Baterie elektrokol Giant mají podle návodu vydržet v rovinatém terénu okolo sta kilometrů. Zlatý voči!

Necelých sto kilometrů zpod Krušných hor do Prahy jsme sice zdolali, ale úzkostlivě jsme šetřili elektřinu každým šlápnutím. A když už jsme elektromotory zapnuli, bylo to jen na krátké úseky do kopce a pouze na ekonomický nebo na střední režim. Na sportovní režim s větším odpichem jsme si nechali zajít chuť, abychom vůbec do cíle výletu dorazili.

Elektrokola jedou vlakem s námi

Přijíždíme na Hlavní nádraží v Praze. Pokladní nás posílá, ať si lístky na kola koupíme přímo v poštovním vagonu. Kola nakládáme do vlaku bez problémů, i když vzpěračský výkon od nás je to dobrý. Když nám kola vykládá jiná průvodčí v Bílině na nádraží, brblá, že tak těžké věci by nám ona sama nikdy do vlaku nevzala.

Poučení návodem od Giantu, že dojezd elektrokola závisí mimo jiné na nafouknutí pneumatik, dopumpujeme duše ještě na nádraží na čtyři atmosféry. Pak už stoupáme nocí k mýtické hoře Bořeň. Trochu přidáme šťávu, a tak si můžeme dopředu posvítit reflektorem, vzadu se nám rozsvítí mohutná červená parkovačka a podsvětlený je ovládací panel na řídítkách. Naší rychlostí do kopce i osvětlením je ohromena policejní hlídka, která chytá za Bílinou v deset hodin večer opilé řidiče a neosvětlené cyklisty.

V Hrobčicích odbočíme moc brzo a na strmé polní cestě zjišťujeme, že naše kola nejsou v terénu dobrá a nedají se na loukách a mezi křovím řídit s motorem ani bez něho. Potupně se tedy vracíme a konečně nacházíme správnou polní cestu pod jižní skalní stěnu Bořeně. 

Jednoduché kempování pod Boření

V neoficiální horolezeckém kempu stavíme o půlnoci obě elektrokola na stojánky, přes ně natáhneme plachtu a zalézáme pod ní do spacáků. V sobotu s kamarády lezeme po skalách, opékáme buřty, pijeme pivo a sledujeme blesky nad průmyslovým krajem.

V neděli balíme improvizovaný tábor, nabíráme pitnou vodu a polní cestou sjíždíme na silnici. Většinou po vedlejších silničkách jedeme do Prahy. 

Kosmova historka z českého dávnověku

Mezi kopci Českého Středohoří se prosmykneme k Ohři, stále máme na očích Hazmburk, obědváme ve výborné vesnické hospůdce v Křesíně u mostu, po kterém řeku s plnými žaludky přejedeme.

Dvě nejprudší stoupání na celé trase nás dovedou do Peruce. Šlapeme s podporou elektřiny okolo Oldřichova dubu a Boženiny studánky u zdejšího zámečku. Vzpomínáme na pověst, která se zde měla odehrát. Smilný Přemyslovec sklátil pradlenu Boženu, ačkoliv doma na něj čekala právoplatná žena. Díky tomu nevymřela tato drsná a krvelačná dynastie po meči. Událost se odehrála okolo roku 1003.  

Jestli to bylo v tomto vlhkém strmém údolí pod tímto dubem a přesně tak, jak vypráví Kosmas, lze velmi pochybovat. Mimochodem - Božena se prý jmenovala Křesinová. Vzhledem k tomu, že většina obyvatelstva zdejšího kraje žila podél velkých řek, není nemožné, že se znásilnění či smilstvo odehrálo spíš v Křesíně, kde jsme obědvali.

Jisté ovšem je, že Oldřich nechal syna Břetislava I., kterého zplodil s Boženou, vyhnat ze země a pro jistotu oslepit svého bratra Jaromíra, již dříve vykastrovaného a později zavražděného knížete.

Vojenská přehlídka obrovské armády pod velením maršálka Radeckého

Za Perucí se terén mění na rozsáhlé roviny a silnice vede stromořadím mezi poli. Odpočíváme u památníku Tří císařů. Bronzový orel na jeho vrchu je sice dnes už plastový, ale na majestátu mu to nic neubírá.

V roce 1813 na tomto místě stáli tři mocnáři, rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III., během slavnostní přehlídky obrovské rakousko-rusko-pruské armády. Velitelem byl jmenován kníže Karel Schwarzenberg a náčelníkem generálního štábu maršál Jan Josef Václav Radecký. Polní tažení tohoto kolosu skončilo vítězstvím v Bitvě národů u Lipska, kde byl poražen Napoleon.

Projedeme městskou bránou ve vesnici Vraný. Prohlédneme si památkově chráněné náměstí ve Velvarech, lízneme Kralupy a v dálce už vidíme Prahu.

Končíme u metra v Dejvicích. Skrze metropoli šlapat nebudeme. Jednak jsme vycucali ze svých baterií všechnu energii a druhak už nemáme chuť ani sílu probíjet se městským provozem. Je neděle večer a domů se sjíždějí lufťáci i víkendoví řidiči.

Zobrazit místo Běžky a kola na větší mapě