Nechci slevu zadarmo...

„Výprodeje se letos přesunuly z ledna na týden mezi Vánocemi a Silvestrem,“ říká tisková mluvčí společnosti Ahold Karolína Černá. Její firma provozuje malé samoobsluhy Albert a hypermarkety Hypernova. „V obou typech obchodů začínají výprodeje ve stejnou dobu.“

Zákazníci, kteří chtějí výprodejových slev využít, by měli obejít obchody co nejdříve, protože o pár dní později už může být pozdě. „První vlna našich slev proběhne hned po vánocích, zboží budeme vyprodávat až o polovinu levněji,“ popisuje odbornice na marketing v síti hypermarketů Tesco Martina Čermáková.

„Na začátku ledna budeme doprodávat zbytky za ještě nižší ceny.“ Podle Čermákové však už půjde z hlediska zákazníků o loterii, zda ve skladech ještě něco zbyde. „Jako spotřebitel bych na druhou vlnu rozhodně nespoléhala.“

Hobymarkety nezlevní

Zlevňovat budou všechny velké obchodní sítě i jednotliví výrobci. Výjimkou budou hobymarkety Bauhaus a Baumax. Vysvětluje to Tomáš Hanzlík z brněnské centrály Bauhausu: „Snažíme se prodávat za nejnižší možné ceny během celého roku a nejenom okolo Vánoc.“ U kutilského zboží lze tedy očekávat běžné akční slevy, dočasné výprodeje a místní zlevňování, ale ne masivní celoplošné slevy.

Móda a sport

Nejlépe se budou jako každý rok nakupovat zimní sportovní potřeby, jichž se musejí obchodníci zbavit co nejdříve.

Trvalkou výprodejů je všude na světe a tedy i v Česku módní oblečení. Doprodat je samozřejmě nutné i zimní oblečení, které stejně jako sezónní sportovní vybavení musí z pultů co nejdříve. Co kdyby přišla obleva a začaly se kupovat lehčí kousky oděvů…

„Zimní výprodeje zlevňují pro naše zákazníky oděvní zboží o třicet až padesát procent,“ uvádí Renata Fischerová z marketingu firmy Marks and Spencer. Obdobné slevy chystá i veškerá její konkurence. S cenami výrazně dolů půjdou také obchodníci s botami a hračkáři.

Technika dolů nepůjde

Se zvláštními výprodeji nelze počítat v případě domácí elektroniky, počítačů a veškerého kancelářského vybavení. Hlavní sezóna jejich slev proběhla na přelomu listopadu a prosince, kdy se obchodníci snažili těsně přes Vánoci vymést sklady. Další výrazné slevy lze čekat až na konci zimy.

Dolů nepůjdou ani ceny velmi levného oblečení, protože konkurence na tržnicích, v obchodech i seconhandech se navzájem drží pod krkem a nedovolí si navzájem během roku šroubovat ceny ani kousek nad hranici rentability.

Nezlevní ani osobní automobily, neboť jejich prodej se řídí především vzájemnou konkurencí a ročními obdobími. Vánoce u tak velkých investic, jako jsou auta, nehrají velkou roli.

Níž jít nelze

Ne každý nápis Sleva, Akce, nebo Likvidace ovšem znamená opravdové snížení ceny. Mnohdy jde jen o reklamní sdělení k nalákání zákazníků. V orientaci, jaké slevy jsou reálné, může pomoci i přehled o běžných malobchodních maržích. To jsou částky, o které obchodníci zvyšují cenu pro zákazníky. Jednoduše je lze zjistit pohledem do ceníků velkoobchodů a na cenovky v obchodech.

Nejmenší marže mají potravináři a prodejci levného oblečení (okolo jednoho procenta), výpočetní technika se prodává o deset procent dráž, za nimi následují elektronika, černá a bílá technika (desítky procent), sportovní zboží (až několik stovek procent) a na špičce tohoto žebříčku je móda (stovky procent).

Dvouletá záruka

Záruční lhůta běží po celé dva roky od nákupu jakéhokoliv zboží a tedy i zlevněného. Nenechte se tedy obalamutit od obchodníků, kteří se ji pokoušejí zkrátit. České a ani evropské zákony to nedovolují.

Častá výmluva bývá například, že výrobek koupený po zlevnění nelze reklamovat, nebo že na stánky na tržnici se dvouletá záruka nevztahuje. Dokonce i zboží koupené z druhé ruky nebo s deklarovanou závadou je pod dvouletou zárukou.

Záruky se nevztahuje pouze na vady, které prodejce označí a popíše. Všechno ostatní musí být v dobrém stavu.

Záruka neřeší kvalitu

Pozor ovšem, co znamená slovo záruka! Nelze si pod ním představit, že koupená věc musí bezpodmínečně dva roky vydržet! To jen obchodník ručí za to, že zboží nemá žádné konstrukční či výrobní vady.

Pokud byste si tedy koupili stan určený do kempu, vyrazili s ním na hory a tam by vám ho roztrhal vítr, je jasné, na záruku nemáte právo. Ta se však nevztahuje ani na drahý speciální stan, pokud ho normálně opotřebujete, ošoupete, prodřete a podobně. V obou případech vám obchodník právem odmítne vrátit peníze. Jestliže ovšem vašemu stanu přestanou fungovat zipy nebo má nakřivo prošité švy, máte na své peníze nárok.

Největší problém: boty

Nejčastěji se podle údajů tuzemských spotřebitelských sdružení reklamují boty. Těžko se u nich totiž rozlišuje, zda vada byla způsobena výrobcem či majitelem. V zásadě se všechno odehrává mezi dvěma extrémy, které lze popsat jako tenisky a pohorky.

