Adler Horst, Krátký Josef: Aš/Asch 1918-1948

Dokumentuje nezaujatým způsobem vypjaté roky boje německé menšiny a českého státu o kontrolu nad nejzápadnější výspou tehdejšího Československa. Autoři do ní jednoduše okopírovali dokumenty úředního rázu, občas je proložili článkem z místních novin nebo fotografií. Žádný komentář k nim nepřipsali.

Přesto z publikovaných řádků a fotografií vyzařuje vášnivá touha sudetských Němců po sebeurčení, jejich zklamání z postupu českých úřadů těsně po vzniku Československa, snaha o vlichocení do Hitlerovy přízně těsně před druhou světovou válkou, relativní neutralita za války a nakonec hořký konec německého osídlení na Ašsku během odsunu.

O českém živlu najdeme především poválečné dokumenty, protože v Aši do té doby žilo jen pár českých rodin. Řeč různých vyhlášek a nařízení je jasná - Němci jsou méněcenní a můžeme jim cokoliv ukrást, připravit je o domov a nakonec i o život.

Oba editoři katalogu Horst Adler za německou a Jiří Krátký za českou stranu sice úzkostlivě dodržovali zásadu nestrannosti a až odtažitého přístupu k tématu, ale přesto je z katalogu hmatatelně cítit proměny ducha doby. Naději v lepší svět po roce 1918 vystřídala bojovná nálada ve 30. letech, poté přišla úřednicko-technologická mašinérie za druhé světové války a nakonec neurvalé kořistnictví z vnitrozemí.

Malé dějiny malého městečka

Mezi úředními dokumenty ovšem vysvítá ještě jedna dějová linie. Na pozadí velkých historických událostí se odehrávají dějiny malého městečka. Lidé si pomáhají, budují rozhlednu, starají se o školu, mají běžné starosti o majetek, zdraví a občas u nich vyhrává zápecnictví.

Z tohoto pohledu jsou v katalogu nejsilnější tři místa. Hned na začátku je v kronice města zaznamenána z dnešního pohledu groteskní historka, jak si město samo vytisklo peníze. V roce 1918 těsně po vzniku Československa totiž vybrali lidé z ašských spořitelen všechny bankovky a nebylo čím platit. Radní tedy nechali vytisknout nouzové peníze v Zähnově tiskárně a ve městě se jimi normálně platilo. Po pár měsících se finanční situace urovnala a radnice své bankovky nechala spálit v kotli místních jatek.

V druhém z nich popisuje kronikář Václav Anderle dva dny osvobozování, kdy starosta Aše chtěl vydat město Američanům bez boje, aby zachránil životy i majetek místních lidí, ale velitel německé armády to odmítal.

Třetí dokument je článek z místních novin, který vykresluje českého přednostu soudu Františka Golla jako neurvalého zlatokopa, který si do Aše přišel v roce 1945 nakrást majetek. Jedna řádka na konci článku ovšem prozrazuje, proč se komunistům o tři roky později znelíbil tak, že ho zavřeli do vězení. Pomáhal Němcům utéci přes hranice.

Nevýhodou pro čtenáře publikace Aš 1918-1948 je, že se nedá číst bez znalosti reálií v Aši, jejím okolí a vůbec Sudetech. Navíc je potřeba něco vědět o základních historických faktech uvedené doby a mít na ně svůj názor.