Civetta Alleghe: Lyžařský cirkus

Poslední den lyžování nad Alleghe je letos 9. dubna 2012.

Skiareál Civetta Alleghe na benátské straně Dolomit je dobrý především pro milovníky sluníčka, pohodičky, lehkých sjezdovek a bombardina.

Jaro: někde už sníh taje

Sjezdovky jsou tu stále dobře upravené. Je ovšem pochopitelné, že k jaru a k večeru už je sníh mokrý a rozježděný. Okolí sjezdových tratí je letos téměř bez sněhu. Některé strmější sjezdovky obrácené na jih k Monte Pelmu (3168 m nm.) jsou už zavřené, protože roztály. Naopak severní svahy na úpatí Monte Civetta (3220) mají sněhu dost a stále ve výborné kvalitě po celý den.

Do městečka Alleghe, odkud většina lyžařů a snowboardistů začíná, přijeďte raději co nejdříve dopoledne, abyste zaparkovali. Dvě malá parkoviště pod lanovkou bývají přeplněná, a pak je potřeba odstavit auto nebo autobus na větším městském parkoviště, odkud je to k lanovce kus pěšky.

Dá se přijet také do menších středisek Selva di Cadore, Palafavera a Zoldo, ale ty jsou poněkud stranou od hlavních dolomitských silnic. S parkováním tu proto nebývá problém.

Snowboardisté, sem raději nejezděte!

Lyžování mezi skalními velikány Civetta (Sova) a Monte Pelmo je zajímavé především pro milovníky modrých a červených tras. Modré tady zvládne každý lyžařský neumětel a při tom si užije i lepší sportovec. Jen pro snowboardisty to není, protože některé ploché přejezdy jsou dlouhé a bez hůlek nekonečné.

Na sjezdařské výlety tady jezdí dámy v módních kombinézách s kožešinou a batůžkem z pravé kůže na zádech, stejně jako rodiny s dětmi a partičky postarších kamarádů. Všichni obdivují horské panorama, které se mění sjezdovku od sjezdovky, a také zastavují u mnoha horských chat a restaurací. Je přece nutné posvačit, poobědvat, tu si dát sklenku vína, tam ochutnat grapu a na slunečné terase se zahřát bombardinem...

Skiareál Civerra Alleghe disponuje třiadvaceti lanovkami a vleky, které rozvážejí lyžaře na osmdesát kilometrů sjezdovek do výšky dvou tisíc metrů nad mořem.

Dlouhé putování po modré

Trasu po zalesněných kopcích na úpatí Civetty si každý může naplánovat sám podle chuti, lyžařských dovedností, počasí a slunce. My nabízíme způsob, jak projet celý skiareál za půl dne, a při tom se nestrhat. Ujedeme při tom přibližně padesát kilometrů včetně lanovek.

Z Alleghe (979) vyjedeme kabinkou na Pianni di Pezze (1470). Tady se odehrává společenský život. V úkrytu lesa a okolních hor před větrem a na celodenním slunci je tady mnoho atrakcí od lanového centra a motokár, přes malý snowpark až po akrobatické skákání do tréningového nafukovacího pytle. Jen tak cvičně se vyvezeme malým vlekem Mariaz nad snowpark a sjedeme si pár sněhových vln a skokánků.

VIDEO Civetta Ski Jumping

Pokračujeme další kabinkou na Col dei Baldi (1922). Je to plochý vrcholek, odkud se rozebíhají sjezdovky na všechny strany. My se dáme modrou Bianca. Ještě skoro na rovině si prohlédneme upomínku na 1. světovou válku. Po levé ruce stojí dělo jako pomník na kruté a nesmyslné boje v Dolomitech. Mimochodem: je to škodovácký výrobek z Plzně. Tento model používaly obě strany válečného konfliktu a česká továrna z toho profitovala.

Sjedeme mírnou, dlouhou a panoramatickou sjezdovkou až do údolního střediska Palafavera (1514). Necháme se nahoru vyvézt vlekem stejného jména (1660). Kousek se sklouzene po již známé Biance, ale hned odbočíme doprava na červenou Coste. Nemusíme se bát, protože strmější úseky jsou proložené plackami, kde zpomalíme a odpočineme si. Přijedeme do střediska Alto Zoldo (1390).

Odtud nás veze kabinka na Pian del Crep (1756). Od sídla několika restaurací a lyžařských škol sjedeme do údolí na sever, kde nás čekají široké mírné sjezdovky s dobrým sněhem. Vybíráme si modrou Casot, která nás svede do údolí stejnojmenného potoka (1579).

Odtud nás vyveze sedačka na Col de la Grava. Sedlo tady opravdu bývalo, ale teď je zasypané a po náspu se párkrát odpíchneme, abychom přejeli zase na jih. Červená sjezdovka Valgranda nás nejprve po bezlesých pláních, potom nízkým řídkým lesem a nakonec horskými smrčinami dovede do údolí Val Granda (1604). Letos se odtud budeme muset vrátit nahoru sedačkou Campetto na Col de la Grava. Když je dost sněhu, dál se jet dlouhou úzkou červenou tratí Palma až do střediska v údolí Zoldo (1300). Návrat vede dlouhým vlekem na Campetto.

Znovu přejedeme přes násep sedélko Col de la Grava a sjezdovkou Grava nebo Grava 2, které vedou vedle sebe, obě jsou stejně dlouhé, stejně široké i stejně červené, jedeme na Casot.

Pozor! Kousek nad dolní stanicí sedačky odbočíme doprava, překřížíme dvě sjezdovky zprava, projedeme lesní cestou a ocitneme se na modré sjezdovce Lendina. Ta je tak široká a má ideální spád, že každý si tu zkouší, co na lyžích dovede. Plužiči tu pilují pod vedením instruktorů své první pořádné zatáčky, carveři řežou oblouky až na zem a i ostatní lyžaři tady dělají různé vylomeniny.

