Počasí na hlavním alpském hřebenu

Tlakoměr

1. Stoupne-li prudce v několika hodinách tlakoměr (o 4 až 6 mm), dojde k vyjasnění, které však bude míti krátké trvání.

2. Stoupne-li silně tlakoměr v průběhu jediného dne, nastane pěkné počasí, které však rovněž nepotrvá dlouho.

3. Stoupá-li tlakoměr pomalu, rovnoměrně a po dva či více dní, nastane déletrvající suché počasí. Otočí-li se současně vítr k severu, dojde k brzkému vyjasnění.

4. Když tlakoměr silně stoupne, nastane jasná pohoda určitě tehdy, když vítr, který původně vanul od jihu, pak od západu, fouká nakonec od severu.

5. Je-li bezvětří, značná vlhkost v ovzduší a tlakoměr vysoko stoupne, počítejme se silným tvořením mlh, po němž dojde většinou k jasnému počasí.

6. Dojde-li za rychlého stoupání tlakoměru k opětovnému krátkému poklesu, znamená to většinou nestálé počasí. Totéž platí, stoupne-li přechodně tlakoměr během poklesu.

7. Klesá-li tlakoměr, počítejme se srážkami, jakmile se severní či východní vítr stočí v jižní či západní.

8. Pomalý, trvalý pokles tlakoměru znamená srážky tím trvalejší, čím déle a čím hlouběji klesá tlakoměr. Klesá-li neobvykle rychle a hluboko, dojde k silným srážkám a k bouři.

9. Rychlý pokles, byť i nehluboký, v létě za bezvětří a za vysoké teploty značí, zvláště přibývá-li vlhkosti, že dojde k bouři.

10. Zcela bezpečně počítejme s brzkým deštěm, pokračuje-li pokles tlakoměru dopoledne od půl jedenácté do půl dvanácté. Ze západního vetru dojde většinou k dešti do čtyřiadvaceti hodin (často ještě téhož dne), za severního a východního vetru poněkud později (často až po čtyřiadvaceti hodinách).

11. Stoupá-li tlakoměr odpoledne, i když jen málo, dochází většinou k vyjasnění, které nepotrvá dlouho.

12. Klesne-li poněkud tlakoměr odpoledne, není to znamením nepříznivého počasí, neboť odpolední mírný pokles je způsoben zahřátím vzduchu.

Oblačnost

1. Tvoří-li se na západním obzoru od jihu k severozápadu, jako přední stráž, vodorovné úzké řasovité mraky, za nimiž vidíme nakupená či dešťová mračna, můžeme jistojistě počítat, že do čtyřiadvaceti hodin dojde ke změně počasí. Zjeví-li se tato mračna již zrána, prší zpravidla ještě téhož dne. Tyto kombinace mračen jsou ve vysokých horách nejspolehlivější známkou, že se silné srážky blíží, v létě pak, že dojde k bouři. Objeví-li se mezi severem a východem, znamená to, že ke změně počasí dojde později (po třiceti i více hodinách).

2. Vidíme-li dva druhy oblak nad sebou, s různými směry, značí to, že v ovzduší jsou nepravidelnosti. Je to předzvěstí proměnlivého počasí.

3. Nakupí-li se v létě na západním obzoru věže z mračen a šíří-li se vějířovitě, dojde k bouři.

4. Není-li na jaře či v létě na obloze po celý den ani mráčku, dojde příštího dne určitě k zatažení a později k dešti.

5. Tvoří-li se od jara až do začátku srpna na horských svazích tu a tam malé mlhy, znamená to, že proudí vlhký vzduch od oceánu. Lze očekávat zatažení a déšť.

6. Vyjasní-li se náhle po více deštivých dnech, nemá vyjasnění dlouhého trvání. Prší-li náhle po řade krásných dní, brzy se zase obnoví krásné počasí.

7. Ranní červánky přinášejí déšť do 24 hodin.

Doplňující připomínky

Určujeme-li směr větru, řídíme se horními větry, nikoli větry údolními. Proto pozorujme, v jakém směru táhnou mraky.

Pro předpověď počasí je nutno vědět, jaké počasí panovalo v poslední delší době. Počasí má totiž určitou snahu udržet se. Bylo-li po týdny krásně a sucho a jsou-li zde známky, že se počasí obrátí, netřeba jim přikládat tuze velkou váhu.

Totéž platí i v opačném případě.

Čím déle panovalo počasí vysloveně jednoho druhu, tím silnější je tendence, aby se udrželo. Nikdy se neobrátí v opak během jediného dne. K obratu je zapotřebí určité přechodné periody.