Karpatská cyklistická cesta

Zatím je spolehlivě vyznačeno jen dvě stě kilometrů na Slovensku.

Schengen pomáhá

Plán Karpatské cyklistické cesty je hotový už devět let. Začíná se v Prešově, kde sídlí jeho ideový otec – sdružení Kostitras.

Zajíždí se do polského Krosna, pokračuje přes ukrajinskou Koločavu a Rachov do rumunského Viseu de Sus a Satu Mare. V Maďarsku se šlape přes Tokaj a Aggtelek nazpáte do slovenského Prešova.

Trasa je to moc lákavá. Projíždí se na ní Bukovské vrchy, Bieszczady, Zakarpatské Poloniny, Maramureš, plochá Puszta i divoký Slovenský kras. Ale! S uvolněním cestování po Schengenském prostoru byla zjednodušená cyklistika mezi Polskem, Maďarském a Slovenskem, avšak hranice na Ukrajinu a do Rumunska jsou hůře prostupné.

Na Slovensku vše v pořádku

Dnešní stav je následující: Karpatská cyklistická cesta je dobře vyznačená na slovenském území mezi Prešovem a Bardejovem.

Zbytek je vyznačený jakž-takž, ale budete potřebovat podrobnou mapu, abyste se neztratili.

V Polsku koordinuje značení veřejně prospěšná organizace Zielony Rower (Zelené kolo). Trasu dostalo na mapy, ale v terénu se jede po místním cyklistickém i turistickém značení. Navíc se vloni měnily trasy kvůli nově otevřeným slovensko-polským hraničním přechodům.

"Když jsme po pěti letech obnovovali značení, v terénu na slovenské straně zbylo pouhých 19 procent značek a v Polsku jsme našli jen dvě," uvádí ředitelka Kostitrasu Viera Štupáková. "Celkem je teď vyznačeno červeným písmenem C na bílém podkladu tři sta kilometrů trasy."

Nejasné zprávy přicházejí z Ukrajiny. Užhorodský cyklistický Merida club prý vyznačil části Karpatské cyklotrasy v Zakarpatí, ale není jasné kde přesně. Rumunsko a Maďarsko zatím zůstávají stranou. Tam je potřeba jet podle mapy.

Většinou se jede po silnici

Karpatská cyklistická trasa je atraktivní pro cykloturistiku. "Projektovali jsme ji tak, aby po ní mohl v pohodě jet cykloturista na plně naloženém trekkingovém kole ověšený brašnami na týdenní túru," říká Tomáš Paľo z Kostitrasu.

Většinou se jede po silnicích, občas i po velmi frekventovaných. To na jednu stranu umožňuje pohodlné šlapání, ale na druhou stranu není jízda zcela bezpečná. Místy je dokonce i nudná. Potkáte na ní daleko častěji babku jedoucí do kole do obchodu nebo dědu do hospody, než cykloturistu. Přesto stojí za hřích.

Především slovenská část spojuje perly lidové architektury, úžasná gotická města, mysteriózní vzpomínky na obě světové války a malebné Karpaty.

Máte čas jen o víkendu?

Pokud máte jenom jeden den času, doporučujeme projet aspoň třicetikilometrovou trasu z Prešova do Bardejova. Na trase nebo v nejbližším okolí budete mít Šarišský hrad, dřevěný kostelík v Hervartově a městskou památkovou rezervaci UNESCO Bardejov.

A také nejlepší hospůdku na celé Karpatské cyklistické cestě, která se skrývá v jedné chaloupce v Záhradném pod názvem Živé múzeum ľudovej architektúry a kultúry. "Spojujeme lidové tradice, původní atmosféru vesnice a intelektuální zábavu," nechává nahlédnout do svého receptu na velepříjemnou hospůdku její majitel Jozef Hromják.

Jestli máte volno na celý víkend, pokračujte přes Svidník do polského Krosna. Proslulý je svidnický skanzen a především Údolí smrti, které se táhne k Dukelskému průsmyku. O hrdinství vojáků a nesmyslných rozkazech velitelů za druhé světové války tu vypráví vojenská expozice v přírodě.