Vejce, losos i mléko. Kultivované potraviny si razí cestu na pulty obchodů

Rybí prsty z laboratoře

Vědci dnes již dokážou z kmenových buněk lososa nebo pstruha pomocí růstu v živném médiu a smícháním s rostlinnými bílkovinami úspěšně vytvářet rybí prsty nebo rybí kuličky. Společnosti jako BlueNalu, Finless Foods, Bluu Seafood či Avant Meats vyvíjejí kultivované ryby a mořské plody, ale podle dostupných informací zatím nemají povolení ke komerčnímu prodeji. Na rozdíl od nich získala společnost Wildtype souhlas amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv s výrobou kultivovaného lososa, který lze podávat v restauracích v USA.

Náhrada mléčných výrobků

U mléčných výrobků se firmy většinou zaměřují na výrobu syrovátkové bílkoviny nebo kaseinu. Tato technologie se liší od kultivace živočišných buněk. Pomocí přesné fermentace se mikroorganismy využívají k produkci konkrétních bílkovin, které lze následně použít při výrobě nápojů, sýrů či dalších potravin. K nejznámějším společnostem v tomto segmentu patří Remilk, Perfect Day, Vivici, New Culture, Formo nebo Those Vegan Cowboys, přičemž každá se nachází v jiné fázi vývoje – některé dodávají bílkovinné suroviny výrobcům potravin, jiné vyvíjejí vlastní hotové produkty nebo spolupracují se zavedenými značkami. Společnost Remilk ve spolupráci s izraelskou mlékárnou Gad Dairies uvedla v listopadu 2025 na trh mléčný nápoj The New Milk v kavárnách a restauracích v Izraeli a v lednu 2026 se objevil také ve vybraných supermarketech.

Vaječná bílkovina ze zkumavky

Další oblastí je výroba vaječných bílkovin. Cílem není vytvořit celé vejce se skořápkou, ale produkovat konkrétní bílkoviny, které v potravinářství plní podobnou funkci jako tradiční vaječné složky. Mezi společnosti, které vyrábějí vaječnou bílkovinu, patří The EVERY Company. Společnost Onego Bio zase vytváří Bioalbumen, fermentačně vyráběný ovalbumin, který je hlavní složkou vaječného bílku a využívá se v omáčkách, dezertech, pečivu a dalších potravinách. Cílem je vyrábět tuto bílkovinu kontrolovaně pomocí fermentace namísto jejího přímého získávání z vajec.

Investice? Ano, ale zprostředkovaně…

Ani jedna z výše zmíněných firem zatím není na burze, takže investoři nemají možnost koupit si jejich akcie. Existují sice také sekundární trhy s akciemi soukromých společností, přístup k nim však bývá omezený a akcie nejsou dostupné jako běžné burzovní tituly. To ale neznamená, že do tohoto segmentu nelze investovat vůbec. Existují totiž firmy působící v oblasti biotechnologií, fermentace, enzymů či potravinářských ingrediencí, které mohou dodávat potřebné suroviny nebo výrobní kapacity. Mezi nepřímé investiční možnosti pro zájemce patří Novonesis, DSM-Firmenich nebo Ginkgo Bioworks. Je však třeba si uvědomit, že úspěch těchto firem rozhodně nezávisí pouze na potravinách vyráběných v laboratoři. Investoři by proto měli při rozhodování zvážit celkové podnikání těchto firem, jejich finanční výsledky a ocenění akcií, nikoli pouze potenciál nového potravinářského segmentu – to ostatně platí u každé investice.

Dělící čára

Zatímco biotechnologie otevírají nové možnosti výroby potravin a mohou přispět ke snižování environmentální zátěže, ne všechny země k nim přistupují stejně. Itálie se už v roce 2023 stala první zemí na světě, která zakázala vyrábět, prodávat nebo dovážet kultivované maso ze živočišných buněk. Zákon se vztahuje také na krmivo pro zvířata vyrobené z takového masa. Opačným příkladem je Singapur, který již v prosinci 2020 povolil prodej konkrétního kultivovaného kuřecího výrobku od společnosti Eat Just a stal se první zemí, která schválila prodej kultivovaného masa. Toto povolení se však týkalo konkrétního výrobku a nelze ho automaticky vztahovat na všechny kultivované potraviny.

Nadějná studie z Finska

Potenciální environmentální přínosy nových potravinářských technologií zkoumali také finští vědci. Studie publikovaná v roce 2022 v časopise Nature Food modelovala, jak by nahrazení části živočišných potravin novými nebo rostlinnými alternativami mohlo ovlivnit environmentální zátěž evropských jídelníčků. V modelových scénářích se potenciál globálního oteplování, spotřeba vody a využití půdy mohly snížit o více než 80 procent. Mezi zvažované alternativy patřily například kultivované mléko, mikrobiální bílkoviny, hmyzí moučka a kelp. Výsledky však představují modelové scénáře, nikoli záruku, že každá nová potravina dosáhne stejných úspor.

Velký otazník: Přijme veřejnost potraviny ze zkumavky?

Navzdory potenciálním environmentálním přínosům zůstává jednou z největších překážek širšího rozšíření potravin vyráběných pomocí buněčné kultivace či přesné fermentace jejich přijetí ze strany spotřebitelů. Pro výrobce proto nebude výzvou pouze zdokonalit samotnou technologii a zvýšit objem produkce, ale také srozumitelně vysvětlit, jak tyto potraviny vznikají, jakými bezpečnostními kontrolami procházejí a v čem mohou být přínosné pro spotřebitele i životní prostředí. Důležitá bude samozřejmě také otázka snižování výrobních nákladů, které jsou, jak jsem zmiňovala v poslední analýze, například u kultivovaného kakaa stále poměrně vysoké. To, že technologie funguje v laboratoři nebo v menším výrobním měřítku, totiž neznamená, že bude ekonomicky konkurenceschopná při masové produkci.

Olívia Lacenová, hlavní analytička Wonderinterest Trading Ltd.