Trutnovské zimní nápoje

Prokřehlé tělo spolehlivě zahřeje horký nápoj, nejlépe s kapkou něčeho silnějšího. Trutnovské hospůdky nabízejí nápoje s medovinou.

Krkonošská medovina

Krkonošská medovina je tradiční krajovou "medicínou," jež vzniká v malé obci Rudník nedaleko Vrchlabí z krkonošského medu. Působí jako přírodní antibiotikum, mírní trávicí potíže a celkově posiluje organismus. Je možné ji přidávat do čaje, nebo v čisté podobě ohřát na teplotu mezi 50 a 60°C. Medovina by se nikdy neměla vařit, aby se nezničily její blahodárné složky.

Najde uplatnění i v přípravě sladkostí a marinád. Horkou medovinu podáváme ve sklenici bez stopky nebo ve skleněném hrníčku. Nebo ji můžeme po vzoru Irů vychutnávat z hliněných pohárů.

Trutnovské medové jablko

1dcl jablečného džusu
1dcl medoviny
skořici

Do kastrůlku vlijeme jablečnou šťávu, přidáme kousek skořice a medovinu. Pomalu zahříváme, až je směs horká, dáváme však pozor, aby se nevařila. Nalijeme do silnostěnné sklenice a ozdobíme plátkem jablka. Na zdraví!

Historie medoviny

Medovina je alkoholický nápoj vzniklý kvašením roztoku medu a vody. Patří mezi nejstarší alkoholické nápoje, určitě starší než pivo a víno. Vyráběla se ve všech civilizacích a na různých místech světa, není tedy typickým nápojem pouze Čechů nebo Keltů.

Medovina byla od nejstarších dob považována za zdroj života, moudrosti, odvahy a síly a jako taková se přednostně podávala králům a hrdinům.

Lidé věřili, že má účinky afrodiziaka. Vzhledem k tomu, že med byl vždy vzácnou surovinou, byla i medovina ve starověku a středověku určena především pro panovnické dvory a slavnostní příležitosti.

Později se rozšířila i do měst, kde byly běžné šenky medné a vinné. Když Karel IV. zavedl u nás pěstování vinné révy, byla postupně medovina vytlačena vínem a také pivem. V posledních letech však její obliba opět stoupá.

Zázvor je zázrak z podzemí

Komu alkohol nic neříká a také malým návštěvníkům, kteří se potřebují zahřát po stavění sněhuláka či koulovačce v mrazivém krkonošském vzduchu, udělá dobře horké pitíčko se zázvorem.

Oddenek s nevábným vzhledem v sobě po oloupání skrývá žlutý šťavnatý střed, který je pro své prohřívající účinky velmi vhodný právě v zimním období, ať už čerstvý, sušený či kandovaný.

Nikdo přesně neví, jak dlouho lidstvo používá zázvor. Mnozí soudí, že rostlina původem z jihovýchodní Asie může být jednou z nejstarších kulturních plodin. Slovo označující zázvor dokonce podle lingvistů patří mezi nejstarší dochovaná slova. Do Evropy se tento kořen ostře nasládlé a hřejivé chuti dostal s arabskými kupci, pravidelný obchod probíhal od 9. století.

Od té doby se zázvor objevuje v receptech po celé Evropě. Používá se čerstvý, nakládaný nebo sušený a mletý. Pro své prohřívací účinky je vynikající jako přísada do zimních horkých nápojů.

Trutnovská hrušková zázvoráda

2 dl hruškového džusu
asi 2 cm zázvoru
mletá skořice

Zázvor oloupeme a nakrájíme na tenké plátky, přidáme do hruškového džusu a ohřejeme pod bod varu. Můžeme, avšak nemusíme přecedit a nalijeme do sklenice či hrníčku. Posypeme špetkou mleté skořice a podáváme.

Regionální alkohol na HORYDOLY

Lužická bylinná

Jizerský Kitlův životabudič

Chorvatská travarica

Jihotyrolské víno

Rakouská pálenka

Skotská whisky