Dejte si Pekelný sjezd!

Dejte si Pekelný sjezd!
SDÍLEJ:
Vše, co je nej, je jenom jedno. A to, co je nej, obvykle nepatří do zóny dosahu běžného smrtelníka. Ovšem i výjimky existují. Ten nejdelší závod ve sjezdu si může zajet i lyžař, který nemá ambice vítězit a sbírat body do žebříčku světové lyžařské federace FIS, ale pouze slušnou techniku a základní fyzičku.
Jak na to Inferno-Rennen na vlastní kůži šéfredaktora lyžařského časopisu Snow

Člověk nemusí být zrovna vysloužilý závodník nebo profík, aby se mohl postavit na startovní čáru. Ve druhé půli startovního pole se trať hemží spíše lyžaři, kteří se sjezdem viditelně sotvakdy zabývali více do podrobna. Na svahu vlají různě legrační postavičky, jež v poklidu stačí pomocí gest a výkřiků komunikovat s rozveselenými diváky. Kdo však bere závod vážně, nechť s obavami, které až ke startovnímu výstřelu průběžně narůstají, počítá.

Jako výlučně rekreační, byť zanícený lyžař, jsem se závodem ve sjezdu neměl nijakou zkušenost. „No snad nejsem takový pako, když to může sjet 1800 dalších, proč ne já“, říkával jsem si. Bojovat se strachem se nějak musí. Navíc můj boj byl namístě, jak jsem postupně odečítal z poznámek těch zkušenějších.

Do Mürrenu jsem se dostal na dva dny, ten první mlžný jsem trávil spíše orientací v místě a pro mlhu jsem trať závodu snad ani nezahlédl. Zato jsem zahlédl davy borců s lyžemi přes dva metry. Tísnili se ve svých kombinézách a s přilbami na špičkách lyží v lanovkách, zejména těch přilehlých k závodní trati. Někteří se tréninkově spouštěli k poslednímu úseku závodu, jeden po druhém ve vejci. Nepřišlo mi – nejen pro můj zevnějšek – rozhodně vhodné, se s nimi identifikovat, raději jsem zamířil mezi ostatní normální stranou od předzávodního napětí. Vyfasoval jsem číslo, vypůjčil si přilbu a raději nechal tělo relaxovat. No, snad to přežiju. Plán na zítřek byl postaven: nikam se nehnat, nic neriskovat, nejsem tu za umístěním, ale za účastí...

Ráno své podmínky účasti ještě podrobuji další bezpečnostní analýze a zvyšuji si opět míru zvolené opatrnosti. Podobné ranní pocity sdílím nejen já, možná to znáte, tlak pod břišními svaly, zvýšená potivost... Jako před maturitou. Honza Lesák vysvětluje základní činnosti nezbytné pro zdravý dojezd. „Musíš se ve startovní budce napít tý kořalky, co tam visí...“ a dodává, jak to sotva stihl a ještě se s ní celý polil, než ho startér vyšoupl ze startovní budky na ten 100% svah. „Spal jsi s číslem?“ „Ne“ „To musíš! Tak se alespoň teda napij...“ Tuším, že je to takový folklór, strašit zobáky, ale jsem rozhodnut se stůj co stůj napít. A nejenom symbolicky!

Ani se nestihnu pořádně rozhýbat (a rozbát) a jsem třetí čtvrtý na řadě. Není cesty zpět. Sahám na zavěšenou litrovou lahev plnou jakési zelené tekutiny. Prudce ji přikláním k ústům, ovšem... Její hrdlo se zaráží o mou přilbu, respektive její čelistní nástavec (tento problém jsem zažil ještě obrácen naruby, když jsem při závodu plival a marně sledoval slinu, kam dopadne). Mezeru mezi brýlemi a skeletem přilby jsem nenašel... „Sakra, nespal jsem jsem s číslem, ani se nenapil! To to dopadne...“

Startuje se po dvaceti vteřinách, takže než toto domyslím, zapichuji hole za tyčku časomíry a odrážím se. Jedu zatím sbalen („ale hned jak se to rozjede, začnu brzdit“, říkám si), trať je zpočátku přehledná a nijak obzvlášť rychle mi to nejede. Přesto během chvilky kolem mě projíždí okombinézovaný borec se sjezdovými speciály, nezdálo se mi to ani dvacet sekund.

První zatáčka a vjezd do traverzu. Traverz je dlouhý a je před ním radno to maximálně napálit. Předjíždí mě tam další dva. Několik hupíků, první místa, kde je potřeba trošičku brzdit, spíš kvůli orientaci, a následuje první stoupání. Je to asi tři sta metrů mírného stoupání. Mé kratší lyže jsou teď výhodou, ale raději moc nezávodím, kdo ví, co mě ještě čeká. Funíme všichni nahoru jako turisté pěkně v zástupu.

