V lomu Strašín u Rokytky se začíná lézt po skalách

Lomová stěna poskytuje několik možností průstupu hladkou a mírně ukloněnou plotnou, a ostrou hranou. V lezeckých směrech je umístěno několik nýtů. Výška steny je 10 metrů.

Zdejší žula je pevná, šedá až narůžovělá, střední zrnitosti.

Žula u Říčan

V lomu se těžila naposledy roku 1925. Mnohé meziválečné říčanské vily mají ze zdejšího kvalitního kamene postavené podezdívky.

Pod Tehovcem na cestě do Říčan v té době pracovaly tři lomy. Strašín III dnes plní funkci odpočívadla na Černokostelcké ulici (neboli staré kutnohorské silnici) v místě, kde překonává údolí horní Rokytky. Je to zarostlá a rozpadlá skála. Strašín II. leží o 300 metrů níže po potoce přímo na turistické cestě v lese. Slouží k rozdělávání ohníčku, turistice a teď i lezení. Strašín I je ještě níž po Rokytce u cesty. Zbyla z něho jen rozpukaná a zarostlá skalka.

Podél Rokytky vede u lomu zelená turistická značka a zároveň cyklotrasa číslo 0021 sjízdná na horském kole. Z nádraží v Říčanech je to sem 4 km. Nejbližší autobusové zastávky jsou Olivovna v Říčanech a Vojkov v Tehovci, odkud je to k lomu 1 km. Využíváme cyklotrasy souběžné s frekventovanou silnicí. Auto lze zaparkovat zdarma na Černokostelecké silnici.

V Říčanech je v provozu venkovní umělá lezecká stěna. Stará se o ni Horolezecký oddíl Říčany. Slouží především dětem a rodinám s dětmi. Nejbližší zastřešená boulderingová stěna U splavu funguje v Uhříněvsi. 

SPORTOVNÍ AREÁL U LESA: Umělá lezecká stěna v Říčanech 

Placatá břidlice končí u Říčan

Zatímco údolí Rokytky se táhne od ústí do Vltavy proti proudu v břidlicích a je tedy široké se šikmými boky, nad Říčany se zařízne do žuly a stane se znenadání strmým a divokým. Lomy Strašín byly provozovány na posledních výběžcích žulové Benešovské pahorkatiny.

Ploché a zarovnané území mezi Prahou a Říčany tvoří starohorní (proterozoické) břidlice. Vznikly z jemného bahna v hlubokém moři před 2,5 miliardami až 540 miliony let. Na prvním vyvýšeném ostrohu z tohoto směru, který je pozůstatkem sopky, která ve starohorách prorazila břidlicový příkrov, byl postaven Říčanský hrad.

Proti proudu Rokytky přibližně kilometr nad Říčany vystřídá břidlice říčanská žula. Ta může za zvlněnou Benešovskou pahorkatinu, která zde začíná. Žula jako hlubinná vyvřelina utuhla pod zemským povrchem. Stalo se tak během mladších prvohor, v karbonu, asi před 330 miliony let. Zhruba dva kilometry tlustá vrstva břidlic a dalších nánosů byla od té doby odvanuta větrem a vymleta vodou. Proto se žula ocitla na povrchu.

O kousek výše proti proudu Rokytky až u jejího pramene poblíž Tehova se odehrál zajímavý geologický proces. Původní písek a další usazeniny ze starších prvohor, staré přibližně 460 milionů let, byly spečené do tvrdé horniny - buď křemence nebo rohovce. K přeměně došlo díky žáru ještě neztuhlé žuly, která vyvřela do jejich těsné blízkosti. Několik dalších metamorfovaných ostrovů jako by plulo v krajině u Zvánovic, Čerčan a Zbořeného Kostelce.

Jsou to jediné zbytky ordovického moře, které se tady rozlévalo před 470-458 miliony lety. Vládli v něm hlavonožci rodu Orthoceras, což byli přímí předci dnešních chobotnic. Tehdy bylo na Zemi zima, na našem superkontinentu Gondwana se vytvořil obrovský ledovec, který způsobil pokles hladiny světových oceánů o 100 metrů. Jižní pól se nacházel na dnešní Sahaře. Jako první rostliny tehdy vznikaly mechy a játrovky.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě