Přírůstky ZOO v Novém Kostele

Dnes jsem absolvovala výlet do zoologické zahrady v Novém Kostele v západních Čechách. Mají tam nového klokana, zítra přijde z Plzně opice, kterou dosavadní majitelé chovají jako dítě, dávají jí pleny a vozí autem na výlety. Už si s ní nevědí rady, a tak má v novém domově připravenou velkou klec a v ní dětskou koupačku. Prý je zatím z lidského zacházení úplně apatická. Kanec a oslík zestárli, je jim každému třináct let, zato poníci mají mládě. Je tak malý, že skoro není vidět. Fretka je ochočená, z klece skáče do náručí.

Byla jsem tam se skupinou mongoloidních Němců a byla hrozná legrace. Dověděla jsem se mimo jiné, že Gott je Goethe, zemřel v Buchenwaldu a byl prezidentem Františkových Lázní. Mám mezi nimi skvělé přátele.

Byla to skupina čtrnácti nemocných (nejstarší 73 let)a pět vychovatelek. Ústav je uprostřed města Rostocku a každý, kdo chodí po svých nohách, má zaměstnání. Rádi o plnění svých povinností vypravují a jsou velmi fyzicky zdatní. Zvládli poměrně náročné výlety jako naučnou stezku na Kladské (1,5 km) nebo výlet do Lokte s prohlídkou města. Samozřejmě se jejich program musí uzpůsobit tak, z něj něco měli. A tak jsme navštívili v Bečově místo zámku muzeum hraček a muzeum historických kol (mezi nimi je i nejstarší dřevěné na odstrkávání nohama) a motocyklů. Tam jsem zjistila, že v naší skupině je i bývalý motocyklový závodník, který mi podal zevrubný výklad o všech těch krásných starých Jawách. Dostal se do ústavu po úrazu. Co bylo dávno, pamatuje si dobře, chybí mu ale krátkodobá paměť.

Ti lidé pravidelně chodí do kina a na diskotéky, tady v Mariánkách flámovali každý večer. Podle lékaře někteří z nich mohou pít i trochu piva, vychovatelky s nimi vynikajícím způsobem zacházejí a krásně se s nimi žertuje. Co těm lidem chybí na rozumu, je jim přidáno na citu. Vypadají mladší než jsou. Naši duševně nemocní jim mohou závidět.