A potom se opět trať pomalinku sklápí. Následuje několik pěkných ale nedlouhých padáčků a pak sjezd cestou traverzující stěnu jako čára na hřbetu zmije. To znamená na každém zlomu téměř zastavit a otočit se o skoro 180°. Pak se na chvilku cesta srovná a následuje největší padák. Je to široká černá trať č. 16 těsně před spojením s červenou u vrcholu Allmendhubel. Patrně vzhledem k únavě jedou všíchni v obloucích. Navíc poté následuje prudká levotočivá zatáčka s hranou, za níž není moc vidět.

Zase chvilku do vajce a další stoupání, tentokrát mírnější i kratší, asi tak stometrové. Za chvilku se opět napojujeme na traverzujíci trať červenou číslo 5.

Projíždím malým mlžným oblakem a nestačím se divit – blíží se cíl! Poslední zákruta do cílové arény a hurá! Jsem dole. Zdálo se mi to nečekaně krátké, řekl bych tak tři-čtyři minuty. Pohled na hodinky však říká, že to je spíš ke dvaceti.

Tedy vlastně téměř každý lyžař.

Slavný závod s přídomkem pekelný každoročně přiláká ke dvěma tisícům milovníků rychlosti. Není na světě podobného podniku, vždyť jen délka sjezdové trati je svými bezmála patnácti kilometry několikrát delší než ostatní obdobné podniky. Další specialitkou závodu je, že trať obohacují dva výstupy (ano, prostě to najednou přestane být skopce a závodní musí šlapat stromečkem do nejbližšího sedýlka), které spolknou nějakou minutku, ba dokonce mohou rozhodovat o vítězi a poraženém.

Patnáct kilometrů

Bláznivým nápadem uspořádat závod ve sjezdu alpským terénem na trase dlouhé přes 15 km s převýšením okolo 2100 m se zaobíralo několik Angličanů, navštěvujících pravidelně Mürren již delší dobu. Vůdčí roli v jejich společnosti hrál místní hoteliér, Angličan Arnold Lunn. V roce 1924 založil v Mürrenu volné sdružení majetných Angličanů, holdujícím lyžím, Kandahar Ski Club. V březnu 1928 proběhla ve Sv. Antonu úspěšná premiéra Arlberg-Kandahar Rennen. Od roku 1930 se tento závod konal střídavě v působištích obou klubů a vítězům se dostávalo poct hodných neoficiálních mistrům světa.

Dvě verze závodů

Lunn byl, co se týče lyžařských aktivit, zřejmě muž dvou tváří. Na jedné straně vypracoval závazné regule závodů ve sjezdu a slalomu, na druhé straně byl ve stejné době organizátorem a aktivním účastníkem Pekelného závodu, ve kterém volba trasy i další náležitosti byly ponechány na rozvaze a odvaze startujících. Pekelný závod v tomto pojetí vycházel z kořenů alpského lyžování a i v současné podobě nedává zapomenout na lyžařské pionýry.

Dějství 1. ročníku Pekelného závodu popsal Lunn následovně: "Hromadný start se uskutečnil na vrcholu Schilthornu na pokyn jednoho z účastníků. Ti, kteří nedokázali vyšplhat až pod vrchol, se připojili, až když kolem nich projížděli ti, co odstartovali nahoře. Sníh nebyl preparován a na trati se vyskytovaly i protisvahy a úseky nutící k běhu. D. Eliotová, jediná ženská účastnice, ztratila přes 10 minut, neboť se vracela, aby pomohla jezdci, který při pádu utrpěl zlomeninu žebra. Přesto dojela jako 4. za vítězem H. Mitchellem, který projel pekelnou trať za 1 hod. 12 min. Cílový team sestával jen z jednoho muže, který se nemohl závodu zúčastnit kvůli vymknutému kotníku. Ten měl z minulého dne synchronizované hodinky s mými. Po mém příjezdu do Lauterbrunnen na 6. místě se dozvěděl přesný startovní čas a poté mohl určit výsledné časy závodníků."

Zákaz sezení na hůlkách

V roce 1947 si horský vůdce Stäger dojel pro vítězství v čase 37:52,0 min. V roce 1954 byl ukončen benevolentního přístupu k uživatelům účinné techniky snižování rychlosti jízdy na strmých úsecích trati v sedu na sepnutých holích. Tehdy se stal vítězem příslušník italského horského pluku G. Marciandi. Sjezd na holích ovládal tak brilantně, že s výjimkou dvou stoupání dojel v sedě od startu až do Lauterbrunnen v rekordním čase 26:15,0 min. Současný rekord z roku 1992 je 13:53 min.

V roce 1970 byla dokončena stavba tehdy nejmodernější lanovky na vrchol Schilhornu a snadná dostupnost startu populárního závodu měla rychlou odezvu v narůstajícím počtu startujících. Od konce 70. let neklesl počet závodníků v cíli Pekelného závodu pod jedenáct set, přičemž stále přibývá zahraničních účastníků. Masový sjezdový závod osobitého charakteru byl na světě.

