Co byste měli znát o uprchlících z Ugandy

1. Uganda si prochází největší uprchlickou krizí v Africe.

Od vypuknutí násilného konfliktu v Jižním Súdánu v létě roku 2016 došlo k velkému přílivu uprchlíků do severozápadní Ugandy, přičemž v uplynulém roce přišlo do Ugandy přes 600 000 lidí. V současné době přichází přibližně 1000 až 2000 jihosúdánských uprchlíků denně. Čísla mají sklon narůstat pokaždé, když se v Jižním Súdánu propukne další vlna násilí. Konec války je v nedohlednu a v Jižním Súdánu pokračuje hladomor, příliv uprchlíků do Ugandy tedy jen tak nepoleví.

2. Uganda má jednu z nejprogresivnějších a nejotevřenějších uprchlických strategií na světě.

Ugandská vláda zavedla komplexní rámec pro uprchlíky, který jim garantuje svobodu pohybu, právo na práci a podnikání, právo na identifikační dokumenty, přístup k sociálním službám a přidělování pozemků pro útočiště a zemědělskou produkci – to vše díky velkorysé azylové politice1 a mnoha dalším strategiím.2 Cílem těchto strategií je integrace uprchlíků do ugandské společnosti. Do Ugandy však dorazilo více než 1,2 milionu uprchlíků a v průměru dalších 2000 přistěhovalců přichází každý den. To představuje obrovskou zátěž na zdroje země i schopnost uspokojovat potřeby rychle rostoucího množství uprchlíků a hostitelských komunit. Aby mohla vláda Ugandy pokračovat ve svém přístupu a nadále udržovat otevřené hranice, musí mezinárodní společenství sdílet tuto zátěž a poskytnout Ugandě větší finanční podporu a udržitelnější řešení.

3. Z 1,2 milionu uprchlíků v Ugandě tvoří 900 000 jihosúdánských občanů a 86 % žen a dětí.

Ženy se často vydávají na cestu z Jižního Súdánu se svými dětmi, dětmi příbuzných či sousedů a pečují i o děti bez doprovodu, které na cestě potkají. Většina z nich jde do Ugandy dny nebo týdny pěšky neprostupným terénem a má přitom omezený přístup k jídlu a vodě. Cestou se ženy stávají svědky nebo oběťmi traumatizujících incidentů a různých forem násilí, včetně sexuálního násilí a znásilnění, porušování lidských práv a hladomoru. Jako důvody útěku uprchlice často uvádějí fyzické a sexuální násilí, zabíjení v jejich vesnicích, nucený nábor mužů a chlapců, nedostatek jídla a úplný kolaps sociálních služeb, zejména zdravotnictví a vzdělávání.

4. Tisíce uprchlíků, kteří přijíždějí do Ugandy, tvoří děti bez doprovodu.

Děti do 18 let tvoří 59 % uprchlíků a tisíce z nich jsou děti bez doprovodu. Mnoho z těchto dětí uprchlo z Jižního Súdánu, protože během násilného konfliktu přišly o rodiče nebo opatrovníky. Ostatní byly na cestu poslány svými rodiči nebo opatrovníky, kteří zůstali doma v zoufalé snaze ochránit majetek nebo oslabené rodinné příslušníky, kteří nemohou náročnou cestu podniknout. Do Ugandy přichází také mnoho dětí, které byly na útěku s rodiči, příbuznými či přáteli, ale oddělily se od nich kvůli nenadálým bojům, které propukly v jejich blízkosti.

5. Mnoho žen a dívek uvádí, že na útěku zažívají sexuální a fyzické násilí.

Znásilnění je v Jižním Súdánu i nadále používáno jako válečná zbraň. Ženy a dívky jsou tudíž vystaveny sexuálnímu a fyzickému násilí nejen cestou, ale i po příjezdu do Ugandy. Strach ze znásilnění také často uvádějí jako primární důvod útěku. Výsledkem je, že mnoho žen a dívek přichází do Ugandy extrémně traumatizovaných z násilí, které si přímo zažily nebo kterého byly svědkem v Jižním Súdánu, a zoufale potřebují psychosociální péči.

INFO: Mezinárodní humanitární organizace CARE pomáhá lidem v Jižním Súdánu i v okolních zemích, kam před násilím a hladem utíkají denně tisíce lidí. Česká pomoc již třetím rokem směřuje do uprchlického tábora Rhino v Ugandě, kde dosud nalezlo střechu nad hlavou na devadesát tisíc jihosúdánských uprchlíků. Česká pobočka CARE zde pomáhá nejzranitelnějším uprchlíkům se speciálními potřebami při výstavbě přístřešků a latrín. Do veřejné sbírky na pomoc Jižnímu Súdánu lze stále přispívat.