Velmi lámavý Spitzmauer

Velmi lámavý Spitzmauer
SDÍLEJ:
AKTUALIZACE Poslední cáry šera se rozplynuly v černé tmě. Měsíc právě prodělává nov. Dolézáme na skalní bobek v hřebenu Spitzmaueru a motáme lana. Je jasné, že s klasickou sestupovkou nemůžeme počítat a jinou cestu dolů neznáme.
Jak na to Doporučené vybavení
7 expresek
4 karabiny se zámkem
Sada vklíněnců a friendů
5 dlouhých smyček
Slaňovací a jistící brzda
Několik skob na případný ústup
Kladivocepín
Helma
Bivakovací pytel
Pohodlné lezečky
Pohorky
2x50 m polovičního lana
Nákres, slovní popis a mapa
Čelovka
Jídlo a pití na dlouhý den
Batoh 30-40 l
Nepromokavé oblečení
Mobil
Lékárnička

"Na odpoledne je to ideální cesta," přesvědčuji Hanku. Právě jsme přišli na chatu Prielschutzhaus v Totes Gebirge. Přestalo pršet.

Čtete další díl nekonečného seriálu Kdybych to věděl... Můžete si v něm přečíst o horolezeckých výstupech, které ze svých plánů raději vynechejte. My už do nich také nikdy nevlezeme. Pokud máte podobné zkušenosti, rádi je zveřejníme.

Koukáme do severovýchodní stěny Spitzmauer (2446 m n.m.). Vybíráme čtyřkovou cestu Hochkarweg. Linie je jasná, obtížnost snesitelná a těch pár délek ve vápenci nás nemůže rozházet.

Svatá prostoto...

Ó jak jsme se mýlili! Ve dvě hodiny odpoledne nastupujeme do cesty.

Už první délka byla plná suti a na trojku nečekaně těžká. Další délka byla o půl stupně těžší, plotny jsme lezli s vytřeštěnýma očima a k tomu balancovali v travnaté suti.

Vlézáme do komína a říkáme si, že už bude jenom lépe. Že musíme být rychlí, abychom byli v šest nahoře. Deset délek jsme si rozpočítali po dvaceti minutách. První dvě délky jsme zvládli za hodinu.

To určitě nestihneme

Zpoždění během lezení rapidně narůstá, některé délky dělíme na poloviny, lámavost se nesnižuje. Naopak dvakrát musíme v rozbitých komínech sundat batohy a tahat je za sebou. Jištění je jen na starých rezatých skobách. Většinu lezení je nutné odjistit vklíněnci, friendy a smyčkami.

Dvě délky jdeme bez lana přes suťový kotel, po němž má cesta své jméno.

Co to jsou za čtyřky?

Klíčové čtyři délky (podle popisu a nákresu jen dvě) vedou nejprve spárokomínem 4-, pod kterým poprvé odkládám batoh. Nad plošinkou následuje hladký kout, ve kterém se mi nedaří s batůžkem nastoupit do údajné 4-. Odkládám ho tedy znovu a nechávám ho pro Hanku.

Další police je luxusní a nad ní vede krásný komín za 4, jehož první úzkou část sice s batůžkem na zádech prorvu, ale uprostřed na obřím vklíněném kameni ho stejně odkládám. Širokým rozporem v lámačce se dostávám na další polici s hromadou kamení a myslím, že nejhorší máme za sebou.

Další čtyřková délka mě provede členitým koutem. Naštěstí se dá dobře zajistit, a tak ho zdolávám jako funící sentinel konečně s batohem na zádech. Kvůli nepravidelným spárám v něm však ztrácíme vklíněnec a friend.

Naděje bere za své

Konečně stojíme v sedélku za Červenou věží. Už bojujeme jenom proto, abychom zvládli výstup za světla. Je jasné, že nahoře nebudeme v naplánový čas, ale o hodně později. Už jsme ho o dvě hodiny přetáhli.

Naděje, že nám zbývají již jen dvě lehké délky po hřebeni, berou za chvíli za své. Jednu délku bloudíme v lehkém nepřehledném terénu, další lezu v podstatě třikrát. Nejprve se dostanu do propasti otevřené nahoře i dole, a tak lezu skrze ni. Patnáctimetrovou stěnku uvnitř zvládám, ale zaprášený výlez bez jištění nedám. Vracím se tedy a přicházím o smyčku.

