Podvicmanovský mlýn (podle obce Vicmanov) neboli vodní mlýn Josefa Blažka (podle posledního mlynáře) neboli Čechův mlýn (podle národnosti mlynářů kousek za hranicemi Sudet) má souvislost s cisterciáckým klášterem.
Klášterní mlýn
Asi roku 1145 si pískovcový hřbet nad Jizerou u soutoku se Zábrdkou vyhlédli mniši a postavili na něm klášter. Vesnice se od té doby jmenuje Klášter Hradiště.
Cisterciáci byli vysláni z mateřského kláštera v Plasech. Vybrali tradičně místo v údolí a v odlehlé krajině. Velmi důležitý byl dostatečný zdroj pitné vody a také velká řeka. Cisterciáci totiž byl řád, který spoléhal na modlitbu stejně jako na práci. Mniši potřebovali hnací sílu na pily, mlýny a hamry, ale také na pití, vaření piva a mytí v kašnách.
Ještě ve 12. století postavili na Zábrdce mlýny a Podvicmanovský byl jedním z nich. Má tedy velmi starobylou historii v hlubokém údolí mezi vesničkami Vicmanov a Strážiště.
Roubený mlýn v hlubokém údolí
Nenechme se mýlit - dnešní roubený mlýn, chráněný jako kulturní památka - pochází až ze začátku 18. století. Rozsáhlé modernizace mlýna a přístavba šalandy proběhla 1806. Výměna strojního zařízení se datuje 1905. Mlýnské kolo bylo nahrazeno Francisovou turbinou 1938.
Zkáza mlynářského řemesla začala na podzim 1938, kdy údolí včetně mlýna obsadila nacistická vojska a zablokovala přísun obilí z české strany. Během 2. světové války sice byla situace uvolněna, ale hranice mezi Protektorátem a Říší byla stále špatně prostupná. Po válce nastoupili k moci komunisté a mlýn i pilu zrušili do začátku 50. let. Mlynář s manželkou ve mlýně žili až do 80. let minulého století.

Nejcennější na Podvicmanovském mlýnu je původní mlýnská budova a v ní mlecí zařízení.
Náhon je stále dobře vidět, jez na Zábrdce je také znatelný, ale už jsou dávno zanesené. Pod mlýnem na pravém břehu Zábrdky ještě stojí zbořenina přidružené pily.
Málo vody v potoce?
Pokud se vám zdá Zábrdka / Kleine Iser jako čůrek vody, který by stěží poháněl velký mlýn, máte pravdu. Jednak krajina pod Ralskem dlouhodobě vysychá a všechny toky mají méně vody než dříve, a jednak na středním toku Zábrdky byla postavena velká úpravna vody Dolánky, která Zábrdce bere nejméně polovinu až dvě třetiny dříve obvyklého průtoku.
Podvicmanovský mlýn navštívil Josef Lada: "Roku 1919 jsem byl 14 dní hostem mlynáře Blažka ve Vicmanově u Mnichova Hradiště a kreslil mu jeho starý dřevěný mlýn. Tam jsem si též zarybařil, ale spokojil jsem se se 3 pstruhy, ostatních už mi bylo líto. Mlynář měl přímo ideální loviště, potok podtékal mlýn a hned pod okny byla velká tůň, takže je pan otec mohl lovit přímo ze šalandy."

Příjezd na horském kole
Podvicmanovský mlýn je poměrně obtížně dostupný. Turistické značky tudy nevedou. Autem lze přijet po lesní silničce z Mukařova proti proudu Zábrdky k letnímu táboru Seba a dále rozbitou lesní cestou ke mlýnu. Na cestu je platí zákaz vjezdu motorových vozidel.
Vhodný je příjezd na horském kole podél Zábrdky (3 km z Mukařova), nebo prudce do kopce po silnici do Vicmanova a pak ještě strměji dolů lesními serpentinami (4 km z Mukařova), případně po lesnicích svážnicích dolů ze Strážiště (2 km). Podvicmanovský mlýn leží na populární velmi náročné terénní trase údolím Zábrdky z Osečné do Mnichova Hradiště.
INFO: Podvicmanovský mlýn na Vodní mlýny.cz. Mimochodem částečně opravený mlýn i se sousední vilkou a zemědělskými pozemky je právě na prodej za 23 milionů korun.
Zobrazit místo Turistika na větší mapě