Snažíme se ochránit perlorodku ve Vltavě

"Můj úsek od Pěkné dolů k Lipnu bude vždycky pro lodě otevřený," lakonicky oznamuje Luděk Švejda z pracoviště Šumavského národního parku Stožec. "Tak to bylo dosud a nic se na tom nezmění ani do budoucna."

Zatím platí loňské předpisy

Obtížně pochopitelné jsou v dnešní době platné podmínky pro splouvání horní Vltavy, které spadají do působnosti pracoviště České Žleby. Ochránci přírody rozlišují několik úseků a v nich povolují splouvání někde podle výšky hladiny a jinde podle kalendáře.

To by chtěli změnit vůči vodákům ještě k horšímu. Strážce Šumavy z Českých Žlebů Adam Diviš, který má problémový tok Vltavy na starosti, objasňuje ochranářské postoje.

Jaká pravidla platí pro vodáky na Šumavě?

Platí to, co loni. Zatím se nic nemění.

Správa Šumavského národního parku však mlží. Prý se pravidla zpřísňují a platí zákaz plavby.

Snahou národního parku je dosáhnout zpřísnění současného stavu. Je to ale vázáno na změnu návštěvního řádu, který se teprve bude schvalovat.

V jaké podobě a od kdy začne nový návštěvní řád platit?

To nikdo neví na správě parku ani v dotčených obcích. Jsou v něm dost kontraverzní záležitosti, které rada parku pravděpodobně nepodpoří. Řešit je potom bude muset až Ministerstvo životního prostředí.

Je splouvání Vltavy důležitou nebo okrajovou záležitostí pro radu parku?

Jednoznačně největší problém navrhovaného návštěvního řádu je splouvání. Dotýká se celého regionu a rada parku náš návrh asi nechce schválit.

Proč se ochranářské návrhy neustále mění? Jak se v nich může vodák orientovat?

Správa parku neustále ustupuje tlaku regionu a snaží se s ním dohodnout, aby bylo schválení návštěvního řádu pravděpodobnější. Obce totiž chtějí, aby návštěvní řád splutí umožňoval.

Správa národního parku vždy prezentuje své návrhy jako definitivní řešení...

...to překrucují novináři.

Je to na oficiálních internetových stránkách.

Nejsem kompetentní se vyjadřovat k informační politice. Jisté ale je, že probíhá tvrdý souboj o vliv na Šumavský národní park. Veškerá jednání teď probíhají dokonce mimo radu parku na úrovni užší pracovní skupiny. Jedná náš ředitel František Krejčí přímo se zástupci jednotlivých obcí. Rada by se měla zase sejít v první polovině června.

Při boji o zákaz plavby často jmenujete perlorodku.

Je to kriticky ohrožený druh. Nejde však jen o perlorodku. Důležité jsou i ostatní organismy. Potíže jsou také s hlukem a odpady.

To je přece technicky řešitelné. Odpad lze odvážet a hluk lze snížit třeba povolenkami na předem určený počet lodí za den...

...nejde to. Lidé na Vltavě tráví volný čas a jsou odvázaní. Nelze okolo nich chodit s měřičem hluku a říkat jim, ať šeptají. Hluk a odpad lze omezit jen snížením počtu lidí na vodě.

Chcete zakázat plavbu na nafukovacích lodích a částečně povolit jen pevné kánoe a kajaky. Jaký v nich vidíte rozdíl?

To by mohla být mylná informace.

Vyčetl jsem to zase na vašich internetových stránkách.

Projednávali jsme jen kánoe a kajaky. Nechceme na horní Vltavu pustit pouze čtyř- a vícemístné rafty, prámy, pramice a podobná velká plavidla. Jednoduše řečeno, jde o ponor. Čím větší mají lodě ponor, tím více škody na dně nadělají.

Vraťme se ještě na chvli k perlorodkám. Oponenti vyčítají správě národního parku, že je cíleně vysadila do Teplé Vltavy před několika lety.

Perlorodka se v oblasti vyskytovala vždycky. Jsou o tom záznamy už od středověku. Nedávný průzkum odhadl původní populaci perlorodky na horním toku Vltavy na dvanáct set jedinců. Tuto původní usazenou perlorodku posilujeme z chovu na Blanici. Dělá se to tak, že pstruhy "nakazíme" tamními perlorodkami v prvním stádiu vývoje, a pak je nasadíme do Vltavy.

Druhým argumentem odpůrců je, že perlorodka ve zdraví přežila brutální plavení dřeva po Vltavě v minulých stoletích, a proto by jí nemělo vadit pár lodí koncentrovaných do několika pěkných týdnů v roce.

Nikdo nikdy nedokázal, že by perlorodce plavení dřeva nevadilo. V současné době je perlorodek takové minimum, že zasluhují nejvyšší ochranu, a tu se jim snažíme zajistit.