Loupežnická jeskyně u Labe

Do Loupežnické jeskyně se nám nechtělo bez někoho zkušenějšího, protože zprávy na webu mluvily o slaňování, prusikování, plazivkách, bahnu, kolmých šachtách a nepřehledném terénu.

Přece nepůjdeme sami

Jelikož naši rodiče dříve vesele pobíhali a plazili se v jeskyních, najali jsme si je jako vůdce podzemní výpravy.

Když jsme přišli na místo, zjistili jsme, že keš je zuměřena přímo nad krabičkou. To byl problém, protože jsme nikde nenašli zaznamenané souřadnice jednotlivých vstupů do jeskyně. Nějakou dobu jsme tedy procházeli na hraně labského údolí mezi skalami, až si táta vzpomněl, že tady kdysi bivakoval při svých horolezeckých akcích.

Pak už jsme našli hlavní vchod do jeskyně docela rychle. Oblékli jsme si úvazky, nasadili helmy, vzali s sebou pár karabin, prusikovací smyčky, slaňovátka a dvě pětadvacetimetrová lana. Mezi tím jsme rychle zhltli něco ke svačině a vyrazili do Loupežnické jeskyně.

Souřadnice vstupů do Loupežnické jeskyně

Cesta děsu (nejtěžší cesta):
N50°51.155' E014°13.379'

Slanění (středně těžká cesta):
N50°51.161' E014°13.400'

Komínový sestup (lehká cesta):
N50°51.172' E014°13.414'

Pětadvacet metrů kolmo dolů

Vybrali jsme si hlavní vstup, za kterýcm následuje dlouhé slanění.

Vlezli jsme do vodorovné jeskyňky a po pár metrech našli rezavý slaňovací kruh pojištěný vklíneným dřevěným špalkem. Za něj jsme hodili jedno lano na jednoducho dolů do kolmé šachty. Nějak to dopadne.

Táta slanil první a lano vyšlo akorát. Ještě chvilku okouněl na plošině ve třech čtvrtinách a pak našel úzkou kolmou šachtičku až na dno jeskyně.

Videozáběry byly pořízeny outdoorovou kamerou GoPro Hero. Děkujeme za podporu českému dovozci AWT.

Keš i jeskyňářská knížka byly nalezeny

Odtud vedla vodorovná, široká a vysoká puklina k nejnižšímu a nejvzdálenějšímu bodu Loupežnické jeskyně. Tam jsme také našli keš. Teď nám zbývalo najít jeskyňářskou "vrcholovou" knížku.

Vrátili jsme se k lanu, vyšplhali po něm úzkou šachtičkou a vrhli se do Cesty děsu. Rodiče jsme nechali prusikovat volně vzduchem dvacet metrů nazpátek, protože se jim do plazivek nechtělo.

Po cestě jsme balancovali nad malými propástkami, plazili se a drali skrz úzká místa a v jednom místě museli použít erátní smyčku a ve druhém dokonce slanit po erární lanu.

Dáme si repete? No jasně!

Povedlo se. Plazili jsme se velmi úzkými otvory sotva na protáhnutí. Cestu nám občas značili šipky na stěnách a bylo to opravdu skvělé. Plazivky nás moc bavily. Navíc jsme našli jeskyňářskou knížku v nejobtížnějším místě.

Když jsme vylezli nahoru, řekli jsme si, že musíme tuto cestu zdokumentovat. Proplazili jsme se tudy ještě jednou a vše nafotili. Při návratu jsme sice vlezli do špatné cesty, ale to jsme brzy zjistili. Vrátili jsme se, a pak už jsme věděli co a jak. Zpátky jsme vyprusikovali ještě po laně, které nám nechali v jeskyni rodiče.

Doporučené vybavení

Lano min. 25 m, přilba, čelovka s náhradními bateriemi, hrudní+sedací úvazek, slaňovací brzda, 2x prusik nebo šplhadlo, min. 3 šroubovací karabiny, několik smyček pro jistotu, lékárnička, hodinky. Teplé oblečení určené k zašpinění a pohorky.

Taktika

Pobyt v jeskyni se protáhne na 1-3 hodiny! Je velmi vhodné nechat jedno člena výpravy venku, kdyby bylo nutné volat záchranu (kvůli tomu, že nemáme sílu vylézt ven, nebo že se stane úraz). Před jeskyní je převis, ohniště a jednoduše upravený bivak.

Pozor! Jsme národní přírodní rezervaci Kaňon Labe a musíme se chovat k přírodě slušně.

Doprava

Autem nebo autobusem dojedeme z Děčína do obce Labská Stráň. Zaparkovat lze na návsi u hospody. Odtud jdeme podle souřadnic pěšky do lesa na hranu kaňonu.

Zobrazit místo Českosaské Švýcarsko na větší mapě