Horolezecký trenažer

V jednom opuštěném lomu v Betlémsko-klokočských skálách v Českém ráji slouží horolezcům trenažer, na kterém je možné si vyzkoušet všechny druhy lanových technik od jištění, chytání pádů a slaňování až po prusíkování.

Při chytání pádů počítejte s přetrhanými lany. Starší lezená lana praskají po pěti až deseti poměrně tvrdých simulovaných pádech (pádový faktor cca 1,4).

Také nezapomeňte na bohatě vybavenou lékárničku, protože nebývá nouze o odřeniny a občas si někdo i něco zlomí. Povinné by měly být přilby a kombinace hrudního a sedacího úvazku.

1. Přístup nad hlavní stěnu

Prudkým svahem se přichází nad hlavní lomovou stěnu. Zeshora ze slanění se montuje kladka na vytahování pytle a přístupový provazový žebřík. O kus vedle se od stromu slaňuje ke kruhu na instalaci prusíkovacího lana.

2. Vytahování zraněného

Od dvou stěnových kruhů se cvičí vytahování břemen nebo bezvládných horolezců k sobě nahoru na stanoviště.

3. Chytání pádů

Hlavní atrakce trenažeru. Pomocí erárního pytle, který naplníte pískem, se dají zkoušet různé způsoby zachycení padajícího horolezce. Pro přihlížející je nejzajímavější chytání ze země, protože jističi se při tom vznášejí až několik metrů. Nejpoučnější je naopak chytání pádů od kruhu v polovině stěny. K jednomu kruhu se vyleze po provazovém žebříku, u druhého se jistič sám zajistí a přes třetí se chytá padající pytel. Možná je i varianta chytání do brzdy připnuté na těle jističe.

Na zemi lze simulovat i zachycení pádu do ledovcové trhliny, protože u paty stěny je umístěný kruh na převod síly působící na lano z vertikální do horozontální polohy. Jistič po případném nezachyceném pádu sám ryje obličejem v písku pod stěnou.

Pytel s pískem se vytahuje nahoru pomocí kladky a zvládnou to dva lidé. Pád se startuje ze země pomocnou šňůrou, která uvolňuje pytel z kladky.

4. Šplhání po laně

Prusíkování a jümarování na laně zavěšeném ve volném prostoru je přerušeno jedním cvičným převiskem. Kruh na zavěšení lana je v koutě pět metrů pod horní hranou stěny.

5.+7. Technické lezení

Lezení po skobách je potřeba nacvičit stejně jako volné lezení. Pravá cesta na Strážní polověži je jednodušší a naučíte se na ní především nahazovat smyčky na skoby. Levá cesta je těžší a pocvičíte v ní rovnováhu, žebříčky a smyčky, ve kterých budete stát a opatrně balancovat.

6. Slanění z pískovcové věže

Ne vždy se na pískovcích odehrává nástup do slanění jednoduchým způsobem. Tady můžete nacvičit plazení ke slaňovacímu kruhu, který je kvůli ochraně skály umístěn proklatě nízko pod hranou. V tomto případě se můžete nahoře zajistit o dřík a ke kruhu se opatrně doplazit. Slanění vede částečně vzduchem pod převisem.

VIDEO Horolezecký trénink v Klokočských skalách

8. Slanění v Dülferově sedu

Je dobré nezapomínat na staré techniky. Občas se mohou hodit. Zdá se vám nepravděpodobné, že ztratíte všechny karabiny? Nebo přijdete o úvazek? Občas se to stává a pro tyto případy by každý horolezec měl znát Dülferův sed. Ke slanění potom bude potřebovat pouze lano. A od kruhu na pohodlné polici není nácvik obtížný.

9. Přístup na Strážní věž

Komínkem se dostaneme na vrchol. Jestli se nácviku účastní více lidí, je dobré přístup zajistit pomocí fixního lana, protože ve všeobecném zmatku může někomu uklouznout noha, nebo někam špatně šlápne a pádu nikdo nezabrání.