Legalizaci magnézia odmítáme I.

Po oficiálním zahájení Valné hromady předseda Českého horolezeckého svazu Jiří Novák oznámil, že členská základna svazu se stále rozrůstá. Poslední součty hovoří o více než jedenácti tisících registrovaných horolezců.

Poté se věnoval pojistce na záchranné akce, kterou mohou ke členským známkám horolezci přikoupit. Většina loňských záchranných akcí prý byla menšího rázu a pojišťovna za ně platila dvacet až třicet tisíc korun. Jedna záchranka však přišla na půl milionu korun. "To je rána pro každou pojišťovnu," komentoval Jiří Novák.

Poodhalil trochu i zákulisí podmínek pojistky: "První dva roky pojišťovna několikanásobně prodělávala, protože si pojistku koupili především šílenci, u kterých byl předpoklad, že ji využijí. To se také mnohdy stalo." Zároveň dodal, že v loňském roce již byly výdaje s příjmy vyrovnané.

Jako svůj důležitý úkol vytyčil sjednocení pravidel lezení na českých a německých pískovcích v Českosaském Švýcarsku. "Dnes se může stát, že lezec přejde například v Bielatalu od věže na německé straně k věži v Čechách a bude mít potíže s ochranáři."

Předseda komise výkonnostního lezení Stanislav Šilhán kromě výčtu nejlepších výkonů v horách, které byly vesměs oceněny jako Výstupy roku 2002, oznámil, že o plánovanou hromadnou akci v severní stěně Eigeru nebyl zájem. Za to poukázal na hory bývalého Sovětského Svazu, kam chce napřít úsilí špičkových horolezců. "Je tam velký potenciál, je to lepší než v západní Evropě a při tom o mnoho levnější než v Asii či Jižní Americe."

K tomu dodal o něco později šéf expediční komise a zároveň předseda svazu Jiří Novák: "Jestli je někde budoucnost krásných elegantních cest, tak to jsou sedmitisícové a šestitisícové štíty v Pákistánu."

Pro všechny závody ledolezeckého světového poháru se formuje závodní družstvo. Podle Šilhána je nominace stále otevřená. Podle Slávka Vomáčka vzrůstá počet závodů mimo Evropu, příští rok se pojede do Singapuru a Jekatěrinburgu.

Komise závodního lezení na umělých stěnách byla sebevědomá. "Naše komise je poměrně agilní," spustil Slávek Vomáčko. "Vše co jsme chtěli, se podařilo uskutečnit," pokračoval. "Bereme z rozpočtu svazu dost peněz, ale máme také výsledky."

Vystoupení Dana Kadlece uvedl předseda ČHS slovy: "Vždycky jsem říkal, že teď přijde na řadu komise cvičených opiček, ale jak vidím Přibila, asi bych mohl jednu koupit," a ohlédl se do sálu na jednoho mládežnického reprezentanta.

Kadlec bojoval o peníze, které mu výkonný výbor svazu při návrhu rozpočtu na letošní rok kvůli hádkám během dětských závodů odebral. "Problémy vznikají tím, že závodí děti, ale rozhodují za ně rodiče, kteří chtějí rozhodovat i o pravidlech."

Vlaďka Bímová při obhajování činnosti mládežnické komise v horách si neustále stěžovala. Prý oddíly nemají zájem, prý nejsou nikde spojení na dětské oddíly, prý lékaři nechtějí pouštět děti po prohlídkách na lezecké akce, a tak dále… Letos by měla být hotová metodická příručka pro horolezectví s dětmi.

Skialpinismus se ocitl podle René Bulíře na rozcestí. Na jednu stranu se vydal olympijský závodní sport, který nemá s horolezectvím mnoho společného, ve svém směru zůstaly tradiční disciplíny extrémní sjezd a lyžařsko-horolezecký přechod. Podle Bulíře i Nováka se tento rozpor bude muset řešit a z náznaků vyplývá, že v ČHS zřejmě do budoucna zůstane jen tradiční směr tohoto sportu. Koncem roku vyjde metodické cédéčko z Bulířovy dílny.

"Jen tři minuty!" ozvalo se z pléna po oznámení jména dalšího řečníka. Byl jím předseda metodické komise Zdeněk Teplý, o kterém je známo, že často mluví příliš dlouho a obšírně. Jeho vystoupení se neslo v duchu obhajoby jeho minulé práce.

Při tom bylo předem jasné, že Teplý o svoji funkci po volbách přijde. Hlavní metodik je totiž klíčovou postavou každého horolezeckého svazu a jeho práce již nebyla progresivní. Proto se také před valnou hromadou uskutečnilo mnoho zákulisních jednání mezi zástupci oddílů po celé republice, jak Zdeňka Teplého odstranit a kým ho nahradit. Proti většině těchto dohod se stavělo jen nepříliš čistě zvolené vedení Hradeckého krajského výboru ČHS, ve kterém byl mimo jiné i sám dosavadní předseda metodické komise a jeho souputník Jan Čech, který jménem ČHS, ale bez jeho vědomí pořádal zájezdy do chráněných území v cizině a zajišťoval předraženou autobusovou dopravu na školení instruktorů.

Zdeněk Teplý upozornil na fakt, že Český horolezecký svaz vezme za své standardy vzdělávání Mezinárodní unie horolezeckých svazů UIAA. Neodpustil si však rýpnutí do svých následovníků: "Ne všechno je potřeba přijímat. Máme své zkušenosti a tradice. Vytváření nových vizí by z nich mělo vycházet." Narážel na to, že zpřísněním školení instruktorů zřejmě klesne jejich počet z nynějších dvou set padesáti na mnohem nižší číslo. "Nejsem niterně přesvědčen, že nový model je zcela v pořádku."

V sále v tu dobu již hučela volná debata a účastníci valné hromady čekali na konec Teplého příspěvku. Stačil se ještě letmo dotknout právní odpovědnosti instruktorů. "Materiál je ve stadiu připomínek." V tomto stavuje je ovšem podle dřívějších prohlášení metodické komise již nejméně deset let. V pozdější debatě přiznal svazový právník Hein, že má dost materiálu, ale brožuru nesepíše dříve, než bude znát on nebo jeho nakladatelství opravdový zájem o koupi. ČHS mu odkoupení práv k dílu nenabídl a je tedy nutno k tomuto tématu přistupovat komerčně.

Po ukončení svého vystoupení se obrátil Zdeněk Teplý na autora tohoto článku s případným dotazem: "Neblábolil jsem?!

Dokončení reportáže přinesou Horydoly.cz zítra.