Arnold Lunn by měl radost

Arnold Lunn byl duší prvních ročníků Pekelného závodu. O tom, že jeho 61. ročník bude oslavou alpského lyžování s více jak jedním tisícem aktérů, není pochyb. Lunn stál rovněž u zrodu moderních forem alpských disciplín. Téměř současně uspořádané závody Světového poháru ve Wengenu jsou vždy zaručeně v centru pozornosti široké sportovní veřejnosti a stávají se exhibicí skvělých výkonů. Především s ohledem na dravou komercionalizaci, bez zábran pohlcující takovéto sportovní podniky, lze vyslovit domněnku, že starému pánovi by z obou jeho ratolestí přinesl sjezdařský festival pod Schilthornem větší uspokojení.

Podrobnosti o Inferno-Rennen si můžete přečíst v posledním čísle časopisu Snow

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Derby de La Meije
Neni jenom tzv. "Pekelny sjezd", je toho spousta, napr.Derby de La Meije, stejne jako neni jenom Snow, ale je toho spousta, napr. Powder, Montagne, Couloir magazine :-)))
  • Autor Ten kdo o tom neco vi...
  • Datum a čas 23.2.2004 16:20
Reaguj
Celkem 1 příspěvek v diskuzi


Dolomity a Julské Alpy AKTUÁLNĚ 2022

Dolomity a Julské Alpy AKTUÁLNĚ 2022

PAGANELLA Přinášíme aktuální zprávy z Dolomit - Trentina a Jižního Tyrolska. Doplňujeme je o novinky z italských i slovinských Julských Alp.... celý článek

Vysoké Tatry AKTUÁLNĚ 2022

Batohy: kolik jich potřebujete?

registrovat

Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
Super volbou na letní rekreaci je určitě ubytování Velký Meder. Turistům a nadšencům hor by se mohlo hodit ubytování Vysoké Tatry, kde najdete ty nejlepší chaty a chalupy.
Získejte bonus za vklad v nejlepším online kasinu v České republice.
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Online cz casino s licenci slot-vegas.cz







Nejčtenější články

Alpy AKTUÁLNĚ 2022

Alpy AKTUÁLNĚ 2022

GROSSVENEDIGER Co je v Alpách nového, jaké vládnou na horách podmínky pro horolezectví a turistiku, kde se lyžuje, jak fungují chaty i cokoliv jiného, co zajímá návštěvníky nejvyšších evropských hor.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Mezinárodní horolezecký filmový festival Teplice nad Metují 25.-28.8. 25.8.
Cestovatelská Střela - festival Dolní Hradiště 26.-28..8. 26.8.
Zahrada Čech - veletrh Litoměřice 9.-14.9. 9.9.
Kůň - veletrh Lysá nad Labem 16.-18.9. 16.9.
GO a Regiontour - veletrh Brno, Výstaviště 20.-23.10. 20.10.
Touristik a Caravaning - veletrh Německo, Lipsko 16.-20.11. 16.11.
Vertical Pro - veletrh Německo, Friedrichshafen 25.-26.11. 25.11.
Polabské vánoční trhy Lysá nad Labem 2.-18.12. 2.12.
ILTM - veletrh luxusního cestování Francie, Cannes 5.-8.12. 5.12.
Lyžařský přejezd Krkonoš Vítkovice v Krkonoších 26.-29.12. Běžky 26.12.

Diskuse

k čemu? Miloš Blažek, 7.8.2022 11:56, 4 příspěvky
k čemu? Petr, 6.8.2022 22:46, 4 příspěvky
k čemu? Vilda, 6.8.2022 8:58, 4 příspěvky
Milion Vanda, 6.8.2022 8:23, 8 příspěvků
Český turista se zřítil v... Miloš Blažek, 5.8.2022 22:57, 4 příspěvky
propast Milan, 3.8.2022 15:15, 3 příspěvky
někdy okolo 2001? Lukas B., 3.8.2022 12:53, 5 příspěvků
Já se naučil na kurzu :) Vincie, 3.8.2022 11:00, 1 příspěvek
Já se naučil na kurzu :) Vincie, 3.8.2022 10:58, 1 příspěvek
Idaho? Kuba Turek, 1.8.2022 22:25, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Autism & Asperger's are T... leanne pen56, 30.7.2022 17:09
Nebřenice Horydoly , 29.7.2022 14:39
Re: Střední Čechy turistické Horydoly , 18.7.2022 21:43
. Prodeje pohorek vzrostl... Horydoly , 18.7.2022 21:23
Re: Regionální muzeum Mělník Horydoly , 11.7.2022 15:14
Re: Pojištění Horydoly Open, 9.7.2022 11:02
Cyklistické závody 2022 Horydoly Open, 7.7.2022 18:53
Kozí mejdan v Milkovicích Horydoly Open, 7.7.2022 18:41