Lavinový rakouský update

pohrdat, to je asi příliš silný a trochu nepatřičný  spíš mi jich je trošku líto. je to jako český buran, který se v Levoči, v temešvátu nebo las palmas dožaduje českého piva. dostane špičkové pivo. ale co proboha z toho výletu má?

připomíná mi to takovou příhodu, mám jednoho známého, umí vydělat prachy, a je tak trošku sobec a asociál. a má za koníčka cestování. byl ledaskde, téměř od póĺu k pólu, špičkově se všude domluvil pomocí "me" (mananor english), moc si to užil a rozšířil si obzory. tuhle se zúčastníl výletu do historického saského (lužického) městečka pár kilometrů od hranice, a pak na fejsbůk naládoval obrázky s popisky anglicky typu "old steam train wiew". bylo mi nakonec trapně za něj.

Máš to napsat rovnou, že pohrdáš lidmi, kteří si někdy zajdou do supermarketu koupit jídlo a přiletí do cizí destinace letadlem. Nedej bože, aby dokonce uměli lyžovat. Zatím co ty, špinavý dobrodruh, procházíš světem pěšky, lovíš kozy, ohříváš se u ohně sálajícího z usušeného trusu a procházíš se po sjezdovkách na sněžnicích.

nepochybuji o tom, pane Martine, že se domluvíte na letišti a na pokladně lyžařského centra, že se domluvíte s agentem místní cestovky specializované na gringos/evropské rudé břichouše. v supermarketu si také nepochybně koupíte co potřebujete, na to stačí ruce a nohy.  

Stejná pohádka jako 10 čechů v jižní americe?

Ve Francii jsem každý druhý rok. Anglicky se tam domluvím vždy a všude. Kolikrát se stydím, že proti některým z nich mluvím jak massa bob:-) Francouzsky umím číslovky, a ještě blbě a pár slov. V Chile jsem byl před dvěma lety 6 neděl na "čundru" a domluvil jsem se anglicky všude. Bratr byl půl roku pracovně v Argentině a mluvil tam běžně anglicky. Nevím, kdy vy jste byl naposledy ve Francii nebo v Chile.

francouzi jsou v tomhle extrém, a každého, kdo nemluví perfektní francouzštinou bez stopy cizího přízvuku považují za barbara, zaostalce a burana, co nezná splachovací záchod. a to včetně pracovníků ve službách, tenhle postoj je běžný v kempech, hospodách, turistických informacích...

snad všechny ostatní národy to mají trošku jinak, "francouzský" přístup k nedokonale mluvícím cizincům má zpravidla jen omezená a nevzdělaná chátra, a téměř každý ocení, když se cizinec snaží aspoň pozdravit a poděkovat v místním jazyce a je ochotem mluvit pomalu, zřetelně a mávat rukama. obecně platí, že čím menší národ, tím je k pokusům o místní jazyk vstřícnější a je ochotný se bavit lámaným světovým jazykem.

a pozor, ona lingua franca nemusí být ausgerechnet angličtina. ve velké části světa je to španělština (latinská amerika), francouzština (severní a západní afrika), ruština (postsovětský prostor), arabština, portugalština, malajština...

a mnohokrát jsem se v rokouských horách setkal s tím, že tvrdě jen andlicky mluvící hosté byli samozřejmě bezchybně obslouženi, ale my, snaživě patlacící němčinu, jsme dostali lepší místa a šláftruňk od pechtra.

10 Čechů na hory do Jižní Ameriky?

Není to tak Martine, na úřadech v Brazilii, Argentině nebo i v Chile se s Vámi nikdo anglicky nebude bavit. Tendence je jasná:

"Přijel jsi sem k nám a tak mluv tak jak je to tady zvykem".

Jasně že se najdou lidé kteří anglicky mluví, ale na úřadě to bude minimální procento - oni si totiž myslí, že by se nějak shodili. Další si myslí, "Tak cizinče teď ti ukážeme."

Pocit jisté nadřazenosti - myslim "úřadové" existuje ve všech zemích světa - a tak třeba v nám blízké Francii - není to od CR daleko - se nikdo nebude namáhat s někým, co od úřadu něco chce, mluvit jinak než francouzsky. Je to bohužel tak - ale  jsou vyjímky.

Ano, to už jste mi vysvětlil, že abych rozuměl přednášce v němčině, tak že musím umět německy. To jsem do té doby nevěděl.:-)

Jižní Amerika opravdu není typická. Tam odjede do hor ročně z Česka tak dvacet lidí, spíš méně. Možná ani ne deset. Ale i tam, když budete potřebovat v horách pomoc, něco zařídit na úředech apod., tak se tam domluvíte anglicky.

Ahoj Martine,

když je přednáška v němčině tak je potřeba umět německy.

Když je ve španělštině tak posluchači třeba řeč francouzská moc nepomůže.

Když někdo pojede na vysokohory jižní Ameriky tak se španělština, či portugalština dobře hodí, ne všichni nejenom v horských vískách jsou schopni komunikovat v angličtine.  

Ale vždycky má jeden ještě jedno brčko, kterého se může chytit – posunkovina – ta platí na celém světě..

Jen výsledek záleží na interpretaci té druhé strany, někdy je smysl posunků těžko pochopitelný. Takže i to vzájemné domlouvání se stává dobrodružstvím..