Pražské zámky, zámečky a usedlosti

Praha ve středověku sestávala ze Starého Města a Malé Strany, nad kterými čněly Hradčany a v okolí se rozkládala spousta vesnic, statků a dvorů.

Za Karla IV. se rozrostla o Nové Město, dostala nové kamenné hradby, zůstala relativně malým městečkem o rozloze 7 kilometrů čtverečních, ale vesnice zůstaly. Jako houby po dešti se rozrostly vinice a v nich se stavěly usedlosti.

Za Marie Terezie a jejího syna Josefa II. se město trochu rozrostlo, ale zároveň se pevně uzavřelo do cihlových hradeb. Vesnice pořád zůstávaly. Každá patřila někomu jinému. Chránily je slabé tvrze.

Praha byla sice pořád zapadlým městem na okraji rakouské říše, ale zároveň se stala strategickou pevností. Bojovalo se o ní. Město v hradbách zůstalo stát jen s drobnými šrámy, ale nechráněné vesnice vzaly za své. Válečné události, mor a cholera vzaly nejen lidské životy, ale také zničily celé vinařství a mnohé usedlosti.

Na konci 19. století byly hradby zbourány, protože město expandovalo. Rozlévalo se do okolí, pohlcovalo jednu vesnici za druhou, usedlosti se stávaly městskými vilami, vsi se měnily na městské čtvrtě. Vrátila se sem prosperita.

Po vzniku Československa měla Praha plochu už 27 kilometrů čtverečních. Rozpínání se však nezastavilo. Usedlosti původně postavené na vesnicích a později integrované do maloměstských čtvrtí, přelila další vlna výstavby. Ztratily se v panelákové výstavbě. Praha má dnes rozměr okolo pěti set kilometrů čtverečních.

Zámečky a usedlosti, které v Praze zbyly, představuje kniha Pražské zámky, zámečky a usedlosti. Jejími autory jsou Jaroslava a Jaroslav Staňkovi s Martinem Hurinem. 

Krátké hutné texty o jednotlivých objektech jsou doplněny instruktážními barevnými fotografiemi a kreslenými mapkami.

Zatímco texty jsou při troše soustředění zajímavé a velké fotografie jsou ideální pro orientaci, mapky jsou úplně k ničemu. Jsou nepřehledné a není nám jasné, proč jsou malované neumělou rukou kreslíře, místo toho aby vydavatel vyřízl mapku rovnou z nějakého standardního mapového díla nebo aspoň městského plánu.

Když jsme u mapek, poznamenejme, že chybí základní orientace v celé knize. Na to, že jsou v ní popsány desítky objektů, chybí v publikaci celková mapa Prahy se zákresy jednotlivých zámečků a usedlostí.

O souřadnicích GPS ani nemluvě, ty by měly být v dnešní době součástí každého průvodce.

To se týká také chybějícího rejstříku, ve kterém by šlo vyhledávat podle umístění objektu. Obsah a jmenný rejstřík tuto funkci nenahradí. Pokud bydlíme třeba v Dejvicích, rádi bychom jednoduše našli, jaké usedlosti stojí právě v této čtvrti, ale také v nejbližším okolí, případně v celém městském obvodě Praha 6.

Přes všechny nedostatky, které jsme vyjmenovali, doporučujeme knihu koupit, přečíst a především ji použít jako inspiraci k vlastním výletům za poněkud opomínanými památkami v hlavním městě.

Praha, Academia 2008. Orientační cena 340 Kč.