Divoký biking v Hlubočepech

No spíš bych řekl, že BIKE je to časopis, který vloni začala vydávat česká dcera Motor-Presse Bohemia německé matky Motor-Presse.

Nejprve si na to najala Štěpána Hájíčka, se kterým se po prvním čísle rozešla, teď to mám na starosti já. 

Štěpán dříve pracoval v jedné konkurenci Velo a přes BIKE přešel do druhé konkurence BM Action. Ondřej Vysypal, který MB Action šéfuje, dříve pracoval v dalším konkurenčním Pelotonu. Zdá se, že bikový rybníček je v Česku dost mělký.

Tak ještě jednou: Starý lom je stejná příroda jako stodůlecká BMX dráha. 

K tomu faktoru: To je takový ničím neodůvodněný blábol ochránců přírody, který se jednou za čas odněkud vynoří. Vždy totiž záleží, o jaký terén jde, s jakým podkladem a v jaké konfiguraci.

V tuzemských podmínkách je to mezi cyklisty a pěšáky přibližně 1:1. Pěšáci cesty vyšlapávají do šířky především v podmáčeném terénu a ve strmých skalnatých či kamenitých úsecích. Cyklisté vymílají krátké brzdné úseky ve strmých sjezdech, které leží na jinak jednoduchých trasách. Naopak cyklisté vyjíždějí na rovinách jen velmi úzké stezky, kdežto pěšáci je roztahují do šířky.

Schválně se podívejte třeba na "ukázkovou" stezku podél Botiče mezi Hostivařskou přehradou a Průhonicemi. Od té doby, co se tam velmi snížil počet chodců a zvýšil pohyb cyklistů, stezka je daleko užší, víc se blíží přírodě a skoro mizí v krajině, ale na dvou místech je naopak širší a vymletá (na kořenech těsně nad vodou v okolí lesního altánu a ve strmém sjezdíku od Průhonické dendrologické zahrady k Černému potůčku).

Mezi cyklisty a turisty je to ovšem jenom žabomyší spor. Nejvíc ničí přírodu krávy, cesty rozšlapávají koně a rozjíždějí čtyřkolky. Všechno ostatní jsou marginálie.

A říká Vám, sportovcům, něco pojem eroze? Cyklista má cca 7x větší erozní faktor než chodec. Pro takovéhle ježdějí si jeďte na Stodůlky, tam máte pro to vhodně vytvořené umělé podmínky mimo přírodu.

Časopis BIKE? Není to ten časopis, který vyšel jen jednou a pak zase skončil a jeho redakce založila další nový časopis?

Pane Kosi, předpokládám, že o ničení přírody nemohla být ani řeč. Možná si toho nejste vědom, ale tyto Hlubočepské plotny jsou ryze průmyslový objekt - je to starý lom, který byl vytěžen až do mrtě někdy během druhé světové války, ale těžilo se tu již dávno před rokem 1900. Onen divný hlinitý svah mezi dvěma skalními plotnami je pozůstatek po zřícení skalní stěny. Není daleko doba, kdy takhle dopadnou i obě stávající plotny, protože jednou za čas z nich upadne velká plocha vápencové vrstvy.

Ony hluboké jámy pod skalami jsou pozůstatkem po těžbě vztyčených vápencových vrstev. Nejsem si teď bez literatury jist, zda to byly to silurské nebo devonské vrstvy,které byly takhle postaveny do antiklinály, ale je jisté, že tady už prostě nejsou. Vznikly jako vedlejší produkt stahování kysličníku uhličitého z atmosféry a jako vedlejší produkt při výrobě železa v kladenských hutích se do ní také vrátily.  

Kdyby došlo opravdu k ničemí přírody, jistě by zásáhli policisté, se kterými jsme se během focení potkali. Nic nenamítali. Šli sami trénovat lezení, slaňování a prusikování na  lomovou stěnu.

Je krásně vidět jak se přírodní rezervace postupně víc a víc devastuje a podíl na tom mají i rádoby "sportovci na kolech. Než by zajeli někam mimo tento přírodní skvost, který je stále více oklešťován stavební činností. A až bude nenávratně poškozen budou jednou vzpomínat...