Hartelstein: Frankenjura trochu jinak

Hartelstein je rozložitá skalní vápencová věž z několika vrcholy a může nabídnout náhražku, pokud vám zmoknou  nebo zasněží Alpy. Frankenjura nejsou jen osmimetrové převislé skály s dírkami v lese, kolem kterých postávají hloučky v péřovkách s hamakami, s nataženými lany a nacvakanými expreskami.

Hartelstein nabízí něco trochu jiného. První cesty zde vznikaly v sedmdesátých letech i dříve. Tak pokud lezete "šestplusky" na Tetíně, tady bude klasifikace o něco tvrdší.

Bösewichtriss / Talkamin 5+ UIAA, prvovýstupci Rudolf Buchner a E. Kißkalt 1972

Tato cesta hned u silnice má komínový začátek, tak nejde přehlédnout, a výlez z něj do stěny vlevo je rotačním i balančním cvikem. Méně odvážní si dole ováží vklíněné kameny ve spáře. Jinak klíčové místo se již leze s cvaknutým borhákem. Trochu nelíbivý je zarostlý prostředek, který může být po dešti blátivý. Pozor na tření lana. Druhá půlka cesty je již nejištěná a má nejasný směr, tak s sebou smyčky na ovazování křovin a hrotů, můžou se hodit i friendy a vklíněnce. Mířit budete k vrcholu se slaňovacím okem, ze kterého se slaňuje na náhorní stranu.

Südwand / Alte Talseite 3 UIAA, prvovýstupce Eberhard před rokem 1906

Jak už název napovídá, nastupovat budeme také v údolí u silnice. Ale travnatý plácek u ní je dost velký. Do této historické, dírkovaté cesty se hodí smyčky na provazování hodin i vklíněnce či friendy. V cestě je jen jeden kruh. Uživatelé píší, že se dá dobře zajistit. Jen trefit správný směr půjde spíš podle průvodce, má i více variant, délku asi 32 metrů.

Südpfeiler 6+ UIAA, provovýstupce Otto Sigl

Nenechte se zmást obtížností, lezci ji hodnotí v rozptylu 6+ až dokonce 8-. Ale reálně tak 7- neboli francouzských 6a+. Díky nápaditosti parťáka jsme ji nějak dolezli, s oblezy nejtěžších míst. Ale ta expozice a délka stojí za to. Začíná na nástupovém plácku asi 10 m vzhůru na cestě od silnice, která vede na náhorní stranu. První borhák je trochu vysoko (asi 5 metrů, ale lehčí terén), pak následuje přiměřeně husté jištění. Je to poctivých třicet metrů dřiny. Z vrcholku je překrok na druhý vrchol ke slanění na náhorní stranu.

Westkante / Westpfeiler 5 UIAA, historie neznámá

Hojně lezená cesta, vlevo od Südpfeiler, ale začíná o dost výše po pěšině. Tak má délku jen 15 metrů a místy kopíruje cestu výše, jen lehčím terénem - může se nabízet jako útěková.

Nordverschneidung / Holzebergerriss (6+ UIAA)

Na pohled terén, který byste čekali spíše na pískovci - spára s různými nástrahami šířky a převislosti. Sledovali jsme boj místních borců, kteří vypadali, že danou obtížnost jinak lezou s přehledem. Prostě spárařina je sport sám o sobě. Je to patnáctimetrová výzva na náhorní straně.

Údolí Trubachtal

V této oblasti je na výběr řada dalších cest, většinou v obtížnostech od 5 do 7 UIAA. Náhorní strana může být vhodná na lezení při letním parnu. Pokud by se vám zalíbilo ve Frankenjuře dolézat na vrcholy a zapisovat se do vrcholových knížek, v tomtéž údolí Trubachtal je ještě podobný útvar Zehnerstein (asi 40 cest) a Größer Mönch s klasickou údolní cestou za 5  a vedlejší, zajištěnější Klosterwand.

Kultura vrcholových knížek je ve Frankenjuře nižší než třeba v Sasku. Nešvary jsou propisovačky místo tužek. Kuličková pera nesnesou teplotní extrémy. Hodila by se také možnost krabičku na knížku sundat z důvodu lepší manipulace s knížkou i psací potřebou. Dále jsou nepraktické složené listy papíru místo vázané knížky nebo plýtvání místem. Ale to už jde na vrub jednotlivým lezcům.

 Frankenjura na Horydoly

Domov sportovních lezců Frankenjura

Lehčí lezení v německé Juře

Hartelstein: Frankenjura trochu jinak

Extrémní Action Directe

Kurt Albert je mrtev