Lyžařský výlet na Lysou horu a do Rokytnice na skialpech

Cestu z Harrachova do Rokytnice a zpět ulehčují dvě lanovky. Většinou se tedy jede z kopce.

Nerudní lanovkáři

Poránu zase nejsme schopní vylézt z postelí dříve než v osm hodin. Cesta chvíli trvá, a tak parkujeme v Harrachově pod Čerťákem až okolo desáté. Zase pozdě!

Každou půlhodinu jede lanovka. Ušetří nám spoustu času. Zároveň nás ovšem vyprudí lanovkáři. Prý pouštějí jen běžkaře a my bychom jim vjeli na sjezdovku, kterou ještě neotevřeli. Sjezdaři se mají placatit jen na kryplplácku u krátké pomy.

Vysvětlování, že na skialpinistických lyžích jedeme do Rokytnice a na jejich sjezdovku kašleme, nakonec zabírá a lanovkáři nás milostivě pouštějí na jejich sedačky.

Zasněžená pole nás vedou do Rokytnice

Po modré turistické značce se spouštíme běžkařskou stopou kousek po modré sjezdovce a po pár stech metrech uhýbáme doprava na Krkonošskou lyžařskou magistrálu. Je vzorně upravená. Stopa pro klasiku i bruslení jsou udusané rolbou a sníh je suchý.

Trochu bruslíme, na chvilku si odskočíme do hlubokého prašanu k vyhlídce na Janově skále, mineme horní stanici vleků na Studenově a po zelené značce pohodlně kloužeme do Rokytnice. Jsme tu za hodinku, ani jsme se nezapotili. Od Kostelní cesty totiž opuštíme značku a po zasněžených polích dojíždíme až k lanovce Horní domky. Lanovka na Lysou horu nejezdí.

Spartak vleky a lanovky ještě nezapnul

Lanovkou se necháme vyvézt k chatě Lovčenka. Obědváme a rozhodujeme se, kam dál. Na výběr je krátký výstup na Ručičky a sjezd širokou cestou, delší výstup na Lysou horu a sjezd po sjezdovce přes Dvoračky a Ručičky, výstup lesní cestou bez projeté stopy na Plešivec, nebo výstup na Lysou horu a sjezd terénem ke Krakonošově snídani. Každá z těchto túr končí v Harrachově.

Stoupáme po modré sjezdovce na Lysou horu. Sněhu je dost, trať je upravená. Občas po ní vyjede skútr a vyveze sjezdaře nahoru, aby si užili prázdného svahu. Vrtá nám hlavou, proč je v provozu jen plácek Kaprun a sjezdovka od Lovčenky do Rokytnice. Napadá nás jediné vysvětlení, že vlekařská společnost Spartak chce ušetřit.

Booking.com

Velký provoz na Lysé hoře

Na Lysé hoře jsme okolo třetí hodiny. Blíží se večer, mlhy se válí v údolích, ale inverze je parádní. Z mraků úplně jasně vystupuje kužel Ještědu, bochánek Černé hory, špička kostela ve Vysokém i dlouhé zalesněné hřbety v Podkrkonoší.

Na Lysé je docela provoz. Skialpinisté se vracejí z letošních prvních túr, snowboardisté naposledy vynášejí své nádobíčko nahoru a vše kontroluje chlapík v červené bundě od Horské služby. Pohodička.

Přírodní slalom v prašanu

Utáhneme vázání, zkrátíme teleskopické hůlky, nasadíme lyžařské brýle a spustíme se na sever. Přírodní slalom vede nejprve mezi bizarními horskými smrky, ty se níž mění na vzrostlý les. Zprava objíždíme zalesněnou paseku a stále prašanem dojíždíme na rozcestí Krakonošova snídaně.

Podél Mumlavy využíváme širokou udusanou cestu. Stále to jede. Nemusíme píchat ani bruslit. Sníh je tvrdý a rychlý. Na lyžích dojedeme až pod Čerťák. U auta jsme po čtvrté hodině. Právě přichází tma. První letošní sněhový výlet nás nadchnul a naladil do dalších lyžařských dobrodružství.

Zobrazit místo Krkonoše - skialpinismus na větší mapě