Cestovatel vybočuje z konzumní turistiky

Čím to je, že na obrázky z promítaček doslova zírají lidé s otevřenou pusou? Zeptali jsme se na to ředitele festivalu Kolem světa Karla Wolfa.

Čím lákáš na festival Kolem světa diváky? V době videa, multimédií a internetu..?

Festival je především o osobním setkání cestovatelů a fotografů s návštěvníky, ale také návštěvníků mezi sebou, kteří zde mohou najít nové přátele na své budoucí cesty. Inspiraci kam vyrazit jim nabízí řada komentovaných projekcí zajímavých osobností, jejichž poutavá vyprávění a osobní zážitky internet ani video nemůže nahradit.

Koho si představuješ pod pojmem cestovatel, když ho máš v podtitulu festivalu?

Cestovatel vybočuje z konzumní turistiky, která láká k pobytu na pár dní někde v hotelovém resortu u moře. Cestovatel naopak volí vlastní cestu, časově většinou delší, aby měl čas poznat a proniknout do cizích kultur a poznat krásy jednotlivých zemích na vlastní kůži. Pro cestovatele je nejdůležitější cesta samotná, která často přináší řadu dobrodružství, kdy si někdy člověk sáhne i na dno svých sil. Setkání, silné zážitky a často unikátní fotografie jsou pak bohatstvím, které si cestovatel přiváží domů a o něž se pak může podělit s ostatními třeba právě na festivalu Kolem světa.

Není dnešní cestovatelství spíš turistika nebo výletnictví? Všude se dostaneš letadlem, autobusem… Tomu by se asi slavní cestovatelé Holub, Zikmund s Hanzelkou a další spíš smáli.

Je jedno, jaké slovo zvolíme. Cestám za poznáním můžeme říkat i výlet, i když v naší terminologii se slovo výlet spíše ustálilo pro kratší návštěvy hezkých míst a ne třeba pro měsíční cestu přes Himaláje nebo do hloubi amazonského pralesa. Je jedno jestli se dnes do země snů dostane člověk letadlem nebo dříve pouze lodí, ve výsledku půjde stejně pěšky nebo použije nějakou místní dopravu, bude se snažit navazovat kontakty s místními lidmi a své zážitky pak předávat se vší pokorou druhým. Tato cestovatelská pokora a úcta k cizím kulturám je společná stejně tak pro pana Holuba jako i pro jeho nástupce. Myslím si, že právě to je to, co dělá z člověka cestovatele.

Proč pořádáš festival Kolem světa v zapadlém koutě Prahy, na periferii v Ládví? Když má záštitu primátora, tak bych očekával, že se bude konat někde v centru metropole.

Kulturní dům a multikino Ládví koncepčně vyhovuje všem požadavkům festivalu. Záštita primátora nesouvisí s místem konání akce, ale s akcí samotnou. A pokud je festival natolik oblíbený, že každoročně ho navštíví několik tisíc návštěvníků, i když není v centru Prahy, nevidím důvod prostor nahrazovat jiným.

Jak vybíráš přednášející a skladbu programu?

Vždy se snažím, aby program byl poutavý co do témat, tak do osobností. Zároveň navštěvuji během roku přednášky po celé České republice a hledám nové tváře pro náš festival. Přínosné nejen pro diváky, ale i pro nás přednášející jsou pak vždy návštěvy zahraničních hostů a ukázky jejich způsobů cestovatelských projekcí.

Může promítat kdokoliv? Nebo jsou to jenom profesionální fotografové?

Samozřejmě, že každý ročník by měl diváka přitáhnout nějakou osobností z cestovatelského prostředí, ale současně jako ředitel se snažím, aby i mladí začínající cestovatelé a fotografové dostali šanci se představit divákům a pokud se osvědčí, tak s nimi rád navážu další spolupráci.

Proč na Kolem světa vystupující vůbec promítají? Kvůli penězům to asi nebude. Když vidím v programu plejádu známých jmen, myslím, že si vydělávají dost jinde.

Téměř každý cestovatel touží své zážitky z cest sdělit druhým. Když na svých cestách pořídí krásné fotografie, tak přirozeně je chce ukázat a slyšet názor druhých. Spisovatel by to hodil na papír, cestovatel to ukáže na svých fotografiích a povypráví o tom. A kde jinde cestovatel najde více nadšených posluchačů než právě na cestovatelském festivalu, kam lidé za těmito vyprávěními přišli?

Co budeš letos promítat ty?

V létě jsme strávili s manželkou měsíc na Sumatře a Siberutu. Siberut jsem si přál navštívit již dlouho, ale že nakonec na něm strávím své líbánky je spíše vtipné vyústění mého cestovatelského snu. A právě tyto "líbánky v bahně" budou tématem mého festivalového promítání.

Baví tě ještě cestovat po světě, fotit a filmovat? Není to už jenom práce?

Pravdou je, že z každé cesty zpracovat pořízenou fotodokumentaci a video a vytvořit z toho dobrou projekci je náročná práce, ale cestování samotné vždy bylo a zůstává i nadále mým největším koníčkem. Kdybych byl průvodce a dostával za své cesty zaplaceno, asi by to bylo jiné, a cesty by se staly časem rutinou. Ale vzhledem k tomu, že jsem nezávislý cestovatel, necestuji pro zakázky, ale jen z vlastní chuti do míst, která chci sám navštívit, je to pro mě vždy zábavné hledat si své nové cesty.