Lezu tedy vlevo od skalního tunelu, nadlehčuji se na lámavých kamenech a několikametrových traverzících. "Už jsem to tolikrát přežil, přežiju i tohle!" šeptám si v nejhorších místech. Nakonec se to podařilo. Další čtyřková délka mi zpotila záda až ke slipům.

Tohle tedy nevyšlo

Následují dvě délky, kde jde jenom o čas. Ve trojkovém převisku hákuju stejně jako Hanka. Asi by to měly být pěkné délky ostrými žlábky a pilířky s pěknou expozicí, ale lámavá skála, tma a strach nám nedovolují si lezení vychutnat.

Konečně jsme na závěrečném dvojkovém hřebínku. Dovádí nás na nevýraznou skalnatou vyvýšeninu Hochkareck. Právě se úplně setmělo, začal foukat vítr a je deset hodin. Na sestup komplikovanou dvojkovou cestou Gruberrinne není ani pomyšlení. Pokračovat pětkovým severovýchodním hřebenem na Spitzmauer a sestoupit ferátou je také nemožné.

Sestup do neznáma

Zkusíme pod mapy sejít na východ obrovským kamenitým kotlem Klinserkar. Sestupujeme pěšky po kamenitém úbočí do tmy a doufáme, že kotel nepřetne skalní práh, který bychom museli slaňovat.

Skalní práh se samozřejmě objeví. Hory jsou naštěstí dnes milostivé a ukazují nám ostrý skalní zub na smyčku. Na konci slanění nacházím poličku v korytě potůčku mezi hladkými plotnami. Hanka slaňuje potmě, protože máme s sebou jen jednu čelovku. Při stahování se lanou kousne, a tak mne čeká ještě jeden výstup ke smyčce.

Na druhé slanění necháváme ve spáře frienda, ve třetí další smyčku. Kamení okolo nás létá stále častěji. Nakonec přistáváme u firnového pole. Další štěstí bylo, že skrze něj se táhnul několik set metrů až na jeho konec kamenitý a hlinitý násypový kužel, který nás bezpečně provedl na travnaté svahy. Co bychom dělali, kdyby nám tvrdý sníh zatarasil cestu, si dodnes nechci představit.

Bojíme se vodopádů

Sestupujeme korytem potoka. Ze stran ho uzavírá vysoká kosodřevina. Několik desetimetrových vodopádů ručkujeme po jejích houževnatých větvích.

Podle mapy by potok mělo přetínat několik pasteveckých nebo loveckých stezek. Žádnou nevidíme, vysoká kosovka okolo nás budí dojem beznaděje a my se bojíme, abychom se nedostali do vysokých a vodnatých vodopádů Klinserwaserfall, na které by nám nemusela stačit naše lana.

Odbočíme tedy nazdařbůh doleva. Odhadujeme nadmořskou výšku, ve které by se měla za vedlejším hřebenem ukrývat opuštěná salaš Klinser Alm. Víme, že probíjet se s jednou čelovkou planážemi kosodřeviny nebude žádný med. Skutečnost ovšem předčila naše očekávání. Sice občas narazíme na stezku od zveře, ale hned ji zase ztrácíme.

Vzdáváme se, bivakujeme

Hodina trmácení, zakopávání a věšení na větvích kosodřeviny nás přivádí na travnatý a skalnatý hřebínek oddělující Klinserkar a Grenzgraben. V dálce září okna chaty Prielschutzhaus. Od ní nás dětí jen půldruhého kilometru vzdušnou čárou, ale také další skalní hřeben, dvě údolí a nejméně jedno slanění.

Po kratší diskusi vzdáváme další pochod. Budeme bivakovat. Steleme pod sebe lana a batohy, navlékáme flísky a bundy, přivazujeme se ke kosodřevině a lezeme do žďáráků. Píšeme SMS kamarádům na chatu, že se zdržíme. Hanka je nějak v ráži, a tak si ve dvě hodiny ráno zašívá kalhoty.