Na příklad lehké a prodyšné boty na jogging, za které se platí i několik tisíc korun, mohou při fotbalu na ulici přežít jen jedno odpoledne. Už při nákupu je totiž jasné, že měkká podrážka a textilní svršek vydrží právě jen běhání. Reklamace na to, že se rozpadla látka na špičkách, je tedy bezpředmětná.

Proti tomu pohorky jsou tu od toho, aby těžce pracovaly při turistických túrách. Není tedy možné, aby se jim za pár dní rozpáraly švy, zlomily podrážky nebo rozlepila podešev. To by byl jasný důvod, proč chtít po obchodníkovi peníze zpět.

Lehce se reklamuje v hypermarketech

Při reklamacích jsou výrazně vstřícnější velké obchodní domy a hypermarkety, než malé obchůdky. Má to dva důvody, se kterými by měl zákazník předem kalkulovat. První je, že velký řetězec je pro výrobce důležitý odběratel, kterého nechce za žádnou cenu ztratit. Jde mu tedy na ruku a reklamované zboží mu bez reptání proplácí. S malým obchodníčkem se často handrkuje, anebo dokonce jedná z pozice síly a reklamované zboží mu prostě nezaplatí, ať má zákazník (a tím pádem i obchodník) sebevětší pravdu. A o přežití soukromého krámku nerozhodují miliardy korun, ale často jen stokoruny.

Druhý důvod zní: Velcí obchodníci jsou chytřejší, vzdělanější a na rozdíl od živnostníků pracují s dlouhodobou perspektivou. Vědí proto, že každá výroba má své vady, které nikdy a nikdo neodstraní, a snaží se tedy vyjít vstříc zákazníkům při jejich odstraňování. Mají vyškolený personál soustředěný do jednoho reklamačního oddělení pro veškeré prodávané zboží, který není od toho, aby reklamace odmítal, ale naopak je přijímá a vyřizuje. Ačkoliv tento systém někteří lidé zneužijí, mnohem více dalších ho přijme jako solidní službu a tím pádem i jako jeden z důvodů, proč příště nakoupit právě v tomto obchodě.

Záruka na celý život

Firmy mohou záruku protáhnout. Činí tak z propagačních důvodů. Aby bylo vše jasné i po letech, musí to mít zákazník vyznačené černé na bílém v záručním listě. Jinak se s ním obchodník při reklamaci vůbec nebaví. Prodloužená záruka se ovšem nemusí vztahovat na veškeré součástky (na příklad výrobci elektroniky omezují delší záruku jen na některé komponenty svých přístrojů) nebo může být omezena jinak (na příklad delší záruku lze uplatnit jen přímo u výrobce).

Prodloužení záruky obvykle sjednávají stavebníci se stavebními firmami ve zvláštních smlouvách i na deset či dvacet let. Běžné je to u hrubých staveb či střech. Před pár lety začaly dávat doživotní záruku na rámy nejdražších kol cyklistické obchody a dají se už koupit i batohy s desetiletou zárukou.

Do ciziny pro láci

Nejen Češi nakupují v akcích a slevách. V některých státech se zlevňuje průběžně, jinde jsou zlevňovací termíny určené vyhláškami, ale všude lze nejnižší ceny sezónního zboží čekat již začátkem ledna.

Do Rakouska se vyplatí zajet pro sjezdové lyže. Zvláště specializované obchody v lyžařských střediscích se zbavují zásob za výhodné ceny.

Lyžařská móda a sportovní doplňky, jako jsou přilby, brýle a podobně, jsou doménou Francouzů. Velké markety zaměřené na sport sice vždy váhají s výprodejem co nejdéle, ale potom ceny rychle spadnou. Pokud něco potřebujete, podívejte na cenu v Česku a na lyžařském zájezdu do Francie ji porovnejte s tamní nabídkou. Možná budete mít štěstí.

Sportovněji laděné oblečení do města i do přírody bývá levné v Itálii. Na jih jezdí nakupovat své nádobíčko horští turisté a horolezci. Mnoho desítek procent učetří na cenách pohorek, lan, cepínů a mnoha dalšího vybavení.

Domácí spotřebiče lze výhodně koupit v Polsku. Znalci tvrdí, že čím dále od českých hranic, tím levněji.

Domácí elektronika, hudební cédéčka, videokamery a veškeré podobné vymoženosti jsou superlevné v Rusku a Indonésii. Jetli tam budete mít cestu, tak nejnižší ceny dostanete koncem ledna, kdy je po křesťanských, židovských i muslimských svátcích.

Pro dobré a levné víno jezdí obyvatelé z příhraničí do samoobsluh v Rakousku a Německu. Dobře se tam nakupuje také sladké pečivo, čistící a prací prostředky a žrádlo pro psy a kočky. S nejlepšími nákupy počkejte až po Silvestru.

Jediný ze sousedních států, kam se nevyplatí jezdit nakupovat, je Slovensko. Je tam sitelně dráž, než v Česku, a proto Slováci pořádají nákupní nájezdy na moravské obchody a supermarkety.

Jestli chcete něco extra, zaleťte na Mallorku a kupte si na trzích něco tradičního na sebe. Od konce léta proběhla již tři oficiální zlevňování, jejichž přesná data určuje Baleárská vláda, a teď je tu nekontrolovaný pád cen, na který čekají všichni domorodci. „Zatímco zdejší módní (a zároveň folklórní) tašky z přírodního materiálu stojí v létě na pobřeží okolo pětadvaceti eur, teď se ve vnitrozemí prodávají za pětinu,“ říká z vlastní zkušenosti vedoucí všech průvodců cestovní kanceláře Fischer na Mallorce Alice Pecháčová. Ve stejných cenových relacích se teď prodává oblečení a ostatní módní doplňky.