Hloupý Honzo, vystrč hlavu z prdele!

Autor je vůl, kterej si myslí, že je moudrý, protože sežral šalamounovo hovno.

Já to vidím tak, že je potřeba se vyjadřovat jasně. A vulgarita je občas nejlepším jazykovým prostředkem pro popis reality. Myslím, že Pavlovi Dobrovskému to tady sedne jako zadek na nočník neboli jako prdel na hrnec.

Co velmi reálně hrozí, pregnantně, byť poněkud akademicky, včera popisovali lidé ve Fokusu na České televizi: Lze poznat nástup totality?

opravuji - selhal

Ne, ne, myslím tím jen a jen autora textu, pod nímž je tato diskuse. Jistě vulgarismy někdy mohou být prostředkem k vyjádření ducha doby, jako třeba v tebou uváděné publikaci, v tomto případě jde jen o pouhou sprostotu. Jako "krajánek", jenž přinášel "peciválům" zprávy ze světa, P. Dobrovský, podle mého soudu, zcela selahl…

Myslíš toho slavného spisovatele Jana Zábranu, který se sice nedožil vydání svých deníků nazvaných Celý život (Torst 2001 a před tím 1993), ale posmrtně jsou považovány za nejdůležitější deníkové svědectví o socialismu, které u nás vyšlo? A který nešetří vulgarismy tam, kde jsou zcela na místě?

příspěvku deklasoval jeho autora na roveň těch, kterým tolik spílá. Na to, že prý strávil tolik času ve světě, mu chybí nadhled i rozhled…

„Vždycky znova a do nepříčetnosti mě nasere, když si uvědomím, že o mém osudu, o posranosti celého života rozhodli ti idioti, kteří v roce 1946 volili komunistickou partaj. Dobrovolně, ve svobodných, skutečně svobodných volbách! Jednačtyřicet procent voličů tehdy hlasovalo a odhlasovalo otroctví v ruském područí na kolik generací dopředu. Pak už se nikdy nic nedalo spravit, pak už žádné svobodné volby nebyly. Pak už byly jen kriminály, procesy, popravené ženské a znova kriminály, pak už byla jen ta obrovská lavina asiatské lži, to smrtící sevření asijského hnoje.“

Ať mi nikdo nevykládá, že tohle ti tehdejší voliči nemohli tušit! Koneckonců za neinformovanost se platí (a oni informovaní být mohli, moskevské procesy, Katyň, pakt s Hitlerem a všechno další mohlo otevřít oči každému, kdo byl ochoten vidět a nedat se zblbit propagandou a už tehdy viktoriánským radikalismem), jenže oni za svou neinformovanost či pitomost nechali zaplatit druhé — několik generací dopředu odsoudili k placení za svou blbost.

Člověk by měl vidět věci tak, jak jsou, ve vší krutosti a nezalepené chlácholivými flastry výmluv, pozdních vytáček a polopravd. Ti lidé, kteří je tehdy, v roce 1946, volili, by měli do smrti chodit s hvězdou (ale červenou a pěticípou) s nápisem: „Já za tohle všecko můžu! Já jsem dobrovolně hlasoval pro doživotní otroctví pod sovětským režimem.“ A ti, kdož volili tehdejší sociální demokraty, ti už nemají ani výmluvu toho lpění na předpotopním, zastydlém radikalismu — to už byli jen a jen hlupáci, kteří si mysleli, že volit sociální demokraty v roce 1946 bude stejně bezkonsekventní jako v roce 1935. Tyhle hloupé Jonáše leviatan samozřejmě sežral první. Ale oni nad propastí hrozícího půlstoletí nebo století v nesvobodě si neodpustili volbičku s výhradou: my sice nejsme komunisti, ale taky nemáme nic společného s protikomunistickými, „reakčními“ stranami.

My jsme sociální demokraté. (Majerovci ovšem byli předem destinováni k porážce, ale i oni sehráli neblahou roli už tím, že se v situaci hrozící katastrofou rozhodli pro „výhradovou“ enklávu v prohnilé straně, místo aby šli zásadně proti komunistům.) Definitivní porážce demokracie pak nahrála právě celá (celá odvedená jak stádo ovcí) sociální demokracie, ve spojenectví s níž získali komunisti většinu (myslím něco přes 50 procent) a mohli přistoupit — vybaveni potřebnými ministerstvy a poslanci — k naplánování machtergreifungu zvaného Únor 1948. Sovětská intervence ve prospěch komunistické menšiny by byla tehdy nemyslitelná, byla to léta, kdy Stalin ještě neměl atomovou bombu, jenomže idioti s volebním právem se v roce 1946 postarali o to, aby v Československu byla komunistická (+ sociálně demokratická) většina. Pak už bylo možné všechno.

Pak už všechno jelo jako po másle. A tak to budu opakovat znova a znova: kdo za tenhle srab trvající už třetinu století může? Ti, kdo v roce 1946 v Československu hlasovali pro komunistickou partaj. Ti a nikdo jiný. Jakékoli vymlouvání a zamezování téhle krutě jednoduché skutečnosti znamená úhybné myšlení, lhaní si do kapsy, lež lidí se zkorumpovanou mentalitou, kteří i po víc než třicetiletém válení v rudé žumpě si pořád budou hledat nějaké vytáčky, že „ono by to bylo bejvalo dopadlo blbě, i kdybysme…“ Hovno! Vy a nikdo jiný jste jim pomohli k moci! Vy a nikdo jiný! Voliči kandidátky číslo 1 z roku 1946.


WIKI: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Z%C3%A1brana 

Politická korektnost stranou, jsou to kteréni a né že né.

Kdyby si ty kreténi posrali život jenom sami sobě, tak je mi to jedno jenže oni se o to snaží i mě a mým přátelům a ostatním normálním lidem.

...jaká vulgarita a hrubost v psaných slovech  skoro čtyřicetiletého člověka, který zjezdil svět...

...a jaká netolerance vůči těm, kteří údajně myslí a jednají jinak, než si tento představuje, že by měli (snad  generační problém?)...

...jaká diskrepance v jeho chování – na jedné straně horuje a doporučuje mládeži cestování, přírodu a zvednutí kotvy – na druhou stranu je členem redakce časopisu Level, jehož cílem je právě těmto mladým zprostředkovat a vytvořit jistý vztah k počítačovým hrám, tedy tytéž mladé udržet spíše doma u počítače....

...nesmíme ale zapomenout, že mladí prostě nejsou hloupí Honzové a nenechají si lehce oktrojovat názory jiných, ať v tom nebo onom směru a smyslu...