Bangladéšské zážitky

Proto se také nedá říci, že by se nám Bangladéš vyloženě líbila. Ceduli s nápisem "Vítejte v Bangladéši" tu rozhodně nepotkáte.

Již přechod na pozemních hranicích s Indií nebyl žádnou lahůdkou. Místní bengálští oficíři v bambusových chatrčích si nás přehazovali jeden k druhému, každý si opsal pár údajů z našich pasů do své tlusté knihy a nakonec přišla na řadu důkladná osobní prohlídka.

Batoh jsem musel obrátit skoro naruby, aby se pohraničníci ujistili, že nepřevážim zbraně a výbušniny a že nejsem poslem nějaké místní militantní skupiny. Nakonec, když nic nenašli, tak mi alespoň zabavili indické noviny s tím, že číst si indický tisk v Bangladéši "To se nesmí!".

Bomba v autobusu

Mezi jeden nehezký zážitek (ovšem velmi silný) patří i tento: Bylo právě 31. prosince 2005 a přijížděli jsme do Dháky. V Bangladéši jsme měli poměrně často několik policejních kontrol autobusu i cestujících, a tak jsme zprvu nepřikládali této další kontrole větší pozornost.

Po chvíli jsem se však otočil dozadu autobusu, kde se policista zastavil na delší dobu a v tichosti se ptal, koho je tento malý batůžek, který právě vyndal z horního úložného prostoru. Nikdo neodpovídal. Uvnitř autobusu bylo ticho jako v hrobě.

Policista tedy opatrně batůžek otevřel a vytáhnul nepřiměřeně těžký balík malých válečků zabalených do novin a ledabyle omotaných průhlednou izolepou. Paní za mnou si povzdechla: "Ajajaj," a mě v tu chvíli přejel mráz po zádech. Policista zabalil bombu do svetru, odnesl ji pryč a my jeli dál.

Pravděpodobně jsme převáželi zásilku militantní skupiny Džamaatul Mudžahedin Bangladesh do Dháky na "oslavu" příchodu Nového roku do velkých hotelů. My jsme v Dháce bydleli v luxusní čtvrti Gulšan, kde je vedle ambasád i mnoho mrakodrapů. Žádné novoroční výbuchy jsme neslyšeli.

Naštěstí se tentokrát jednalo jen o zastrašování a žádný hotel do vzduchu nevylétl. Ale co kdyby? Nový rok jsme tedy přivítali v tichosti se sklenkou limonády Pepsi. Alkohol se v muslimské zemi neprodává.

Černá kronika bangladéšských novin

V Bangladéši se prodává asi sedm anglicky psaných novin za nízkou cenu (7 taka, resp. 2,70 Kč). Není tedy divu, že jsme sledovali skoro denně místní tisk. Jen pár zpráv se však věnovalo domací nebo zahraniční politice.

Obsahem většiny článků byla černá kronika. Již titulní stránky hlásaly palcovými titulky, jak na hlavní silnici z Dháky do Čittagongu spadl autobus s cestujícími do příkopu a zanechal několik mrtvých. Důvod? Nepřiměřená rychlost.

Další nehoda se stala za brzkého rána, kdy se v mlze srazila dvě vozidla. Opět několik mrtvých. Další titulky lákají čtenáře na článek o potopené lodi kvůli přetížení, nebo o výbuchu bomby nastražené militantní skupinou JMB, či zastřelení několika běženců pohraniční policií na hranici s Indií.

Další zprávy se věnují úspěšnému policejnímu zátahu na hlavní lídry JMB a zadržení několika kilogramů výbušnin a střelných zbraní. Láká-li vás návštěva Bangladéše, nečtěte předtím bangladéšské noviny na internetu. Alláh vás jistě ochrání.

Dháka plná rikšáků

Po příjezdu do Dháky nás přivítal nejenom silný smog, ale také nekonečné zástupy cylkorikšů se svými vozítky na třech kolech. Dháka je hlavní město světa těchto levných dopravních prostředků.

Nejen že se o svého zákazníka perou rikšáci jako o kořist, ale také pro vás prolijou i mnoho kapek potu. Ve srovnání s jinými asijskými zeměmi šlapou do pedálů jako o závod a během krátké chvilky se dostanete za dvě tři koruny o pár kilometrů dále. Nemluvě o tom, že v hlavních dopravních špičkách, kdy se vytváří nekonečný had dopravy, jedete stejně rychle jako autotaxi.

Navíc jsou cyklorikši po celé Bangladéši velmi detailně vyzdobeny a každý region má svá specifika. V Dháce jsou častým námětem filmoví hrdinové Bollywoodu, kdežto na severovýchodě Bangladéše, kde je silnější vliv islámu, se na vozítkách zobrazují mešity a jiné náboženské symboly.

Rozhodně se nenajdou jinde na světě malebnější a detailněji vyzdobené cyklorikši než v Bangladéši. A perlička na závěr. Dháka se svými cyklorikšami pyšní natolik, že má vystaven svůj nejkrásnější kousek v letištní hale pod velkou reklamní cedulí místní banky Brac Bank. Jistě si všichni vzpomeneme, co se vystavuje na evropských letištích - nejmodernější automobily.

Autor je organizátorem Setkání cestovatelů