Dovolená na chatě místo u moře

Chaty a chalupy na prodej najednou skoro nejsou k mání. Zájem o ně se významně začal zvedat zhruba před 10 lety a od té doby akceleruje. Během právě probíhající pandemie COVID-19 se situace na trhu s nemovitostmi ještě zhoršila, neboť kromě klasického víkendového a dovolenkového pobytu se důvodem pro koupi chaty navíc stala práce z domova a případně izolace od ohnisek koronavirové nákazy ve městech.

Nedostatek se rychle přenesl také na pronájem chalup. V tomto oboru se změnila ještě jedna záležitost: prodloužily se pronájmy. Dřívější týdenní turnusy odpovídající rodinným prázdninovým pobytům se protahují na více týdnů přes celé letní prázdniny. Výjimkou nejsou pronájmy na čtvrt roku a více. 

Rodiny počítají s faktem, že letos budou trávit dovolenou u moře, ale spíš na chalupě. Některé se dokonce na pronajatou chalupu nastěhují na dlouho a používají ji jako trvalé bydlení. Děti stejně nemohou chodit do školy, malé děti do školky nemusejí a rodiče pracují doma na home office. Kam dosáhne mobilní signál a kde je k dispozici internet, tam se dá žít i pracovat najednou.

Bonus k takovému životu je příroda na dosah a poklidný venkovský život. Nevýhodou je obvykle nižší komfort bydlení a vzdálenější služby. Ne každý městský člověk se smířím s takovými obyčejnostmi, jako štěkot psů a bečení ovcí, pach z kravína či vepřína, brzké ranní jízdy zemědělské a lesácké techniky, konec otevírací doby v obchodech již odpoledne a další drobnosti, se kterými obyvatel velkoměsta nepočítá.

Také veřejná doprava nejezdí tak často, jak by si každý přál.

Nákupní horečka na realitním trhu

Situace jde tak daleko, že rekreační nemovitosti se teď mnohdy prodávají nejen nabídkami přes portály realitních agentur a inzertních serverů, ale také formou veřejné aukce. Realitní makléři odhadují, že ceny chat a chalup vzrostly od začátku pandemie před rokem o 20 %. O dalších 25 % je dokáže navýšit dobře vedená aukce. Prodejní ceny vystřelují až o polovinu výš, než jsou oficiální odhady od soudních znalců. To je dobrá zpráva pro prodávající.

Zájemci o koupi se musejí spokojit s ušetřením 4 % ceny nemovitosti, protože se přestala platit daň z nabytí nemovitostí. 

Během minulého roku 2020 změnilo majitele 6630 rekreačních nemovitostí. Toto číslo uvádí Katastrální úřad pro celou Českou republiku. To je o 13 % více než o rok dříve. Realitní platforma Reas odhaduje, že loni se prodaly rekreační nemovitosti za 8,91 miliardy korun.

Nejčastěji se prodávaly chaty a chalupy ve Středočeském kraji (1765), následoval Plzeňský kraj (635) a Ústecký kraj (583).

Nejdražší jsou rekreační nemovitosti na Šumavě a v Krkonoších. Do drahé pětky lokalit patří ještě Jizerské hory, Beskydy a Jeseníky. Trvalá poptávka je podél Vltavy, Berounky a Sázavy, na Křivoklátsku, na Slapech a Orlíku. 

Realitní makléři poukazují na severní Čechy, Podkrušnohoří a Poohří. Zatím je Sokolovsko, Mostecko a Teplicko nepříliš atraktivní, ale staví se zde cyklostezky, sportoviště, zatápí opuštěné uhelné doly a příroda se zlepšuje velmi rychle. Kdo tady koupí chalupu, téměř jistě v budoucnu neprodělá.

Hlad po nemovitostech

Individuální rekreační objekty se neprodávají tak rychle, jak by realitní kanceláře a jejich klienti chtěli. Jednak jich není nárazově až tolik, ale zároveň jejich majitelé váhají a spekulují, že ceny ještě porostou. Prodej chalupy je totiž dnes tak jednoduchý, rychlý a bezproblémový, že posečkat s prodejem se zřejmě vyplatí. Jakákoliv nemovitost je totiž zárukou budoucích zisků, a tak do ní lze uložit peníze, které okamžitě nepotřebujeme.

Proto se už prodávají i chaty, které jsou v havarijním stavu, na první pohled potřebují generální opravu, jsou zralé na okamžité zbourání, nebo dokonce nemají vyjasněná vlastnická práva k pozemku či stavbě. Hlad na realitním trhu je velký a během několika dní se prodá téměř vše, co se nabízí.    

Chaty a chalupy v dobrém stavu na atraktivních lokalitách, jako jsou hory, řeky, přehradní nádrže a vůbec zajímavá krajina, tedy docházejí. Dostatek nemovitostí je stále od lidí, kteří peníze potřebují na živobytí a zároveň jich nemají na dost na údržbu druhé nemovitosti. Sami bydlí v bytech či domech, ale chalupu nechávají svému osudu a mnohdy ji ani nevyužívají.

Takové objekty vyžadují dost financí, úsilí a času na důkladnou rekonstrukci. Obvykle je třeba investovat nejen do samotné nemovitosti, ale také do inženýrských sítí. Noví majitelé tedy musejí buď svépomocí nebo dodavatelsky chatu či chalupu opravit. 

Z hlediska obce, do které dům patří, to bývá požehnání, protože nevábná ruina se změní na pěknou stavbu. Přesto je potřeba vše předem zajistit papírově, tedy obstarat především stavební povolení, ale také promluvit se starostou či starostkou a hlavně s budoucími sousedy. Nikdo nechce mít spory - starousedlíci, tradiční chalupáři ani noví majitelé nemovitostí.