Znovu pozor! Když se Lendina začíná narovnávat a vlevo končí les, hned pod ním odbočíme na louku a po ní dojedeme pár desítek metrů k sedačce Coste (1630). Kdo si nenápadné odbočky nevšimne, musí absolvovat kolečko okolo Pian del Crep ještě jednou. Jinak se k lanovce nedostane.

Další modrá sjezdovka Cornia (souběžná s Bianco, kterou jsme jeli na začátku) nás dovede znovu do Palafavery. Tentokrát zvolíme sedačku Pioda na Col di Dof (1917). Odtud se přehoupneme zase na zalesněný sever na pěkný sníh modré sjezdovky Pian dei Sec, která se nepozorovaně změní na Lander a dovede nás na dobře známou lokalitu Piani di Pezze. Abychom si trochu odpočinuli, můžeme se vyvézt krátkou sedačkou Baby a sjet podél ní nazpátek sjezdovkou stejného jména.

Znovu se necháme vyvézt kabinkou na Col dei Baldi. Odbočíme však tentokrát doleva do sedla Pra della Costa (1786). Můžeme sem sjet po modré trati Baldi, nebo zvolíme jednoduchou skicrossovou dráhu vpravo od sjezdovky, případně velké skoky ve zdejším největším skiparku po levé straně.

Další sedačka nás vyveze na Col Fioret (2083). Za jízdy se nám postupně odkrývají neuvěřitelné výhledy na rozeklané skalní štíty v dálce. Rozeznáváme Marmoladu, Sellu, Tofanu a další legendární vrcholy. Stafáž k tomu dělá obrovské Pelmo poblíž.

Dolů jedeme po červené trati Salere. Nahoře vede po loukách, je sice strmá, ale široká. Když se vnoří do lesa, je to úzká sjezdovka, která musí být zajištěná mnoha sítěmi v zatáčkách i na rovinkách. Jsme rádi, když přijíždíme k lanovce ve vesnici Pescul (1410). Tohle nebyl zrovna hezký zážitek. Sjezdovka totiž slouží především jako odpolední sjezd do údolí pro ty, kteří jsou zde ubytovaní.

Nahoru na Monte Fertrazza (2100) nás vytáhnou dvě sedačky Fertrazza. Odtud už naše cesta směřuje do v Alleghe. Nejprve sjedeme dvěma modrými sjezdovkami Fioret a Fernazza do lokality Pra della Costa, potom se vyvezeme poslední sedačkou dnešního dne Pelmo na známé Col dei Baldi (1922).

Čeká nás sjezd s tisícimetrovým převýšením. Vezmeme to rovnou do lesa po modré sjezdovce Azzura, které by možná zpočátku slušela i červená barva. Modrý dlouhý traverz s nepříliš strmým klesáním se rychle změní, když přejedeme na červenou trať Ru de Porta. Úzká rozbitá sjezdovka se točí do údolí Alleghe a najednou nás vyplivne přímo ve městečku u lanovky a parkoviště.

Info: Ski Civetta a Dolomiti Superski

Zobrazit místo Dolomity - lyžařské trasy na větší mapě

Evropská zimní střediska na HORYDOLY

Adelboden (Švýcarsko)
Alpe d´Huez 1 (Francie)
Alpe d´Huez 2 (Francie)
Bansko (Bulharsko)
Bornholm (Dánsko)
Courmayeur (Itálie)
Czorsztyn (Polsko)
Dolomity Superski (Itálie)
Fanningberg (Rakousko)
Heiligenblut (Rakousko)
Chamonix (Francie)
Chopok (Slovensko)
Ischgl (Rakousko)
Kaprun 1 (Rakousko)
Kaprun 2 (Rakousko)
Kleinkirchheim (Rakousko)
Kleinwalsertal (Německo)
Kronplatz (Itálie)
La Grave (Francie)
La Norma (Francie)
Lachtal (Rakousko)
Lackenhof (Rakousko)
Latemar (Itálie)
Les 2 Alpes (Francie)
Les Arcs/La Plagne (Francie)
Madonna di Campiglio (Itálie)
Marmolada (Itálie)
Maurienne (Francie)
Menuires (Francie)
Mitterdorf (Německo)
Mölltal (Rakousko)
Nassfeld (Rakousko)
Nassfeld (Rakousko)
Nassfeld (Rakousko)
Obertauern (Rakousko)
Plose (Itálie)
Ramsau/Schladming (Rakousko)
Rokytnice nad Jizerou 1 (Česko)
Rokytnice nad Jizerou 2 (Česko)
San Bernardo (Itálie)
San Pellegrino (Itálie)
Seefeld (Německo)
Seiser Alm (Itálie)
Sella Ronda (Itálie)
Skirama (Itálie)
Speikboden (Itálie)
Stubai (Rakousko)
Špindlerův Mlýn (Česko)
Štrbské Pleso (Slovensko)
Radstadt (Rakousko)
Raxalpe (Rakousko)
Sölden (Rakousko)
Sulden (Rakousko)
Tignes (Francie)
Titlis (Švýcarsko)
Tux (Rakousko)
Uludag a Sarikamis (Turecko)
Val dIsére (Francie)
Val Senales (Itálie) v létě
Val Senales (Itálie) v zimě
Vars (Francie)
Vysoké Tatry (Slovensko)
Wildschönau (Rakousko)
Zell am See (Rakousko)
Železná Ruda (Česko)

Zobrazit místo Evropa - skiareály na větší mapě