Udělej si outdoorový hrnec do hor

I vy k němu přijdete poměrně lacino.

Pokud pojedete ještě teď v srpnu někam vysoko, určitě se vám rychlovarný hrnec bude hodit.

Babičce nic neříkejte

Chce to získat od hodné babičky hrnec s dvojitým dnem na ohřívání mléka.. Ano, takový ten s tou píšťalkou, kterému se říká mlékovar. Neříkejte jí úplně přesně, co se s ním chystáte dělat, mohla by si to rozmyslet.

První, co nás čeká, je odstranění dvojitého dna. Hrnec dobře upevníme (máte-li v dílně truhlářský ponk, tím lépe) a odřízneme vnější dno tak, aby co nejvíce materiálu zůstalo na hrnci.

Držadlo ani píšťalku zatím neodstraňujeme, můžou nám pomoci při upevnění hrnce při řezání. Řez následně zabrousíme, abychom se o jeho ostré okraje nezranili, nebo si neroztrhli některou součást naší jistě nákladné outdoorové výbavy.

Není otvor jako otvor

Náročnější operací je vyvrtání odvětrávacích otvorů u horního okraje hrnce. Náročnější proto, že díry patří pouze do vnějšího pláště, ten vnitřní musí zůstat neporušený.

Před vrtáním mezi oba pláště vsuneme kus plechu z tvrdšího materiálu, než je vrtaný hliník. Okraje vyvrtaných děr opět řádně zabrousíme. Hlavně z vnější strany.

Dírami bude odcházet kondenzovaná vodní pára z plynového vařiče. Samozřejmě jimi uniká i část tepla, takže by neměly být příliš velké nebo příliš nahusto.

Poklice nebo víko?

Po odstranění píšťalky je hrnec v podstatě připraven k prvnímu použití na některé z vašich drsných výprav. Většina uživatelů si ještě zkracuje, popřípadě zcela nově koncipuje držátko tak, aby se hrnec pohodlně vešel do batohu.

Se zkrácením nebude problém – pilku na železo máte ještě připravenou, takže zkracujte dle nároků na skladnost svého dílka.

Jako poklice se ve většině případů hodí víko od starého ešusu. V případě, že propadává, jemně roztáhneme jeho okraj pomocí dvou kleští.

Plastová poklice, s níž se hrnec prodává, je pro naše potřeby nepoužitelná. Dosahované teploty jsou značně vyšší než v domácí kuchyni, takže víko by nepřežilo ani první vaření.

Rukojeť podomácku

Fajnšmekr ještě sáhne po kousku trubky, který rozplácne, zahne do prodlouženého L a obalí kobercovou páskou nebo na ni přišroubuje dřevěnou rukojeť, aby se zbytečně nespálil při manipulaci.

Těm šťastnějším z nás zůstane po původním držadle použitelné očko pro novou rukojeť. Od těch méně šťastných bude situace vyžadovat zhotovení příslušného protikusu.

Následovat v takovém případě budou dvě malé dírky (rozměřte přesně podle nýtů) do vnějšího pláště hrnce. Jako očko postačí dostatečně široký pásek plechu, který na vnější plášť upevníme pomocí trhacích nýtů.

Lehký výsledek

Výsledkem našich snah by měl být hrnec vhodný pro výpravy především do zasněžených hor.

Hrnce na mléko se prodávaly ve dvou velikostech – ani ne litrový a zhruba půldruhalitrový. Ten větší váží i s poklicí, držadlem a plátěným obalem sedm set gramů.

S minimálními náklady jsme získali věrného pomocníka do polní kuchyně, který může sloužit i několik dekád, ačkoli babičce na něj v polici už pozvolna usedal prach.

Co budeme potřebovat

hrnec na mléko

vrtačku + vrtáky Ø 10 a 3 mm

pilník plochý a kulatý

kladivo

kus tvrdšího plechu

kus hliníkové trubky

kobercovou pásku

dřevěnou rukojeť

nýtovací kleště

trhací nýty

Ježkovy voči na Horydoly

Picí systém za hubičku

Přepouštěcí ventil na plyn

Tuning zimního spacáku