Štvanická lávka HolKa - dopadlo to jako vždy

na jůtůbu. lávce se věnuje dost zevrubně a s mnohým řečeným a komentovaným souzním. https://www.youtube.com/results?search_query=gebrian+holka prosím přidat odkaz a všem, kteří se o lávku zajímají, doporučuji shlédnout.

jedno však furt nemůžu překousnout. bezbarierovost. to je takové dneska moderní heslo. v každé technické zprávě k projektu na každý kozí chlívek se řeší bezbarierové užívání. u lávky pro pěší tuplem. a bezbarierovost je leckdy omezována jen na bezbarierovost fyzickou, že tam vozíčkář*) sám projede na ručním vozíku a nemusí drncat přes obrubníky a nemusí ho dva statní pořízci přenést po schodišti. a úplně se vytrácí bezbarierovost, no, jak ji jen nazvat, pocitová. že není odříznutý od prostředí. výška očí vozíčkáře je kolem 1200 mm nad zemí (viz https://www.n-i-s.cz/cz/pozadavky-na-prostor/page/371/ ). a teď si představte, ze jdete po promenádní lávce nad krásnou krajinou, která má parapet o pouhých 100 mm níže, než je úroveň Vašich očí **) - a na špičky si nestoupnete, nepoposkočíte, a nepřiblížíte se k okraji parapetu blíže než nějakého půl metru. a jdete (ehm, jedete) sám nebo s kamarády/rodinou na odpolední procházku, krásný den, svítí sluníčko, vítr čechrá vlasy, výhledy na krásnou Prahu, a Vy dohlédnete na vodu až někde skoro kilometr daleko. brrrrr!

*) bezbarierovost se zdalekla netýká jen vozíčkářů, ale jsou ikonou a výkladní skříní bezbarierovosti. bezbarierové užívání se týká též slepců (pardon, nevidomých a slabozrakých), a i tam by se našla nějaká ta muška.

**) zábradlí musí mít výšku minimálně 1100 mm, a nesmí umožňovat šplhání, tedy žádné vodorovné šprušle, aby děti svévolně nepadaly přes zábradlí. pokud je lávka určená také cyklistům, pak je výška minimálně 1300 mm (aby cyklista nepřepadl) - a tady se to autorům podařilo vtipně obejít tím madlem vytrčeným dovnitř.

šišmarjá, ta hrubka - kaji se!

ano, uhodl jste, mosty se živím (tedy popravdě, živím se buřty, cibulí, pivem a tak, je to taková metonymie či synekdocha). souhlasím s tím, že nějaký pitomý konfekční most, nějaký "plížák" (tj. most nízko nad terénem bez pořádné vodoteče) nebo nadjezd přez dálnici není nic, co by mělo zajímat zeměpisáře nebo obecně lidi z jiného oboru (tedy pokud to není významným orientačním bodem nebo tento nesehrál nějakou významnou roli, třeba jako místo vpádu nepřátelských vojsk.

ještě k té oceli taková drobná perlička - do stavebních konstrukcí se poměrně odjakživa používala ocel (či ještě dříve litina) té nejnižší ceny a parametrů (strojaři o betonářských a konstrukčních ocelích mluví ve svém slangu s despektem jako o "blátu"), a již odedávna se na tyto účeli používal materiál recyklovaný, velmi rozmanitý a zpravidla znečištěný kdečím, jak to šlo do tavby neočištěné a nevytříděné. a konstrukční ocel druhé poloviny 19. století je zhusta kontaminována barevnými kovy (zejména mědí, cínem, zinkem a dalšími) natolik, že je fakticky vzato legovaná a její parametry se někdy blíží dnešním patinujícím (atmofixovým) ocelím a takový 150 let starý ocelový most (nebo třeba rozhledna, zábradlí na skalní vyhlídce) ponechaný bez údržby se chová "srandovně" - některé prvky ne a ne zreznout (z hodně kontaminované tavby, pokrývají se patinou, nezřídka ne nepodobnou měděnce), zatímco prvky jiné hnijí a mizí před očima (tavba byla "kvalitní" v technickém slova smyslu, tedy bez nahodilých příměsí).

k pražským mostům - pro zeměpisáře je velmi atraktivní dvoudílná knížka ze začátku minulého století, pražské mosty a pražské jezy od Jiřího soukupa, dá se dohledat na internetech. doporučuji. 

