Pražské hradby na Novém Městě

Konšelé si nenechali ujít příležitost k pořádné oslavě a pozvali na ni i podřízený lid. Hlavním bodem oslav bylo ohňostrojové nasvícení hradeb v parku Grébovka poblíž Albertova.

Pamětní deska na hradbách je umístěná v místech, kde potok Botič opouští Grébovku i hradby a vtéká třičtvrtěkilometrovým tunelem do Vltavy.

Restaurované gotické hradby nechal stavět od roku 1348 do 1350 Karel IV., tehdy ještě král český, později i císař římský.

Gotické hradby na pravém břehu Vltavy chránily Nové Město Pražské. Hradby  byly dlouhé 3430 metrů a zahrnuly plochu 3,6 km2. Hradby vedly od Vyšehradu ke Karlovu a dále středem dnešní Magistrály, ulicemi Sokolská, Mezibranská, Wilsonova až k Vltavě u Těšnova.

* Poříčská brána (Špitálská nebo svatého Petra) stála na Poříčí (později nádraží Těšnov, dnes Florenc) a sloužila pro vstup od Špitálských polí (dnes  Karlín). Bránu spravovalo Staré Město.

* Horská brána (Vídeňská) směřovala na Kutnou Horu, Jihlavu a Vídeň. Stála na východním konci Senovážného náměstí (dnes U Bulhara). Bránu spravovalo Staré Město.

* Koňská brána (svatého Prokopa) na horním konci Koňského trhu (dnes Václavské náměstí) stála v místě dnešního Národního muzea. Bránou procházela Černokostelecká silnice. Jako jediná neměla padací most.

* Žitná brána byla na konci Žitné ulice. Směřovala do Vršovic a Nuslí. Dnešní Mezibranská ulice se jmenuje podle Koňské a Žitné brány.

* Slepá brána (Svinská nebo svatého Jana) stála na konci Ječné ulice (dnes náměstí I. P. Pavlova). Původně se jmenovala podle kostelíku sv. Jana ve vsi Bojiště, na jehož místě byla postavena. V jejím okolí se konaly vepřové trhy.

PODÍVEJTE SE kde je Albertov

HISTORICKÉ MAPY

Kliknutím na vybraný obrázek otevřete velkou mapu: 2015, Školní atlas československých dějin 1400, Seutterova mapa 1650, Kořistkův výškopisný plán 1858