Karlův most je postavený z vajec

Do středověkých kamenných staveb se nepřidávala jen vejce, ale pracovalo se také s klihem, mlékem, žlučí a volskou krví.

Podobné objevy jako na Karlově mostě byly učiněny nedávno v českých zemích na zbytcích starého mostu v Roudnici a na omítkách rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě.

Muzeum Karlova mostu

Podrobnosti o stavbě Karlova mostu, jeho hostorii i současných opravách můžete shlédnout v muzeu na Křížovnickém náměstí na staroměstské straně mostu.

Kromě "vajíčkové story" je lákadlem velký podrobný model mostu, který zachycuje jeho stavbu ve 13. století.

V muzeu si vzpomeneme na mnoho pověstí, které se vážou ke Karlovu mostu. Jenom namátkou: Velvarští přivezli na stavbu vejce vařená natvrdo a Unhošští místo mléka raději syrečky (to se blíží pravdě). Lazebnice Zuzana vysvobodila krále ze spárů vzbouřených šlechticů (historku asi vymyslel kronikář Hájek z Libočan). V mostě má být zazděný zázračný Bruncvíkův meč (středověká evropská legenda našla kulisy i v Praze).

Kdo první přejde postavený most, zemře. Trik s kohoutem nevyšel a první byla těhotná manželka stavitele (pověry se míchají se skutečností). Jan Nepomucký byl svržen do vody za udržení zpovědního tajemství (ve skutečnosti byl úředníček obětí boje mezi světskou a církevní mocí).

Čtvrtý kamenný most v Čechách

Karlův most je druhý nejstarší dochovaný most v České republice, starší se klene v Písku přes Otavu. V Čechách to byl čtvrtý postavený kamenný most. Na jeho místě stával nejstarší Juditin (1342 ho strhla povodeň a dnes z něj zbyla jen menší Malostranská věž), po kterém byly postaveny další v Písku a Roudnici.

Karlův most byl postaven v letech 1357 - 1402. Před ním tu stál kamenný Juditin most a ještě před ním od 12. století dřevěný most.

Do roku 1841 byl jedinou pražskou spojnicí přes Vltavu. Současný název se používá až od roku 1875, když to několik let před tím navrhl Karel Havlíček Borovský.

Obrana? Nesmysl...

Most je 515 metrů dlouhý a jeho šířka je devět a půl metru. Je tvořen šestnácti oblouky. Je třikrát zalomený, vypouklý proti proudu a ve středu vydutý. Často se uvádí, že je to kvůli jeho vojenské obraně, aby útočící jednotky neviděly z jedné strany mostu na druhou, ale skutečným důvodem je tehdejší nižší znalost stavební techniky než dnes.

Most stojí na dubových roštech

Mostní pilíře nejsou založené až na skálu (jako je tomu třeba v Písku), ale zřejmě na dubové rošty ve štěrkovém loži koryta. Důvodem je, že nebylo možné odklonit Vltavu během stavby a zároveň je skála v místech Karlova mostu příliš hluboko pod naplaveninami a štěrkem.

V Písku při velkých povodních roku 2002 tekla Otava jinudy, než pod Kamenným mostem. Většina její vody si našla staré koryto, o kterém se do té doby nevědělo. Z toho vědci usoudili, že most byl nejspíše postaven na suchu, ukotven do skály a teprve poté pod něj byla odvedena celá Otava. To v Praze nebylo možné.

Doprava už zase jenom po svých

Sochy na Karlově mostě jsou daleko mladší než samotný most. Byly instalovány několik století po jeho výstavbě.

Většinu života prožil most jen s pěší a koňskou dopravou na svých zádech. Před sto lety po něm tři roky jezdila Křižíkova tramvaj, poté autobusy a až do roku 1965 auta.

Od té doby se po něm zase chodí už jenom pěšky.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě