Hochkar! Guga Hö! Morgens früh!

"Když říkám Guga Hö u nás v Mostviertelu, Vídeňák mi nerozumí," lišácky se usměje lyžařský instruktor Adi Aigner. "Pro nás to je rychlé probuzení a přeneseně také úžas nad něčím, co nás překvapí." Tento výraz použije domorodec z Dolního Rakouska, když je po ránu svěží jako rybička.

Lyžování za svítání

Pod názvem Guga Hö se koná ve čtyřech nejlepších dolnorakouských lyžařských střediscích zajímavá atrakce: ranní lyžování na sjezdovkách, než se otevřou pro veřejnost.

V půl sedmé ráno ještě než se rozední, hoří oheň před hotelem JoSchi pod hlavní lanovkou na Hochkar. Trousí se k němu pár hotelových hostů. Jedna dvojice si přivstala a přijela autem z údolí od Dunaje. Všichni se dáme sladké či slané pečivo ke snídani, zapijeme to čajem nebo kávou v hotelovém bufetu a už nás lyžařský instruktor vede k lanovce.

VIDEO Ranní lyžování Guga Hö Hochkar

Na sedačkové lanovce se vznášíme v neurčitém prostoru, jak už to na přelomu noci a dne bývá. Nahoře se trochu rozhýbeme, pár základních cviků protáhne po ránu nemotorná těla a instruktor nás ještě nutí na zahřátí proběhnout pěšky krátký slalom.

Obrysy terénu se slévají

Má to svůj účel. První jízda přes rozedněním není žádná procházka rozkvetlým sadem. Není pořádně vidět pod lyže, ani čelovky nepomáhají, terénní útvary splývají v jednu šeď. Lyžovat se musí naslepo a nejdůležitější je cit v nohou. Řídíme se dvěma základními hesly: Pružnost a Opatrnost!

Další dvě tři jízdy jsou už lepší. Proužek světla na obzoru se pomalu rozšiřuje, terén začíná být čitelný. Sjezdovky máme pro sebe. Jezdí nás po nich asi dvacet, a tak se občas radostně shledáme jako ztracení mořeplavci, než že bychom si překáželi. Jednou za čas zahlédneme fotografa, který nám pořizuje záběry na památku.

Kulinářský zážitek v horské chatě Geischlägerhaus

V 9 hodin se podává brunch v horské chatě Geischlägerhaus na vrcholu Vorgipfel Hochkar (1770 m). Je to poctivá snídaně v selském stylu Mostviertel. Napřed zve Johannes Putz na skleničku hruškového lehce alkoholického perlivého moštu a potom na východoalpskou klasiku Zirbenschnaps (limbu vylouhovanou do pálenky). Johannes je majitelem impéria JoSchi, do něhož na Hochkaru patří hotel, ubytovna, horská chata, hospoda, půjčovna lyží, lyžařská škola a prodejna sportovních potřeb. 

Švédský stůl v jídelně chaty je plný typických specialit - na talíř si nakládáme salámy, sýry, vajíčka, marmelády, jogurt, několik druhů chleba. K pití je jablečný či hruškový cider. Ne nadarmo má region Mostviertel název po ovocném moštu. Kdo chce, dostane smažená vajíčka, volká oka se šunkou a na závěr se podává Kaiserschmarren, tradiční rakouské sladké jídlo připomínající český trhanec. Už se ani nechce vstávat od stolu.

LYŽOVÁNÍ V OKOLÍ: Lackenhof pod horou Ötscher

Booking.com

Pomalu se ale začínají trousit první lyžaři v běžném provozu skiareálu. Proto vyrazíme i my, abychom si ještě užili poloprázdné svahy. První hodinu - dvě se potkáváme prakticky jen se školními výcvikovými zájezdy a postaršími dvojicemi lyžařů. Všichni jsou, jak se na rakouské poměry sluší, zdvořilí a ohleduplní.

Lyžujeme celé dopoledne. Hochkar se zaplňuje, ale místa na pořádné oblouky je tu pořád habaděj.

INFO: Hochkar

Zobrazit místo Skiareály - Skiarea na větší mapě