Ranní pochod smrti

Noc ve vietnamských leginách mohla být teplejší. Po východu slunce se tedy vyhřívám na sluníčku. Hanka mě však nekompromisně vyhání ze zadýchaného pytle. Že prý má hlad a žízeň. Litr vody a dvě tatranky jsme vypili a snědli včera ještě při lezení a vodu jsme si při cestě potokem nenabrali.

Na kosodřevině necháváme poslední dvě smyčky a jedeme poslední délku do údolí. Tam nastává pochod smrti. Se suchými jazyky se probíjíme po staré lovecké stezce skrze kosodřevinu, všude okolo jsou jen vyschlá vápencová koryta a slunce už teď po ránu připaluje.

Náš včerejší odhad nadmořské výšky salaše byl správný, ale místo boudy nacházíme už jenom několik zarůstajících pastvin. Na jedné z nich konečně z bahnité stráně vytéká čůrek vody.

Nejsme schopni vypít víc než jednu dvě deci. I tak je nám kvůli scvrklému žaludku špatně. Přesto nás pití vzpruží a před polednem dorážíme na chatu. Jsme první, kdo si dneska dává polévku a radlera.

HOCHKARWEG

Spitzmauer, Hochkareck

Severovýchodní stěna

Totes Gebirge

Prvovýstup

S. Eitzenberger, Günther. 1931

Obtížnost

Deset poctivých délek se pohybuje mezi trojkou a čtyřkou. Polovinu délek je lépe rozdělit na poloviční kvůli tahu lana a shazování kamení. Čtyřkové komíny jsou náročné! Výstup je stále lámavý! Výstup je v průvodci uvedený na čtyři hodiny, ale kvůli lámavosti terénu počítejte raději s dvojnásobkem.

Sestup

Jsou v zásadě tři možnosti: 1) Slézt dvojkovou cestou Gruberrinne k nástupu. Obtížná orientace a pád kamení. 2) Vylézt čtyřkovým Severovýchodním hřebenem na Spitzmauer a sestoupit ferátou Stodertalweg. 3) Sestoupit do kotle Klinserkar a pod severovýchodními srázy Spitzmauer se vrátit na chatu. Dlouhé a orientačně náročné.

Výstup

Přístup po turistické značce od Prielschutzhaus ke Klinserschlucht. Pod závěrečným stoupáním doleva (mužíky) přes skalky a suťové pole do míst, kde suť sahá vysoko do stěny přesně pod nejvýraznějším kotlem ve stěně.

1. Spárou v ukloněné plotně doprava vzhůru pod kotel Hochkar (2 skoby) 3

2. Stále vzhůru po kompaktnějších plotnách na lávku pod kolmou stěnu a po ní doleva pod komín (2 skoby) 3+

3. Pár metrů komínem, z něho doleva do lámavé stěny (skoba), do položeného kouta (skoba) a do kotle (skoba) 4-

4.-5. Suťovým kotlem Hochkar povšechně doleva, na lávku pod černým pilířem a po ní doleva na začátek komínů. 2

6. Těžký krok na plošinu, z ní doleva do spárokomína, na plošinu (skoba) a koutem na další plošinu (2 skoby). 4

7. Úzkým komínem (skoba) k zaklíněnému balvanu, přes něj a stále vzhůru (skoba) na plošinu. Dál nepravidelným koutem s dobrými možnostmi jištění (skoby) na plošinu pod Červenou věží (2 skoby). 4

8. Vzhůru na sedélko a doprava na hřeben. Buď uhnete doprava a prolezete širokou kolmou patnáctimetrovou jeskyní, nebo pokračujete stále vzhůru (hodiny) rozbitým terénem. 4-

9. Po hřebeni (skoby) přes převisky a plošinky. Směr určuje kout při levém ostří. 3

10. Vlevo od hřebene jednoduchým lámavým terénem na sedélko a přes poslední hrb na Hochkareck. Ze shora není vůbec výrazný a tvoří spíše travnaté sedlo. 2

Podívejte se na kompletní galerii Spitzmauer Hochkarweg:


Zobrazit místo Totes Gebirge na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Něco podobného jsem tušil.
Včera jsem na lyžích zíral ze sjezdovky na Hinterstoderu na úžasnou výzvu na jižním horizontu. Dole v krámě mi vychrtlý klettermann s úsměvem řekl, že je to Spitzmauer a na můj dotaz na cesty začal vysvětlovat, že jo, ale že je třeba si vzít komplet vlastní jištění. Proto jsem se dostal až sem na horydoly. Díky moc za nezlehčující info, moje tušení se potvrdilo na 110%. Už se těším na léto a vím, že nástup ve 2 odpoledne ani v 10 v poledne nebudem opakovat. Po super předpovědi počasí v 6 na nástupu, komplet KK, FR a tatranskou sadu skobek a hammer. Hore zdar Slávek 27.12.2007
Reaguj
Re: Sentinel a Spitzmauer...
Pardón, mlaďoši - Škoda Sentinel nebyl parní válec, alebrž nákladní automobil s parním motorem (korba o velikosti avie). Ještě po druhý světový jsem jich pár potkal, to monstrum opravdu funělo a prskalo - velmi hluboký dojem pro předškolní dítko, kterým jsem tehdy byl.Ku Spitzmauru: Mám zkušenost téměř identickou. Letos v červenci jsme s mladým Širlem nastoupili na zmiňovaný čtyřkový SV hřeben - psáno na 2 hodiny z Hochkarecku, s nástupem přes Gruberrinne max. 4 (hodiny i obtížnost). Poklidně jsme začali o desáté hodině dopolední, na slunci bylo až 30 st. Vrchol jsme zahlédli až po 7 hodinách zajímavého dobrodružství a bylo jasné, že veškeré usilí a taktiku musíme zaměřit na to, abychom stihli na Prielschutzhausu výčep ještě otevřený. No, nebudu to natahovat - do výčepu jsme se doslova a do písmene doplazili za úplné tmy ve 22:45, tedy čtvrt hodiny před zavřením. Naše palandy už byly obsazeny jiným spáči a naše věci na chalupě zlotřilá hospodská už zavřela do skladu...Horám zdar, těm Mrtvejm zvlášť! V. Š.
Reaguj
Dobra historka:-). Takova poucna.
Reaguj
Re: Re: sentinel???
Aha, tak to se omlouvám a děkuji za vysvětlení, opravdu prvorepublikový parní válec jsem neznala, ale teď jsme se učili o sentinelové uzlině, tak jsem si to našla ve slovníku, a fakt tam byl ten ochránce:) A neměl by tedy alespoň funět s velkým S?:)
  • Autor Bára
  • Datum a čas 15.12.2006 09:55
Reaguj
Re: sentinel???
Rýpeš špatně Báro. Škoda Sentinel byl legendární prvorepublikový parní válec. Tedy myslím, že Kuba funěl správně... :o) Zdar B.
  • Autor Balů
  • Datum a čas 14.12.2006 22:34
Reaguj
sentinel???
Sorry Kubo že rýpu, článek byl dobrý, ale jsi si jistý, že jsi funěl jako sentinel? Co podle tebe to slovo znamená?Já si nejsem jistá, ale ve slovníku to tuším bylo ve významu "ochránce, strážce". Neměl to být spíš senil?:))
  • Autor Bára
  • Datum a čas 14.12.2006 18:39
Reaguj
V mesicnim svitu
Hlavne se od jeho strechy v noci uzasne odrazi svit mesice. Ponorku mi to sice nepripominalo, ale vypadalo to dost zajimave.
  • Autor MirekZ
  • Datum a čas 14.12.2006 15:55
Reaguj
hezké
Jestlipak jsi měl Kubo stejný pocit jako já - že Prielschutzhause v té tmě vypadá jako Titanic, který pluje tmou?
  • Autor husky
  • Datum a čas 14.12.2006 08:20
Reaguj
Celkem 8 příspěvků v diskuzi


Dva čeští turisté se zřítili z Mont Blanc

Dva čeští turisté se zřítili z Mont Blanc

Dva čeští turisté se zabili při výstupu na Mont Blanc během traverzu Grand Culoir. V kuloáru na Francouzské normální cestě je už spousta ledu a sněhu.... celý článek

Zabil se na Orla perč

Vysoké Tatry AKTUÁLNĚ 2017

registrovat

Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.



