Na hřbetě Žabího koně

Velmi exponovaná a svérázná hřebenovka umožňuje vystoupit na Žabího koně od východu a sestoupit k západu.

Tři délky jako na střeše

Stále se při tom leze po ostré hraně vysoko nad polským Mořským okem a slovenským Žabím plesem.

Východní hřeben na Žabího koně obtížnosti 3 je mnohými horolezci považován za nejkrásnější výstup ve Vysokých Tatrách vůbec. Při tom je zajímavé, že nejlehčí výstup na Žabího koně byl vykonán až jako druhý.

S přístupem od Popradského plesa se jedná o celodenní akci, ačkoliv samotná hřebenovka má pouze tři lanové délky.

První sportovní, první smrt a nejtěžší lezení

12. srpna 1905 senzačně vylezli Jižní stěnou 4 Šimon Häberlein a Kateřina Bröskeová. Ze zpětného pohledu se jejich výstup pokládá za první sportovní lezení ve Vysokých Tatrách.

Polský prvovýstup Přes koně roku 1907 měl za tři dny tragickou dohru. V sólovýstupu se po stopách prvovýstupců vydal 8. srpna 1907 mladičký maďarský lezec Eugen Wachter, student práv a geografie v Budapešti. Dostal se bez úhony až na vrchol Žabího koně. Jenže tam našel slaňovací smyčku po svých předchůdcích a použil ji místo své, zřejmě aby ušetřil drahocenný materiál. Při slaňování se smyčka přetrhla a Wachter se zřítil celou jižní stěnou. Na jeho počest se dodnes říká Wachterka koutu okolo Žabích ples pod Žabím štítem. Eugen Wachter má svoji tabulku na symbolickém cintoríně u Popradského plesa. Jeho smrt byla první fatální nehoda způsobená při horolezeckém sportu ve Vysokých Tatrách. Podrobnosti o ní máme z úst jeho dvou univerzitních kolegů Horna a Serényiho, kteří slaňovali až po něm a dolů se dostali v pořádku.

Žabí koň se chlubí ještě jedním prvenstvím. Wieslaw Stanislavski zde spolu s L. Skotnicownou a B. Czechem vylezli roku 1929 prvovýstup Severní stěnou 5+, který byl až do 2. světové války považován za nejtěžší ve Vysokých Tatrách.  

Hřeben přes Koně

Žabí kůň (2291 m), východní hřeben

Vysoké Tatry, Mengusovská dolina

Prvovýstup

Zygmunt Klemensiewicz, Roman Kordys, Aleksander Znamiecki 5. srpna 1907

Obtížnost

3 UIAA. Prvolezec by neměl zapomenout na zakládání jištění pro bezpečnost druholezce. Samotný hřeben se leze 3/4 hodiny (3 x 50 m)

VIDEO Žabí koň, Volia veža, Český / Ťažký štít, Dračie pazúriky

Přístup

Od Popradského plesa po značené turistické cestě směrem na Rysy. V místech, kde značka začíná od Žabího plesa stoupat k řetězům do dolinky Pod Váhou, odbočuje doleva sotva znatelná stezka s občasnými mužíky. Traverzuje pod ohlazenými plotnami a poté stoupá suťovým kotlem pod Žabí sedlo. Od chaty 2 hodiny.

Nástup na Žabí sedlo: obtížnost 2, čas 1 1/2 hodiny, prvovýstup V. Lorenz a J. Ruman 22. 8. 1875. Na sedlo se nevystupuje přímo, ale úbočím západního hřebene Rysů. Vpravo od suťového kužele pod Žabím sedlem vede hluboký zářez na velkou suťovou terasu. Z ní vodorovně doleva na travnaté úbočí (v zimě je sem možné vylézt přímo rozbitými skalkami). Z něho jednu délku markantním komínem (2 skoby). V místě, kde končí v kolmých obtížných skalách, doleva na položenou plotnu. Nad ní vede doleva vodorovná vyšlapaná stezka až na hranu stěny. Za ní stezka ještě chvilku stoupá a končí na hřebeni patnáct metrů nad sedlem. Na Žabí sedlo slaníme z nového borháku.

Varianta: Z levého okraje položené plotny vede přímo vzhůru kout do dalších tmavých ploten. Jimi za pomoci lišt na mírnější terén a k úpatí první věže hřebene Rysů nad Žabím sedlem (3-4).

Sestup

Obvykle se sestupuje Západním hřebenem. Z vrcholu na západ slaněním z vlastní smyčky nebo slézáním po skalnatém úbočí na polici nad kolmý výšvih (2). Odtud slaněním z nového borháku deset metrů do úzkého sedélka.

Hřebenovým lezením (2) mírně dolů k dalšímu borháku v mělkém sedélku. Dalším slaněním na jih doleva ve směru postupu čtyřicet metrů korytem pod Vyšné Žabí sedlo.

Vyšlapanou cestou mezi skalkami povšechně směřujeme do suťoviska pod Žabím sedlem. V místě, kde překračujeme úzký žlab, je skoba s kroužkem. Lze z ní slanit 30-50 metrů a vyhnout se tak slézání několika skalek (1). Vhodné za mokra. Celková doba sestupu 3/4 hodiny k Žabímu plesu.

Ze Žabího sedla na začátku východního hřebene se dá v případě nouze slanit 2 x 25 metrů nazpátek k Žabímu plesu. Slanění vede hlubokým mokrým komínem přes štandy z mnoha starých skob a smyček. Horolezci jsou ohrožování pádem kamení.

Výstup

Popis pochází z průvodce Kroutil-Gellner (Vysoké Tatry. Praha, Orbis 1947). Nic se od té doby nezměnilo:

Východní hřeben začíná nevysokým stupněm a pak čtyřicet metrů dlouhým, málo nakloněným Spodním koněm. Ten se k severu láme kolmo dolů, kdežto k jihu spadá sráznou drsnou plotnou. Držíce se hrany suneme se po oné plotně až k desetimetrovému výšvihu (štand).

Pomocí úzké trhliny vpravo od ostří na římsu v severní straně, odtud znovu na ostří a po něm velmi exponovaně nad výšvih. Následuje dlouhý Horní kůň se sklonem asi padesát stupňů (v polovině štand), pak srázný třímetrový schod, jejž zdoláme poněkud zprava, méně skloněný vrcholový hřeben a vrchol.

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

 Inspirace: 100 nejlepších cest ve Vysokých Tatrách II-V

INFO: Vysoké Tatry na HORYDOLY

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě 

 Horolezecké skvosty v okolí

VOLIA VEŽA: Štáflovka (5) a Jižní žebro (3) - kouzelné letní lezení

GALERIE GANKU: Stará Klasická cesta (4) - vážný dlouhý výstup v odlehlé stěně

ZÁPADNÁ VEŽA NAD ŽABÍM SEDLOM: Jižní stěna (3) - zimní trávy a sníh 

ZADNÁ BAŠTA: Grószova cesta (4) - dlouhé zimní mixy

ČESKÝ / ŤAŽKÝ ŠTÍT: Hřeben od Váhy (3) - vyhlídková hřebenovka