Danubiana - galerie umění uprostřed Dunaje

Z centra Bratislavy je do Čunova zhruba 20 kilometrů. Návštěvníci se sem dostanou nejen autem, ale každou hodinu z centra autobusem a o víkendech lodí.

V unikátní budově se střídají přehlídky děl světových umělců. Jsou tu prodejní galerie současného umění, prostor pro komorní výstavy, audiovizuální centrum a přednáškový sál. Najdete zde Art Shop a útulnou kavárnu.

Ve stálé expozici můžete vidět díla ze sbírky sběratele Gerarda H. Meulensteena a z vlastní sbírky muzea Danubiana. Známá jsou díla Sama Francise (představitel druhé vlny americké abstraktní malby), Christa a Jeanne Claudeových, Paula Jenkinse, Jill Moserové nebo Olivera Herringa.

Způsobil to van Gogh?

"Když jsem poloostrov poprvé viděl, hned jsem věděl, že pokud mám někde postavit galerii, tak to bude tady," říká jeden ze zakladatelů muzea Vincent Polakovič, mimochodem velký ctitel dalšího Vincenta, tentokrát však van Gogha. Před stavbou galerie do jejích základů vložil trochu hlíny z rodiště tohoto velikána světové malby.

"Když jsem mluvil s architektem, jak by měla stavba vypadat, napadla mne loď ve tvaru římské galéry, která jakoby uvázla na mělčině ve středu mohutného Dunaje. Není to navíc tak daleko od pravdy, protože před stavbou vodního díla tu mělčiny opravdu byly a v blízkém lese za vodou podle archeologů skutečně ležel římský vojenský tábor.

"My to chápeme tak, že naše pomyslná galéra přiváží po Dunaji kulturu," uvádí galerista Vincent Polakovič.

V Popradu vlastnil velice zajímavou galerii s názvem Žltý dom, kterou pojmenoval po rodném domku van Gogha. Bohužel změny a nepřízeň lidí i úředníků v čerstvě samostatném Slovensku ho často dohnaly na kraj sil. Když už si myslel, že to nezvládne, zajel nabrat sílu do rodiště svého guru, do holandského města Nuenen. Při cestě zpět se po neuvěřitelných peripetiích seznámil s holandským obchodníkem a mecenášem umění Gerardem H. Meulensteenem z Eindhovenu. Ten následně financoval první část budov Muzea Danubiana a později na dvacet let zapůjčil Slovensku svoji uměleckou sbírku.

"V této budově, která funguje od září roku 2000, vždy každé úterý následujícího měsíce otvíráme novou výstavu. Snažíme se našemu publiku představit něco nového ze Slovenska, Čech, Maďarska, Rakouska i jinde ze světa umění. Kromě budov máme na poloostrově i park, ve kterém je v současné chvíli kolem 60 soch." Park má rozlohu 12 000 metrů čtverečních a je z něho nádherný pohled na hladinu vodního díla, zrcadlící se budovu muzea i blízké Bratislavy. Pohled na metropoli, jejíž silueta se odráží na hladině Dunaje, je nezapomenutelný, stejně jako 11 metrů vysoká skleněná mozaika, která znázorňuje Dunajské křídlo.

Stavba roku 2014

"Dost často se nás lidé ptali, proč nemáme také vystavenou stálou sbírku. Takže jsme si s druhým majitelem Gerardem Meulensteenem sedli a začali se touto myšlenkou v roce 2008 zabývat. Organizovali jsme workshopy s mladými architekty a od nich chtěli vědět, jak to udělat, abychom nenarušili ráz naší unikátní galerie, tedy naší galéry, kterou jsme chtěli zachovat jako dominantní.

"Protože finanční náklady by byly opravdu vysoké, můj partner udělal velkolepé gesto s tím, že darujeme naše muzeum Slovensku," vzpomíná Vincent Polakovič. "Tehdy jsme se rozhodli společně se státem vytvořit neziskovou organizaci, která dodnes funguje a která si dala v prvé řadě za cíl dostavět pavilon pro stálou sbírku."

Po dokončení dostavby se muzeum stalo největším muzeem moderního umění na Slovensku. Začali v roce 1013 a stavbu dokončili v září o rok později. Stavbu slovenští architekti ocenili titulem Stavba roku 2014.

Každý vystavující umělec nechá v Bratislavě své dílo

Měli nové prostory a přemýšleli o tom, jak je naplnit, a také jak zařídit, aby si tato neobvyklá galerie na sebe dokázala vydělat i v budoucnu. Na pomoc přišel opět Gerardem Meulensteen. Zapůjčil muzeu svoji uměleckou kolekci. "V současnosti máme zhruba ještě 17 let na to, abychom mohli využívat Meulensteenovu sbírku a přitom si budovat sbírku vlastní. Nyní, ovšem už jako Danubiana, nezisková organizace,“ dodává na závěr Vincent Polakovič. "Všechny výstavy, které dnes kontrahujeme, mají jednu podmínku. Každý umělec, který u nás bude vystavovat, věnuje muzeu jedno dílo. Zatím na to všichni přistoupili. Další podmínkou je, že se opravdu musíme snažit nabízet našim návštěvníkům to nejlepší, co právě svět, Evropa či Slovensko prezentují. Například v roce 2016 jsme tu měli nejúspěšnější výstavu v naší historii, a to díla Joana Miró a skupiny CoBrA. Představili jsme zde moderní evropskou avantgardu CoBrA, jako umělecké hnutí, a Joana Miró, jako umělce."

Miróovu výstavu zhlédlo 30 tisíc návštěvníků. Na druhém místě v pořadí návštěvnosti byla výstava architekta Jana Kaplického, kterou vidělo 17 tisíc lidí. 

INFO: Danubiana

Zobrazit místo Turistika na větší mapě