Co se dělo na Hůrce?

V pět odpoledne zmizelo i několik posledních vozíčkářů a na sídlišti se rozhostilo opět ticho a klid.

Spojení zdravých a vozíčkářů

Akce byla spojením vrcholných závodů orientačního běhu (šlo o nominační závod reprezentace ve sprintu) s nejvyšší soutěží vozíčkářů. Závěrečný závod byl příležitostí obou světů poměřit síly v mezinárodním formátu zvaném trail orienteering.

Praha 13 je lokalita, která se pro závody tohoto typu hodí. Nová sídlištní zástavba respektuje bezbariérové přístupy, nachází se zde pěkný Centrální park s rybníkem a také je tu halda s bikrosovou dráhou nazývaná Maču Pikču, která dělala zajímavější závod zdravým závodníkům.

Celý terén byl pro účely tohoto závodu zmapován díky podpoře projektu Sport bez bariér Nadace Charty 77. A byl zmapován mnohem precizněji, než mapy tohoto druhu bývají. Nechyběl žádný přechod ani obrubník.

Tratě

Pro vozíčkáře byly připravené čtyři tratě, u kterých byl kladený důraz na principy obvyklé v orientačním běhu. Volby postupu a podobné objekty v místě kontroly prověřily schopnost plánovat trasu i podrobnější orientaci.

Terén nebyl tak náročný jako při loňském závodě v oboře Hvězda, přesto dvě ženy během závodu z vozíku spadly, naštěstí bez následků. Závodníkům na elektrických vozících trochu vadily vysoko položené krabičky s kontrolami, ale naštěstí si všichni poradili.

Počasí

Během dopoledního závodu spadlo několik kapek, většinu času ale foukal osvěžující větřík, v porovnání se souvislým deštěm předchozího dne nebo úmornými dlouhodobými horky poslední doby to byl ideální stav.

Bohužel, na začátku závodu trail orienteering odpoledne se obloha zatměla a spustila se asi patnáctiminutová průtrž, která od dalšího závodění odradila několik závodníků. Kdo vydržel, uschnul dříve, než trať trail-o dokončil.

Výsledky

V kategorii aktivní sportovci zvítězili Bohuslav Hůlka (muži) a Jana Fialová (ženy). V kategorii elektrické vozíky první místa obsadily ženy Jitka Kadlecová, Iveta Pešková a Petra Severýnová.

Trail orienteering byl pro mnoho účastníků novinkou, přesto se ukázalo, že elitní orienťáci, kteří jsou zvyklí číst mapu každý víkend od útlého mládí, mají navrch před vozíčkáři, pro které je podobný závod spíše svátkem. Na druhou stranu, bylo zde také mnoho borců, kteří kroutili hlavami nad tím, jak je tato disciplína těžká.

Z vozíčkářů skončili nejlépe Hůlka (4. místo, o bod za prvním Pavlem Justou) a Krystek (10. místo, o pouhý bod méně), oba SKV Praha.

Co se nám nepovedlo?

Vzhledem k tomu, že se náš oddíl SKV Praha na pořádání závodů také trochu podílel, je třeba také přiznat, že některé věci se úplně nepovedly. Slíbený stánkař s občerstvením bohužel nedorazil, přestože od rána telefonoval a nechával nás v nejistotě.

Zkušeností pro spolupořádající Oddíl OB Kotlářka byl fakt, že přítomní vozíčkáři jsou často naprostí začátečníci, pro které není samozřejmostí zjistit si čas startu a v tento čas na startu být. Na tento fakt doplatila výprava z Liberce, která dorazila, až když bylo potřeba startovat běhající závodníky.

Také půjčování čipů vozíčkářům mělo za nepříjemný důsledek určité zmatky ve vyhodnocování elitní kategorie Aktivní sportovci. Protože jsme chtěli vyhlašovat kategorie vozíčkářských závodů a trail orienteering až na konci, přišli jsme o publikum a vyhlašování se stalo komorní záležitostí bez publika uspíšenou nepříjemným studeným větrem.

Kdo přijel na Hůrku za kvalitním orientačním zážitkem, zklamaný nebyl. Budeme si muset, my vozíčkáři, zvykat na to, že pokud chceme více závodů, bude se s námi jednat jako se zdravými závodníky. Musíme číst pozorně pokyny a nespoléhat se na to, že se s námi bude jednat jako s malými dětmi.