Jak se najíst? Jídlo na cesty

do alp...suchare, to zvládne každej zevl..měl si zůstsat u balkánu!

no, husky, do přírody se prostě dostanou i lidi prasata, takže je jedno, jestli po nich zbyde plechovka, sáček, nebo petka. Plechovka se dá dobře sešlápnout na plechový proužek, který každej lehce v batohu zase snese dolů. Ve stanu vaříme jen v opravdu ošklivém počasí, takže ty nafouklý konzervy mezi spacáky zas tak často neotvíráme. Když už, osvědčilo se mi frisbee jako talířek - servírování, krájení, podložka pod konzervu, případně na házení;-)Z jídla vozím kuskus, dá se naslano/sladko a při minimu vody.A pak obligátní ovesný kaše, sušený ovoce/mlíko/maso, med...

netušil jsem, že se jedná o tamní kulinářskou specialitu.. Chutnalo to jak 6006-stka možná dokonce nitroceluzové, tak jsem to vyplivl. Škoda.

Nevím, kam až lezete vy, ale my po toulkách po levných pohořích (tj. Slovensko a Balkán a Rumunsko (pozor, to už není Balkán) a Ukrajina a tak...do tří tisíc, spaní do dvou) jíme jako v českých lesích. OD polívek k snídani přes chlebíček se selámkem a sýrem aspoň 50% obsahu tuku v sušině a kečupem po večerní kulinářskou vložku v podobě špaget nebo rejže a konzervy nebo tak. Je fakt, že se to na vařiči moc nedá, ale zatím jsme většinou vařili na ohni...je fakt, že je to těžký, ale neničíš si žaludek nějakejma sucharama, je fakt, že s chlebem je potíž, ale co naděláš, nás nikdo nezmění...možná jen nutnost spolehnout se letos výhradně na vařič...a když slezem z hor tak jíme od loňska výhradně v místních podnicích, což je sice drahé, ale tuze dobré. A já s sebou kromě nezbytného kečupu táhnu často ještě marmelády, bombóny, biskupský chlebíčky...čokoláda a sušenky jsou jasný základ. Bodne sádlo, kyselý vokurky, slaninka...loni na vrcholu Pietrosulu jsme sežrali třešně ve vodce, ano, nějaká ostřejší lahvinka se hodí od rána do večera...kombinace čaj+slivovice/vodka+čokoláda/bombóny Choclairs je nejlepší životabudič pod sluncem a dává křídla nebo sněžnice dle vlastního výběru...a ovoce je sice těžk, ale šťavnaté a vitaminové...a tak. Zkrátka...koupíme co uvidíme a pak to odneseme a sežereme anedivíme se, že máme batoh vážící osmadvacet kilo. Jo a těch flašek tvrdýho jsme loni vezli sedm, s tím, že občas obdarujem rumuna (bylo nás sedm...) a když jsme přijeli do Kluže, potřebovali jsme už doplňovat zásoby, protože ve vlaku dvě padly...a z toho vyplívá ponaučení...nekupujte v nonstopu u nádraží v Kluži božský koňak s chutí ropy Transilvánie, pokud ho nechcete tahat s sebou přes celý Kaliman.

Zapomněl jsem napsat: musli a tvrdý sýr. A hodně dobré jsou instantní ovesné kaše!!! Nic to neváží a dá to hromadu energie.

Jidlo vybírám podle toho, jestli dá dost energie. Tzv. SLADKOSTI (čokoláda, tatranky, ...). MASO (salámy, paštiky). PECIVO (tmavý chleba např. finský nebo moskva), NUDLE (jedine instantní, ...), občas pár plechovek s gulášem, které pak bohužel nesu sebou prázdné zpět. Docela dobré je vzít sušené ovoce a arašídy. Zjistil jsem, že úplně super je instantní bramb.kaše s mlekem (stačí hodit do vřelé vody) ... ale hlavně nevařím ryži, atp. protože šetřím plynem! Takže vše instantní - jen ohřát ohřát vodu a hodit to tam.

Dale nutno ještě podotknoti,že horský strávník je povinnen dbáti a stravu mořskou a horskou nemíchati,nuže zkontrolujte po krmi své místo poživatelovo a všechny stopy po rybě mořské zahlaďte,jakožto po ríži asíjské..

krásně se o tom debatovalo na tady

Netroufám si radit, spíše popíši svoji praxi. Já v horách dříve jel v "suché sladké stravě", tedy musli, sušený mlíko, cukr, med. Pravidelně asi tak čtvrtý den jsem se na to už nemoh\' ani podívat a měl "mastnej absťák", který jsem tlumil kouskem loveckého salámu, ale hlavně jsem měl nedostatek solí. Tak jsem přešel na různé instantní polívky, což je vynikající, ale chce to chleba. Ten nahrazuju "polystyrenem" a jinými suchary. Po roce \'89 se už netoulám třeba 2 týdny po balkánských horách, ale jezdím do Alp, a tam není s jídlem problém (jednak jsou akce mnohem kratší, jednak tam je dostatek chat, kde si lze večer hotové jídlo koupit - sice drahé, ale pohodlné). A tak řeším hlavně pití (ionťáky + slivovice(nemíchat, netřepat, požívat odděleně)) a k jídlu (hlavně k snídaním, ale i k večeřím mimo chatu)jsem "objevil" Bistro - takové kelímky se suchým základem, kam naleješ jen horkou vodu. Použité kelímky se pak nemyjí, skládají se do sebe a v báglu nepřekážejí. Přes den skoro nejím, jen nějaké sladkosti. A hlavně piju - mám docela ošklivý zážitek s dehydratací (přestával jsem vidět, vnímat, bolest hlavy,...). Jíst se nemusí. Pít se musí!

Kdepak, od Dr.Kugyho jsem ještě nic nečetl. My tohle ale opravdu v horách jíme.Samo, že až večer a ne při tůře, a ne každý den. A konzervu si pak taky odneseme.Vždy jeden den je někdo jmenován Panem Odpadkem,a tahá odpadky v igelitce na krosně.Takže rada byla míněna dobře, pravda, že s "mírně" ironickým nádechem. Tak co kdybys ale poradil něco ty? Tipuju, že zkušeností máš hodně. Toho huňáče beru zpět :) Byl jsem nepříčetný a nechci sem zatahovat hádky, jak to zde občas bývá :-) zdar