Nebezpečné zábradlí? Ono pr chodce to nevadí. A pro cyklisty by opravdu stačil pruh uprostřed, šířky je tam dost. Snad se někdo probere a úpravu udělá....

Pochopil jsem pane Lukasi, že jste stavbař. Děkuji za vysvětlení, jak je to s cenami. My, co učíme zeměpis, se vlastně zabýváme jen výjimečnými stavbami. Pomíjíme běžné utilitární stavby (tady mosty) a vlastně o nich moc nevíme. 

Stavební inženýr si snad dělá legraci z prostého zeměměřiče? Že jako nevim, jak se to jmenuje :-)

Myslel jsem tím poničený beton a kamenné bloky. Jednak na pilířích, kam občas sahá voda anebo kam zatéká seshora - asi tam kde bylo v betonu víc písku než cementu. A jednak v okolí spár zespodu pod vozovkou - vypadá to jako že je tam něco vysypané nebo rozpadlé a upadlé. 

Co si vzpomínám, viděl jsem to třeba teď na pilířích na dolním Hronu na železničním mostu u Štúrova a na silničním mostu u Kamenice nad Hronom. Asi jak tam je silný proud a někdy zpětný proud z Dunaje. A zespodu třeba na příslovečném Libeňáku v Praze.

když je most ve městě dost dlouho, navěsí se na něj všelijaký bordel, na začátku se tam umístí plavební znaky (ty tam nakonec patří, řeka je cesta jako každá jiná), pak se na podhled mostu pověsí napájení osvětlení plavebních znaků, teď se nedávno celoevropsky dávaly na mosty nějaké majáky či co, pověsí se napájení veřejného osvětlení, pověsí se plynovod, silové kabely, sdělovací kabely, nějaký ten vodovod, potrubní pošta, kanalizace (protože vybudovat kanalizační shybku pod řekou velikosti dunaje je docela mazec)  a když kabel doslouží, natáhne se nový a starý se tam nechá, páč je to levnější (a když už se sundá, tak tam zůstanou staré kabelové lávky), a z hezkého elegantního mostu se postupem času stane šeredný ranec trubek a drátů plný hnízdícího a pilně seroucího ptactva. tyhle věci se z mostů vymísťují velmi nesnadno, a většinou se to podaří až najednou a při nějaké zásadní rekonstrukci. 

současné mosty i dnes samozřejmě nesou spoustu sítí, ale teď už se to dělá tak, aby to most nehyzdilo a aby k tomu byl rozumný přístup pro údržbu, čili někde pod mostem bývá pověšený schovaný nějaký kolektror nepřístupný pro holuby.

mimochodem., co je to takový ten vymletý beton? na kterém provozovaném mostě je to prosím k vidění?

Ahááá takhle to je :-) Díky. Normálně na mostech vidí vodák zespodu takové různé divné věci, vypadlé dráty, kabely, občas tam někdo něco visí, rez a vymleté kusy betonu nebo kýho čerta. Prostě není to hezký pohled. A tady jsem si všiml, že nic takového tam nevidím. Přičítal jsem to husté lodní dopravě, ale ono je to takhle.

přiznávám, že nejsem odborníkem na budapešť a dokonce - ta vostuda - jsem v budapešti nikdy nebyl na procházce městem. ale:

szechenyiho most je původní řetězový z poloviny 19. století, krásně udržovaný (to je něco jako pražský karlův most, dunaj je holt jinej level než vltava (nadneseně řečeno, ve vrcholném středověku by kamenný most přes takovou řeku spolykal celý hdp uherska po několik desetiletí)

alžbětin most (silniční, zavěšený) je sociální kopie z 60 let mostu z konce 19. století.(původní byl zničen ve válce)

most svobody (františka josefa, řetězovková příhradina) je poválečná sociální kopie mostu z konce 19. století zničeného ve válce

a železniční mosty: jižní je původní z konce 19. století, severní je z 50. let postavený náhradou za válkou zničený most z konce 19. století

Shodou okolností jsem před třemi dny proplul Budapešť na mořském kajaku. Byl jsem rád, že jsem rád, a měl jsme plné ruce i nohy práce, abych zůstal na hladině, a tak nemám fotky.

Ale: přišlo mi, že tamní historické (ikonické!) mosty jsou ve stavu "jako nové". Nevíš, jestli se Maďaři o ně tak dobře starají už hodně dlouho přes 100 let, nebo jsou to "sociální kopie"?