Plitvická jezera: Vinnetou v Chorvatsku

Parkujeme na prostředním parkovišti (Ulaz č. 2 Hladovina), asfaltové plochy zoufale nedostačují, a tak auta stojí podél silniček v lese. Národní park po balkánsku. Přecházíme po lávce nad hlavní silnicí a po chvíli stojíme s desítkami ostatních návštěvníků a čekáme na silniční vláček, který nás doveze na horní stanoviště, kde začíná velký okruh národním parkem Plitvická jezera

Ve válce si příroda oddechla

Značná část trasy vede po dřevěných chodníčcích. Pět let byly v 90. letech minulého století zaminované kvůli válce, ve které chtěli Srbové získat nadvládu nad územím bývalé Jugoslávie.

Paradoxem nakonec bylo, že Plitvická jezera se nestala bojištěm a díky tomu si příroda viditelně odpočinula, nabrala dech na další návštěvnickou vlnu.

Pstruzi jako ruka

Pod chodníkem máme nádherně zelenomodrou hladinu Proščanského jezera (639 m).

Pokusy fotografovat nádherné scenérie naráží na přítomnost spousty ostatních návštěvníků. Popularita Plitvic je značná.

Stezka klesá a křižuje soustavu ramen, kterými průzračná voda říček Bijela Rijeka a Crna Rijeka se spoustou pstruhů míří přes další jezera a kaskády a vodopády k severu.

Proměny vodopádů

Stupně jsou tvořeny travertinovými terasami, které se neustále mění. Díky bakteriím tyto bariéry rostou až o tři centimetry ročně, nebo se naopak občas erozí provalí a sníží.

Převážná část prohlídkové trasy vede ve stínu pod korunami mohutných stromů.

Přes největší jezero plujeme na lodi

Přicházíme k přístavišti. Po čekání ve frontě a procvaknutí vstupenek přeplujeme lodí jezero Kozjak. Je největší (82 ha) a zároveň nejhlubší (46 m). Po dvaceti minutách jsme na druhé straně, kde se můžete občerstvit v několika hospůdkách. 

Pokračujeme dál a postupně zjišťujeme, že barva jednotlivých jezer se liší. Vidíme škálu barev od smaragdově zelené až po sytě modrou. Zprvu poměrně široké údolí se postupně mění v impozantní kaňon.

Obrovské jeskyně se propadly

Nenecháme si ujít odbočku k jeskyni, ve které je příjemný chládek. Po schodech vystoupáme ohromným skalním oknem až nahoru na vyhlídku nad další jezera v kaňonu. V této části Plitvic vznikla jezera zřícením stropů ohromných jeskyní.

Scházíme opět dolů k vodě a po levém břehu míříme k největší atrakci parku. Tou je Veliki slap, nejvyšší vodopád, kterým říčka Plitvice padá z výšky 76 m zleva do nejspodnějšího jezera Novakovič Brod (503 m). Tímto soutokem vzniká řeka Korana.

Vodopád je v létě spíše jen mlžný závoj, vodní tříšť z té výšky zanáší vítr až na nás. Jistě ho zná každý, i když by v Chorvatsku nikdy nebyl. Zde se totiž natáčel Vinnetou. Odehrává se zde jedna z nejdramatičtějších scén Pokladu na stříbrném jezeře.

Vracíme se kousek zpět a po pravém břehu vystoupáme až na hranu kaňonu. Po ní se vracíme ke spodní zastávce vláčku. Cestou se kocháme posledními výhledy na jezera a vodopády.

Nejenom jezera a nejenom řeky

Odjíždím se smíšenými pocity. Přírodní scenérie jsou v národním parku nádherné a jedinečné, ale příště se sem vydám mimo prázdniny, kdy tu nebude tolik lidí a takové vedro. Navíc tu na konci jara bývá víc vody a vodopády budou zajímavější.

Prohlídka Plitvických jezer podle vybrané trasy trvá 3 až 6 hodin. Přístup je z dálnice na severu u Karlovace, na západě od Gospiče nebo na jihu od Gračace.

Ubytování je možné v hotelovém komplexu v národním parku, v autokempu Korana těsně za hranicemi parku směrem na Karlovac a v kempu Borje v Korenici.

Pokud máte víc času, lze odtud podniknout i delší túry do horského masivu Lička Plješivica.

Další zajímavostí při návratu z Plitviček přes Karlovac je návštěva nedaleké jeskyně Baračeve, či zastávka u vodopádů a mlýnů na řece Slunjčica v městečku Slunj, nebo prohlídka vojenské techniky na začátku Karlovace.

Vodáci mohou splout krasovou řeku Korana s množstvím travertinových stupňů mezi Slunjí a Veljunem.

Řeky v národním parku Plitvická jezera

Korana

Crna

Biela

Plitvica

Rječica

Zobrazit místo World of rivers. Světové řeky. na větší mapě