Horský vůdce z Kalsu je vyloučen za chování k turistům pod Glocknerem

A ještě dodám, pane Turek. Nemusíte se za každou cenu hádat a prosazovat svůj pohled na věc. Ty se nikdy nezměníš. Za každou cenu v opozici .... :-)

Teď vůbec netuším, kam míříš. S kým se hádám a co prosazuji jako svůj pohled na věc? Tohle je přece normální zpráva bez jakéhokoliv mého hodnocení, doplněná o záznam z kamery jednoho z aktérů sporu.

Díky za popis. To muselo být pako. (To přece dostane do hlavy hned v první lekci každý horolezecký nováček v horoškole.)

A ještě dodám, pane Turek. Nemusíte se za každou cenu hádat a prosazovat svůj pohled na věc. Ty se nikdy nezměníš. Za každou cenu v opozici .... :-) 

Přesně tak. Cvaknul se na poutko. 

Můžu se zeptat na historku s cvakáním na Tvůj sedák? Jak to udělal - cvaknul svoji karabinu na tvoje materiálové poutko? Nebo jak si mám takovou hloupost představit? 

Tak asi ne každý, ale většina z nich určitě. Egomaniaci v kostce, co na ostatní koukají z patra, jako že jsou něco víc. 

Kamaráda vyhazoval na Studlhutte takový egomaniak od stolu, že prý je vůdce a ten stůl má rezervovaný .... :-)

A kámoš mu s klidem odvětil, že on je zase generál a na to místo ho poslal chatař. Navíc generál, co několikrát pobýval měsíce v zimě ve Valoire, kde se účastnil horských výcviků společně s 2e REG. Takže žádný nazdárek a ramena na něj dělá nějaký jouda s papírem. 

To se potvrdilo v momentě, kdy po túře dole na parkovišti tohoto experta (vůdce) potkal, jak nasedá do obouchaného trojkového Golfa.  

Ner každý vudce je idiot a bambula. Znám jich několik, kteří jsou slušní, vychovaní a neagresivní. Musíme zvážit, že i v řadách lezců jsou takoví, kteří neznají zákaldy slušného chovani - nejen v horách ale prostě na zeměkouli.

U této skupiny je první já, já, já a pak je dost veliká pauza a následují ti ostatní okolo.

Prostě lidi jsou různí, někteří slušní a někteří egocentričtí a egoisté. 

Toto je v Alpách naprostá klasika. Chování místních vůdců, je dlouhé roky za hranou. 

Zažil jsem to osobně dvakrát. Poprvé to bylo na Grand Paradisu, kde jsme čekali ve frontě, těsně pod vrcholem. Bylo nás tam asi 5 družstev, co čekali. Já s kamarády stál jako druhý v pořadí. A najedno se vyhrnul vůdce, celou frontu předběhl (šel pod frontou) a bez jediného slova se přicvaknul karabinou na můj sedák. Tak jsem mu tu karabinu odcvaknul a čekal, že tím to skončilo. Borec na mě začal řvát a cvaknul se znova. 

Tak jsem mu tu karabinu podruhé odcvaknul pořádně a zahodil ji pod něj na ledovec. Maník řval, jak smyslů zbavený. Už se neměl čím cvaknout a ten jeho vláček byl na prudkém ledovci bez jištění, tak se pomalu začali sunot zpět. 

Po návratu na mě čekal u Vittorio Emanuele, že si to jako vyřídíme. Kriplík měl asi 150cm na výšku a i s batohem vážil do 50kg. Kdybych mu jednu plácnul, tak je v bezvědomí. Vychladnul hodně rychle. Navíc přišla druhá skupina, jedna z těch co tam stáli s náma ve frontě a pustili se do něl. Nakonec byl rád, že nedostal po čuni ještě od chataře, nebo kdo to byl. Ten když zjistil, co nahoře prováděl, moc hezky s ním nekomunikoval. 

A podruhé jsem to zažil na Konigsjodleru, kde nás na jedné z věží mermomocí musel předběhnout vůbce s dvojicí klientů. Hádal se s každým, kdo byl pod náma. Arogantní, jako tady ten ve videu. Jedna skupinka pod náma dokonce raději slezla pod věž, aby se nemačkali pod nima.

Mě to bylo celkem jedno, měli jsme celkem místo, tak ať si letí. Ale udělali to tak blbě, že mu ten druhý klient spadl a brutálně si namlátil. Defakto mi spadnul na hlavu. Roztrhnul si nohu o kotvící kolíky, visel hlavou dolů,  obličejem se mlasknul o skálu až si rozbil tvář a byl vůbec rád, že zůstal při vědomí. Museli jsme ho skámošem otočit a pomalu svézt dolů pod věž. Borec byl dobitý, krev z něj jen stříkala, jako by ho přejel vlak. Nakonec pro něj musela přiletět vrtule. 

Jeden arogantní trouba vedle druhého, to jsou vůdci v Alpách. Co nejdál od nich. 

Předbíhání horských vůdců na horolezecké cestě je dost běžným nešvarem. Zažil jsem to několikrát na normalní cestě na Matterhorn - na hřebenu Hörnli. Na této cestě je několik míst, kde se prostě bez nebezpečí nedá jít paralelně. Horský vůdce se tenkrát tlačil dopředu, můj partner měl na tom místě trochu problémy a tak to chtělo trochu trpělivosti. Tu ale vůdce neměl a tak se chtěl hrnout dopředu také. To jsem si ale nenechal líbit at tak musel počkat až jsme to místo přelezli. K nějaké insultaci nebo nějakým výhrůžkám nedošlo, protože jsem byl schopen odpovědět tomu „fešákovi“ v jeho místním dialektu a od pohledu jsem nebyl žádná třtina.

Chápů, že vůdčíci pospíchají aby to měli za sebou, aby měli brzo vyděláno, ale „odsaď až podsaď“ musejí se chovat slušně a vstřícně. Měli by být rádi, že maji kolem sebe ještě další lidi, kteří mají hory také rádi.