Nový ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka chce řešit letitý spor mezi cyklisty a ochránci přírody. Rád by povolil příjezd na kole k Luční boudě a Labské boudě, kam se dosud může jen pěšky, ačkoliv tam vedou asfaltové silnice. Poslechněte si krátký ROZHOVOR.
K Labské boudě vede asfaltka, jezdí po ní náklaďáky i rolby, ale na kole se na ní nesmíte ani objevit.
Na Luční boudě se pořádají koncerty, uvnitř jsou soukromé apartmány, provoz je tam tedy veliký, ale ani tam se na kole nedostanete. Dopravní značka Zákaz vjezdu cyklistům vás odradí už na Výrovce.
Cyklisté by časem mohli
Podle ředitele Krkonošského národního parku je možné cyklisty na obě tyto silnice pustit, až se vyřeší problémy, které ochránce přírody v souvislosti s rozmachem cyklistiky pálí.
Vadí jim možné střety vyznavačů kola s pěšími turisty. "Mám na stole dopisy od turistů, že mají z rychlých kol obavy," uvádí Jan Hřebačka.
Druhým problémem je ukončení silnic u obou bud. "Pokusíme se trasy zokruhovat. Nechceme, aby nám cyklisté rozjezdili Úpské rašeliniště, ale na Sněžku by se nějak mohli dostat."
Zelené myšlení se mění
Uvažování Jana Hřebačky je v prostředí krkonošských ochránců přírody ojedinělé. Zatím šli jen cestou zákazů. Například profesionální strážce Miloš Růžička s vážnou tváří tvrdil před třemi lety na setkání s představiteli obcí Českého ráje, že nemůže cyklisty na Luční boudu pustit, protože se jim z pneumatik odírá gumový prach a ten škodí chráněným rostlinám podél silnice.
To potvrzuje starosta Vrchlabí Jan Sobotka: "Na Šumavě to je ještě horší, ale i u nás v Krkonoších si chtějí ochránci přírody udržet přírodu jen pro sebe, zavřít ji pro ostatní a v klidu si v ní bádat."
Po nástupu nového šéfa národního parku je optimističtější Pavel Klapuš, který je otcem špindlerovského skiareálu, jednotné úpravy běžkařských stop v Krkonoších a projektu Krkonoše v sedle kola: "Dá se jednat o otevření tras na Luční a Labskou boudu pro cyklisty mimo hlavní turistickou sezonu nebo jen v určitých hodinách."
To ředitel parku Jan Hřebačka nevylučuje. "Nemohu ovšem zatím nic zaručit."
byl jsem v kanade, francii, alpach vseobecne, nechapu jak je mozny, ze se lidi na sebe usmivaji a zdravi, bikeri maj vetsinou vyhrazeny svoje stezky a pesi taky, pro pesi jsou vetsinou cedule at se ohlizej a dbaj na svou bezpecnost sami, pro bikery jsou zase na mistech krizeni trati cedule zpomal, bacha pesi - a vsecko funguje. kolikrat se nemuzou ani dohodnout kdo koho pusti :-)to nechapu jak jim to muze fungovat kdyz ja znam jen skarohlidy co se tvari jak by meli citron v tlame a lekaj se, nebot ve svy bohorovny nadutosti jim vubec nedochazi, ze za nima nekdo muze jet. jedinej lek je teda vedet o tom, ze chodec se chova, jako by byl sam na svete a nepremejsli, ze svet neni jen pred nim, ale i za nim a proste brzdit, zdravit, usmivat se, pochvalit psa a pak se jejich mineni snad v dobry obrati. a pitomecky rychly bezohledny na kolech hned proplesknout a probrat aby se nechovali jak idioti. mozna by stacilo par ceduli ktery by informovaly jezdce i chodce na vzajemnou ohleduplnost a nerikejte mi,ze to z tech starejch chodcu nevymlatime...
To bys musel upřesnit. V jakém množství, jak často a co všechno by jim teklo z motoru, pripadne padalo z batohu. Také v jakém terénu, prostředí, cestě...
Pro správce lesů, parků, CHKO, a další odborníky bych udělal následující pokus: Vytvořil bych čtyři koridory (stačila by délka 100m) a v každém zvlášť by se pohybovali: bikeři, pěší, motorkáři, a lesní technika.Anketní otázka zní: Který koridor bude po roce užívání nejzachovalejší?
Je to tak, jak píše kolega, tedy jak kdo. S bikařem se někdy pozdravíme a vůbec si nevadíme, někdy je to horší, tak jako je to ve všech skupinách lidí. Přeci je bych považoval skupinu na kole za ty, co je na ně větší nárok na ohleduplnost, prostě jedou rychleji a měli by si dávat větší pozor. Snad jsem v dobách, kdy jsem na kole hodně jezdil, byl ten slušnější. Jo, bikařům na úzké cestě uhnu i se psem a dětmi často do pangejtu. Ty co ani nezabučí "děkuji" považuji za reprezentanty skupiny pitomečků, nikoliv za reprezentanty skupiny bikařů.
Když se obě skupiny uživatelů cesty chovají vzájemně ohleduplně, nemusí nikdo nikam uskakovat. Stačí se podívat, jak to funguje ve světě. Tam se člověk setká jen s pozdravy, úsměvy a i povzbuzováním :o).Česká nátura si samozřejmě myslí, že je cesta jen její. To platí na nevybouřené bikery i arogantní turisty. Řešením ale není skupiny oddělit, naopak musí si zvykat (pěší trošičku uhnout a cyklo mírně přibrzdit). Já osobně klidně zastavim a nechám projít, nejsem závodník.
Jojo, bikari. Fajn, ale v globale bych nejaky cesty nechal pesakum, Preci jen se chci obcas v klidu projit a ne jen uskakovat. hlidat deti aby je nekdo nesrazil.Ze asfaltce kolo neskodi, mno to fakt neskodi, at si jezdi. Jen kdyby nekde nechali kousicek pro obycejny lidi, co nejdou "provozovat", ale na prochazku...
"Před 20 lety jsem vstoupil do armády jako lékař. Nastoupil jsem v 7. polní nemocnici. Tehdy jsem si myslel, že když se jmenuje Sedmá, tak jich máme aspoň sedm. Měli jsme... celý článek
ČERNÁ VDOVA V skorých ranných hodinách 24. apríla prijalo Operačné stredisko tiesňového volania Horskej záchrannej služby od poľského TOPR-u žiadosť o pomoc z oblasti pod Zadným Ľadovým štítom.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