Nejčtenější články

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

Peternpfad - lehké a dlouhé lezení v Gesäuse

CLIMBING GUIDE Divoká řeka Enže prorazila před miliony let vápencové hory a zbyly po ní obrovské kolmé stěny. Před sto padesáti lety našel těmito úžasnými srázy cestu místní horal, tak trochu
Kotzwand na Falkenstein

Kotzwand na Falkenstein

CLIMBING GUIDE Je nám trochu smutno po prohřátém pískovci. Na lezení se tam vypravíme zase až na jaře. Prohrabali jsme tedy aspoň archiv a pustili si amatérské video z výstupu Kotzwand na
SEZNAM: Umělé lezecké stěny

SEZNAM: Umělé lezecké stěny

Přinášíme nejobsažnější přehled umělých horolezeckých stěn v Čechách, na Moravě a na Slovensku. V seznamu najdete spojení a adresy velkých stěn i malých boulderovek, které jsou přístupné pro veřejnost.
Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

Lehká hřebenovka Rossschweif na Hochtor

CLIMBING GUIDE Rossschweif je dlouhá, krásná hřebenová túra s množstvím nádherných výhledů. Nejtěžší místa dosahují trojkové obtížnosti. Vede na Hochtor (2369 m) v Gesäuse (Ennstaler Alpen). Je to nejvyšší vrchol rakouského národního
VRCHOLY

VRCHOLY

Horydoly uveřejňují podrobné návody, jak se dostat na vrcholy a zase zpátky. Podívejte se na hory, vrcholy, štíty, věže... 

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Mezinárodní festival outdoorových filmů Olomouc, Šantovka 12.-18.10. 12.10.
Knižní veletrh Havlíčkův Brod 20.-21.10. 20.10.
Zavírání Skaláku Sedmihorky Horolezecká brigáda 21.10. 09:00
Fotoexpo - veletrh Praha, Národní dům Vinohrady Fototechnika 21.10.
ITB Asia - veletrh Singapur 25.-27.10. 25.10.
Designblok Praha, Výstaviště 26.-30.10. 26.10.
Hanseboot - veletrh Německo, Hamburg 28.10.-5.11. Lodě a čluny 28.10.
Korženěvská a Denali - diashow Praha, Vysoká škola ekonomická Přednáší Renata Faustenová 31.10. 19:45
Sherpafest Praha, Aero Horolezecké filmy 4.11. 12:00
Mezinárodní festival outdoorových filmů Frenštát pod Radhoštěm 10.10.-5.11. 5.11.

Diskuse

ČD Šotoušing, 18.10.2017 19:38, 1 příspěvek
Pes darek - nápady Kuba Turek, 16.10.2017 10:31, 2 příspěvky
Pes darek Petr, 16.10.2017 10:24, 2 příspěvky
Cyklo kalhoty Crivit Jarek, 16.10.2017 6:09, 16 příspěvků
Sněžnice PavelK, 15.10.2017 20:34, 11 příspěvků
Sněžnice Marek Šopík, 14.10.2017 16:15, 11 příspěvků
dělohy Suk, 14.10.2017 1:20, 1 příspěvek
magneťák Novinář, 11.10.2017 22:01, 3 příspěvky
magneťák Suk, 11.10.2017 12:13, 3 příspěvky
magneťák vodák Marek, 10.10.2017 23:29, 3 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Na závod Běhej Valachy mí... Horydoly , 18.10.2017 13:13
Re: Regionální muzeum Mělník Horydoly , 17.10.2017 18:29
Wiener Hausberge: Rax, Sc... Horydoly , 17.10.2017 2:30
Grossglockner Horydoly , 17.10.2017 2:12
Prague City Tourism Horydoly , 16.10.2017 23:53
Pražská vlastivěda 2017 ř... Horydoly , 16.10.2017 23:42
Kiwi spolupracuje se Sygic Horydoly , 16.10.2017 23:38
Lidé z Extreme Plus v Mah... Horydoly , 15.10.2017 20:35