Česká státní hymna opěvuje Botič

Botič je populární a nejdelší potok v Praze. Stéká přes Hostivař, Záběhlice, Michli a Nusle pod Vyšehrad, kde ústí do Vltavy.

Jeho název pochází od staročeského výrazu "botit", což označuje zvětšovaní objemu. Potok se totiž často rozléval v širokém vlhkém údolí a velká voda způsobovala záplavy. Velká voda sice někdy přinášela zkázu, ale především způsobovala vysokou úrodnost půdy a díky tomu se na středním Botiči pěstovala zelenina pro celou Prahu a na dolním toku bylo mnoho vinic. Výrobu vína vystřídaly v malé době ledové pivovary.

Kde domov můj? V Nuslích 

Píseň Kde domov můj zpívá slepý žebrák v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla (text) a Ladislava Škroupa (hudba) Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Byla uvedena v Praze 21. prosince 1834 a popisuje Fidlovačku, neboli obhroublou ševcovskou slavnost, která se tradičně konala tam, kde je dnes divadlo Na Fidlovačce.

Ševcovské řemeslo a jemu přidružené obory bylo smradlavé, špinavé a nečisté. Zároveň potřebovalo hodně vody a chemikálií. Proto všichni, kdo pracovali s kůží, museli sídlit za městskými hradbami. To tehdejší Nusle neboli Jamrtál nedaleko novoměstských hradeb splňovaly.

Protože Tyl se Škroupem byli námezdní autoři, museli napsal takovou hru, které obecenstvo porozumí. V případě Fidlovačky porozumělo, ale hra stejně nebyla oceněna kritikou ani publikem, a brzy byla stažena z repertoáru. Schválně si sáhněte do svědomí: Viděli jste Fidlovačku vy sami? Víte, o co v ní jde?

Nuselské reálie

Voda hučí po lučinách, čili Botič meandruje rozlehlou nuselskou loukou.

Bory šumí po skalinách jsou ve skutečnosti borovice na skalách pod hradbami Nového Města Pražského mezi Albertovem a Karlovem.

V sadě skví se jara květ, to je vzletný opis jara, kdy se konala Fidlovačka u Wimmrovských sadů mezi Koňskou bránou (v horní části dnešního Václavského náměstí), Žitnou bránou (na horním konci Žitné ulice) a Nuslemi (pod dnešní Nuselský most).

Ševcovská slavnost Fidlovačka se konávala jeden nebo dva týdny po Velikonocích.

AUDIO:  Kde domov můj zpívaná Adamem Plachetkou v podání Orchestru Národního divadla řízeného Jiřím Bělohlávkem 

Mnohonárodnostní stát měl 4 jazykové verze hymny

Německá verze české státní hymny oficiálně platila v letech 1918 - 1938. Otextoval ji českoněmecký básník Karl Wenzel Ernst žijící od roku 1830 do 1910. Další verze byly schváleny ve slovenštině a maďarštině. 

Wo ist mein Heim, mein Vaterland,
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.

ZAJÍMAVOST:  Poslechněte si tibetskou hymnu

HISTORICKÉ MAPY

Kliknutím na vybraný obrázek otevřete velkou mapu: 2015, Školní atlas československých dějin 1400, Seutterova mapa 1650, Kořistkův výškopisný plán 1858

RIVER GUIDE: Vodácký průvodce a kilometráž Botič